Šámal dostal případ na starosti jako soudce zpravodaj a Ústavní soud pak předběžným opatřením nařídil, aby vláda zajistila prezidentovi účast na summitu v Ankaře.
Vláda tvrdila, že Šámal chyboval, když prý pozdě doručil vládě prezidentův návrh k vyjádření.
„Soudce Pavel Šámal tímto postupem porušil svou povinnost neprodleně doručit návrh ostatním účastníkům s výzvou k vyjádření i právo vlády se vyjádřit k návrhu, čímž bylo porušeno její právo na spravedlivý proces. Přestože jednání soudce zpravodaje mohlo být opomenutím, s ohledem na jeho závažný dopad je podle vlády namístě rozhodnout o jeho vyloučení,“ stálo ve vládním návrhu.
Plénum Ústavního soudu ale takové argumenty nevyslyšelo. „V posuzovaném případě vláda navrhla vyloučit soudce zpravodaje z projednávání a rozhodování jako podjatého kvůli tomu, v jakém okamžiku vládě zaslal výzvu k vyjádření, tedy výlučně kvůli jeho postupu v řízení. V žádném soudním řízení v České republice ale nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení,“ stojí ve stanovisku, které soud ve čtvrtek zveřejnil.
ÚS: Šámal je nestranný
Prezident Pavel podal kompetenční žalobu 22. června. Podle vlády pak Šámal doručil návrh prezidenta k vyjádření vládě až 25. června, přestože již 23. června žádal předsedu vlády o zaslání podkladových materiálů a 24. června už Ústavní soud rozhodl předběžným opatřením.
„Námitka podjatosti nemá sloužit účastníkům řízení k tomu, aby se domohli přezkumu zákonnosti postupu soudce, jehož podjatost namítají. Soud při posuzování námitky podjatosti nepřezkoumává zákonnost postupu soudce, nýbrž výlučně to, zda ho lze považovat za nestranného,“ konstatovalo plénum.
„Nic z tvrzení vlády nesvědčí o tom, že by soudce zpravodaj byl v kauze osobně zaujatý. Vláda ani nepoukázala na žádné další okolnosti, které by mohly vzbuzovat legitimní pochybnost o nestrannosti soudce zpravodaje. Ústavnímu soudu tak nezbylo než uzavřít, že vládou vznesená námitka podjatosti není důvodná,“ rozhodli soudci.
Soudce zpravodaj není samosoudce
Při té příležitosti Ústavní soud připomněl, jaká je vlastně role soudce zpravodaje v případech, které řeší plénum, čili sbor všech soudců. „Soudce zpravodaj připravuje věc k projednání v plénu a připravuje návrh příslušných rozhodnutí. Je tomu tak z praktických důvodů, není totiž možné, aby písemné či ústní úkony činil celý sbor soudců,“ vysvětlila mluvčí soudu Kamila Abbasi.
Je však vždy na rozhodnutí pléna, zda návrhy soudce zpravodaje přijme, a plénum za tato rozhodnutí nese odpovědnost. Všichni soudci se podílejí stejným hlasem na projednávání a rozhodnutí jednotlivých případů. Soudce zpravodaj tedy není žádný samosoudce,“ dodala mluvčí s tím, že kterýkoli soudce z pléna může hlasovat proti rozhodnutí, což se ostatně také při vydání předběžného opatření stalo.
