Podle ministerstva financí se strukturální deficit veřejných financí zhorší příští rok meziročně o jeden procentní bod z 2,5 na 3,5 procenta HDP. Tak výrazné zhoršení podle rozpočtové rady nastalo naposledy v době pandemie.
„Z trajektorie snižování deficitů se stal postupný nárůst, a to v nominálním vyjádření o 140 miliard za dva roky,“ uvedla NRR ve svém čtvrtečním stanovisku.
Schodek státního rozpočtu se podle jejích údajů zvýšil z 249,9 miliardy korun v roce 2025 na letošních plánovaných 310 miliard a příští rok má dosáhnout 389 miliard. Vláda se tím podle rady vzdaluje také svému programovému slibu držet deficit veřejných financí „blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí 3 % deficitu“.
NRR připouští využití evropské únikové doložky pro vyšší výdaje na obranu. Varuje ale, že její použití závisí na tom, zda Evropská komise uzná všechny výdaje, které do ní vláda zahrne. Případné odmítnutí části výdajů nebo jejich vyšší růst by mohly podle rady znamenat riziko porušení evropských fiskálních pravidel.
Nevěří plánu na další roky
Ještě větší pochybnosti má rada o tom, zda vláda dokáže schodek veřejných financí v dalších letech skutečně snížit. Fiskálně-strukturální plán počítá se snížením deficitu veřejných financí z 3,5 procenta HDP v roce 2027 na dvě procenta v roce 2028. To by podle NRR vyžadovalo konsolidaci o zhruba 130 až 140 miliard korun v dnešních cenách.
„NRR v této souvislosti vidí zásadní rizika směřující k nenaplnění vytyčené trajektorie schodků veřejných rozpočtů a dráhu snižování celkového schodku nepovažuje za důvěryhodnou,“ uvedla rada.
V roce 2029, kdy se mají konat sněmovní volby, by pak podle plánu měla přijít další konsolidace zhruba o 40 miliard korun. Obrana navíc podle NRR výrazně omezuje prostor pro další využití evropské výjimky z fiskálních pravidel. Případné pokračování výjimky v roce 2028 by proto vyžadovalo další výrazný růst obranných výdajů nad dvě procenta HDP.
Rada upozorňuje i na rozdíl mezi zákonnou valorizací důchodů a částkou, kterou vláda plánuje na jejich růst od ledna. Zákonná valorizace by podle ní znamenala u průměrného důchodu zvýšení o 300 korun a růst výdajů o 11 miliard. V návrhu rozpočtu je však na důchody rozpočtován nárůst výdajů o 19,2 miliardy Kč.
Pravidla se podle rady ohýbají kvůli rozpočtu
Kritice rady neušlo ani rozvolnění českých fiskálních pravidel. Jde mimo jiné o výjimky pro dopravní infrastrukturu a obranu či možnost vlády za určitých podmínek zvýšit výdaje rozpočtu až o deset procent bez schválení Sněmovnou.
Rada uvedla, že takové změny nebyly pro sestavení rozpočtu na rok 2027 nezbytné. „NRR je přesvědčena, že k rozvolnění národních fiskálních pravidel nad rámec pravidel evropských došlo kvůli usnadnění sestavování státního rozpočtu na období počínaje rokem 2028,“ napsala ve stanovisku.
Dodala, že „fiskální pravidla jsou zde od toho, aby se jim rozpočtový proces přizpůsoboval, a nikoli, aby se fiskální pravidla přizpůsobovala rozpočtovému procesu“.
Státu navíc rychle rostou náklady na obsluhu dluhu. Celkové úrokové výdaje sektoru vládních institucí, tedy státu, obcí či krajů, mají vzrůst ze 45 miliard korun v roce 2021 na 145 miliard v příštím roce.
Mezigeneračně neférový
Kritiku vysokého schodku sdílí s radou předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa. Podle něj není celý plánovaný deficit mezigeneračně férový.
„Mezigeneračně férový rozpočtový deficit by byl roven našim výdajům na to, že našim dětem prospějeme navýšením hodnoty veřejného kapitálu – tedy mostů, škol a podobně – nad dosavadní úroveň. Z čísel, která byla zveřejněna, se dá odhadnout, že v roce 2027 by takový férový deficit činil mírně přes sto miliard korun. Zbylých více než 250 miliard korun navrženého deficitu je hodnota našeho blahobytu, který nám vláda v příštím roce dopřeje na účet dalších generací,“ řekl Novinkám Skořepa.
Podle něj bude příští rok toto „tahání peněz z kapes našich dětí“ nadprůměrné. „V průměru za poslední dekádu mělo v dnešních cenách rozsah mírně pod 200 miliard korun. Příští rok tedy bude ohledně tohoto zlozvyku zřetelně nadprůměrný,“ uvedl.
Hospodářský růst, k němuž vláda vzhlíží, podle něj schodky automaticky nesníží. „Ani sebevyšší růst ekonomiky tedy nemusí snížit deficity, pokud se vláda rozhodne hodně utrácet,“ konstatoval Skořepa. Za prostor pro zvýšení příjmů považuje především zrušení snížených sazeb DPH. „V tu ránu by se příjmy zvýšily o vysoké desítky miliard korun,“ dodal.
