Praha v příbězích. Tak ve stručnosti shrnuje výběr ze své tvorby, který aktuálně nabízí veřejnosti, fotograf Richard Horák. Své snímky představuje v rámci výstavy Moje Praha fotografická, spojené s představováním prací autorů oceněných ve stejnojmenné soutěži. Ve Vršovickém literárním centru Waldes je k vidění do pondělí 21. září. Sám Horák zdůrazňuje, že záběry, které jsou pro něj pozoruhodné, zde návštěvníci uvidí nikoli jen na displeji či monitoru, ale „hezky postaru“: vytištěné a zavěšené. Už to otevírá novou rovinu zážitku.

Představované práce centrum Waldes prezentuje jako tvorbu, která zajímavě a neotřele zobrazuje hlavní město, jeho specifika, lidi a události v něm. Přímo na výstavě si lze přečíst slova Věry Matějů, že Horákovi se fotografování hlavního města stalo základním pilířem uměleckého vyjádření, když Prahu zachycuje „ve všech možných rozměrech: tajemnou, romantickou, zabydlenou i opuštěnou, ve všech ročních obdobích, vrtoších počasí, celou barevnou škálou, vždy s trochou mystiky, romantiky, ale někdy i sociálního aspektu“. A diváka umí zaujmout, překvapit – i vyprovokovat.

Milan Holakovský / Deník | Vernisáž výstavy fotografií Richarda Horáka ve Vršovickém literárním centru Waldes s představením Prahy v čase nečasu.

Při pohledu na Horákovy záběry, do nichž dokáže polapit okolní svět jedinečným způsobem, by se asi leckdo nerozpakoval zauvažovat, že on se s fotoaparátem v ruce snad musel už narodit. I ocenění, která nasbíral, by se tomu ostatně zdála nasvědčovat. Může proto překvapit, že se k focení nepřiklonil ani při volbě profese: vystudoval stavařinu. To ale vlastně může být dobrou průpravou pro osobitý pohled na svět; se zvláštním citem jak pro budovy, tak barvy, tvary i hru světla se stínem.

Milan Holakovský / Deník | Vernisáž výstavy fotografií Richarda Horáka ve Vršovickém literárním centru Waldes s představením Prahy v čase nečasu.

Pak člověk – tak jako on – může uspět s fotografováním pro arcibiskupství, pro magistrát, pro turistické organizace či destinační managementy… Horák má za sebou i několik samostatných výstav, z nichž největší ohlas sklidila Praha tajemná: s představením krás metropole, když se město probouzí nebo usíná, při východu nebo západu slunce; ale také za deště, kdy voní zcela jinou atmosférou, za snížené viditelnosti či v mlze.

Sám Horák se svěřuje, že Prahu vnímá jako krásnou v každém období a kterékoli době – ale nejraději ji fotí tehdy, když je „hnusně“: skutečně ošklivé počasí. „Nemyslím takové to podzimní šedivé, které je pro fotografy nezajímavé, ale silný déšť, mlhu – a v zimě samozřejmě sníh,“ říká s tím, že pro něj je ideální doba, kdy ten, kdo nemá rád extrémní podmínky, ani nevytáhne paty z domu. Když se živly žení s čerty, je ve svém živlu i on.

Milan Holakovský / Deník | Vernisáž výstavy fotografií Richarda Horáka ve Vršovickém literárním centru Waldes s představením Prahy v čase nečasu.

Výsledek si mohou zájemci nyní přijít prohlédnout do Vršovic, na výstavu Praha v příbězích. „Je přístupná ve všední dny od 12 do 17 hodin,“ připomíná autor. „Stačí přijít do prodejny knih v přízemí, tam se ohlásit – a potom už můžete vyrazit o patro výš za fotografiemi. Takže vlastně jednoduchý postup: nejdřív knihy, potom fotky,“ radí, jak na to s návštěvou na adrese Moskevská 57.

Pozoruhodná „výstava“ se nově objevila také na facebookovém profilu Richarda Horáka. Když se na početně navštívené vernisáži sejdou přátelé fotografové, je nabíledni, že o fotkách a focení se nejen povídá, ale také se hojně fotografuje. O své záběry zachycující nejen účastníky vernisáže, ale i její atmosféru se zde mnozí z účastníků podělili; někteří snímky proložili i pochvalnými slovy. A – kolekce je to taková, že by klidně vydala třeba i na další výstavu.