Počet dopravních nehod s účastí motocyklistů za posledních deset let vzrostl přibližně o pětinu. Nejvíce jich policie zaznamenala v roce 2024, celkem 3861, loni následoval jen mírný pokles na 3807.
Počet nehod zaviněných motocyklisty vzrostl z 1796 v roce 2016 na 2264 loni, kdy představovaly 59,5 procenta všech jejich nehod. Vyplývá to z dat Policie ČR, která pro Novinky zpracovaly DataFriends a Portál nehod.
U smrtelných nehod motocyklistů jde 63,8 procenta případů na vrub nepřiměřené rychlosti. „Rychlost sama o sobě je problém. Není to ale problém pouze řidičů motocyklů,“ řekl pro Novinky dopravní psycholog Matúš Šucha z Univerzity Palackého v Olomouci . Podle něj v Česku stále funguje nepsaná norma, že překročení limitu o deset, patnáct či dvacet kilometrů v hodině je mimo obec považováno za přijatelné.
U motorkářů se k tomu přidává vyhledávání adrenalinu a zážitků. Podle instruktora Motoškoly Sršeň Josefa Šilera je právě nepřiměřená rychlost v kombinaci s přeceněním vlastních schopností jedním z klíčových problémů – moderní motocykly přitom nabízejí výkony, které vyžadují zkušenost a správnou techniku jízdy.
Zajímavé je u nehod motorkářů také rozdělení podle jejich věku. Za deset let jich nejvíce zavinili ti ve věku do 25 let, celkem 5042, následovala skupina 35 až 44 let s 4094 nehodami.
Instruktor Šiler vidí problém u mladších jezdců především v kombinaci nedostatku zkušeností a vysokého výkonu současných motorek. „Mladí kluci, kteří na stroje sednou, mají tendenci rovnou za to vzít,“ řekl Novinkám s tím, že v některých evropských zemích je součástí výcviku jezdců na silnějších motocyklech také jízda na okruhu pod dohledem instruktora.
Nejvíce nehod motocyklistů se podle typu komunikace odehrálo na těch místních, které představovaly 34,7 procenta všech případů. Následovaly silnice II. třídy s 25,6 procenta, silnice III. třídy s 19,2 procenta a silnice I. třídy s 18,1 procenta.
Šucha zároveň upozorňuje, že samotné meziroční statistiky výrazně ovlivňuje i to, kolik motorkáři skutečně najezdí. „Stačí, aby v daném roce byl větší počet slunečných dní bez deště,“ uvedl. Více příležitostí k jízdě totiž znamená také větší expozici riziku. Za užitečné proto považuje například program Učme se přežít, který kombinuje nácvik techniky jízdy na polygonu, dopravní psychologii a práci zdravotníků.
