V současnosti nezaměstnaní do 52 let věku pobírají první dva měsíce podporu ve výši 80 procent svého předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku. Další dva měsíce je to padesát procent a poslední pátý měsíc čtyřicet procent.

Podle návrhu, který schválila vláda, se má její výše od ledna v prvních dvou měsících snížit na 65 procent a v posledním měsíci naopak vzroste na 45 procent.

Pokles o tisíce

V převedení na nominální částku to znamená, že člověk s předchozí průměrnou čistou mzdou třicet tisíc korun, což je pro bezdětného ve hrubém cca 37 500 korun, bude po své registraci na Úřadu práce první dva měsíce pobírat 19 500 Kč. Letos je to 24 tisíc.

Poslední měsíc to bude nově 13 500 korun. Podle současných pravidel je to 12 tisíc.

U starších lidí se změní více parametrů

Lidé do 52 let mají nárok na podporu po dobu pěti měsíců. Mezi 52 a 57 lety je to osm, nad tuto hranici jedenáct měsíců. Důvod je ten, že zaměstnavatelé stále nechtějí lidi od určitého věku moc zaměstnávat, a ti tak potřebují na nalezení nové práce delší dobu.

Tato délka zůstane zachována i v budoucnu. Změny se ale dají očekávat ve výši dávky. Obě věkové skupiny v současnosti dostávají první dva měsíce osmdesát procent, další dva měsíce padesát procent a po zbytek doby čtyřicet procent předchozí čisté mzdy.

Nově to bude v prvních dvou měsících 65 procent, v dalších dvou 50 a ve zbytku 45 procent. Změn tedy u nich bude více než u mladších nezaměstnaných. Navíc se jim zkrátí první dvě období podpůrčí doby, naopak prodlouží poslední.

Jak to bude u lidí před penzí

V praxi to má například u šedesátníka s předchozím průměrným čistým příjmem ve výši čtyřiceti tisíc, tedy v hrubém zhruba 51 tisíc, vypadat následovně: nyní bere první dva měsíce nárok na 32 tisíc korun, od ledna to bude jen 26 tisíc.

Třetí měsíc bude propad ještě větší, na dvacet tisíc.

Méně než v současnosti bude pobírat ještě pátý a šestý měsíc, naopak si polepší ve zbytku pobírání dávky. A to z 16 na 18 tisíc.

Pokud bude dostávat podporu po celou dobu, což je vzhledem k věku pravděpodobné, obdrží na ní celkově o osmnáct tisíc méně.

U člověka s předchozím čistým příjmem dvacet tisíc, což je v hrubém necelých 24 tisíc, jsou sumy poloviční.

Výrazně nižší strop

Klesne i maximální částka, kterou smějí lidé na podpoře pobírat. Ta se určuje podle celorepublikové průměrné mzdy v předchozím roce. Cílem tohoto stropu je zabránit tomu, aby lidé s předchozími statisícovými výdělky dostávali od státu příliš mnoho.

Nyní je strop ve výši 80 procent této mzdy, tedy 38 537 korun. Nikdo nesmí dostávat vyšší podporu.

Od příštího roku by to mělo být 60 procent celorepublikové mzdy. To letos odpovídá částce 28 903 korun.

Pro příští rok je znám průměrný výdělek jen za první dvě pololetí. Orientačně by to tedy bylo něco přes 31 tisíc. Ale konkrétní výši určí vláda na základě statistických údajů v prosinci.

Foto: Novinky

Podpora v nezaměstnanosti v roce 2027

Zhoršení i u pečujících

Pohorší si i skupina osob bez předchozích příjmů. Do ní spadají jen ti, kdo prokazatelně a objektivně nemohli pracovat. Například rodiče po rodičovské dovolené, kteří nemají kam nastoupit, lidé po dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo ti, kdo pečovali o těžce nemocného či handicapovaného člena rodiny.

Ti nyní mají v prvních měsících nárok na čtyřicet procent celorepublikové průměrné mzdy, což je 19 269 korun. Pak podpora klesá.

Nově budou mít v prvních měsících nárok na třicet procent. To je – opět odhadem – zhruba 15 600 korun. Dál to zůstane stejné.

Nižší podpory v rekvalifikaci

Méně dostanou i lidé při rekvalifikaci, kteří se školí na novou profesi. U těch, kdo předtím pracovali, se to sníží z 80 na 65 procent předchozího výdělku. Pokles bude i u lidí bez předchozích doložitelných příjmů.

Čekání na Sněmovnu

Vláda návrh schválila v pondělí, přičemž ho „přilepila“ k jinému projednávanému zákonu. Ten se zatím upravuje a pak poputuje do Poslanecké sněmovny. Aby změny prošly a začaly od ledna platit, musí je napřed schválit poslanci, senátoři a pak ještě podepsat prezident.

Proti návrhu je opozice, takže je možné, že ho senátoři vrátí zpět do Sněmovny, která je bude muset přehlasovat. Navíc se proti změně ohradil šéf koaliční SPD a předseda Sněmovny Tomio Okamura. Je tedy možné, že při projednávání poslanci ještě dojde k úpravám.