„Státní kulturní politika nebyla z vlády stažená, ale nestihla se projednat,“ zopakoval ve čtvrtek Klempíř na sněmovním výboru pro mediální záležitosti. Reagoval tak na informace médií, že ke stažení došlo na přání premiéra Andreje Babiše (ANO).
„Podporu pana premiéra máme. Budeme to dále projednávat a v nejbližším možném termínu zařadíme,“ dodal. Kdy přesně se jeho návrh na vládu vrátí, nespecifikoval. Na programu nadcházejícího jednání není.
„Nechtěl jsem projednávat tu koncepci na vládě,“ řekl k tomu v nedělní televizní debatě Babiš s tím, že jednal s Klempířem a zjistil, že „kultura je úplně v pohodě“.
Dokument, který se na veřejnost dostal začátkem srpna, kritizují všechny profesní organizace. Vadí jim, že vznikl bez jejich vědomí a nebyl s nimi konzultován. V otevřeném dopise, který před třemi týdny adresovali členům vlády, žádají jeho stažení.
Ministr nicméně trvá na tom, že vláda má nárok na vlastní strategii pro řízení kultury. „Proč by měla nová vláda být politicky vázána kulturní politikou, kterou jí předchozí vláda schválila na úplném konci svého mandátu? Proč bychom měli podporovat politické priority bývalé vlády, jako je odolnost společnosti, aktivní občanství a obrana proti dezinformacím. My máme priority jiné!“ argumentoval na jednání výboru Klempíř.
Dokument, k jehož autorství se už dříve přihlásila Barbora Šťastná, šéfka kabinetu ministra a partnerka ministra pro sport a prevenci Borise Šťastného (Motoristé), Klempíř obhajoval slovy, že byl skoro zadarmo a nebude v něm „kukaččí vejce“ předchozí vlády.
„Výroba Baxovy kulturní politiky stála 818 tisíc korun,“ kritizoval ministr předchozí dokument, který připravil předchozí ministr kultury Martin Baxa (ODS).
„Když vám někdo tvrdí, že na novém dokumentu nepracuje, několikrát to zopakuje a řekne to i veřejně, a potom ho bez jakékoliv konzultace předloží, není to špatná komunikace, ale přímé lhaní,“ řekl Novinkám Jakub Bakule, prezident Kulturní a kreativní federace.
Narážel tím na Klempířova dřívější vyjádření, podle kterých náhradu Baxova dokumentu nechystá a chystat nebude. Podle Bakuleho byla předchozí strategie psaná záměrně široce, aby si z ní ministr mohl vybrat oblasti nejbližší vládnímu programu. To, co by nesplnil, by následně přešlo na příští vládu.
Poukázal i na to, že obě verze jsou přibližně ze čtyř pětin shodné. „Jestliže nové vládě v dokumentu chyběla pětina, mohli úplně suverénně říct, že v následujících letech splní ty zbývající čtyři,“ zakončil Bakule.
Není to poprvé, kdy Klempířův návrh sklidil ostrou kritiku. Jeho první verze mediálního zákona tvrdě narazila v meziresortním připomínkovém řízení. Celkem sklidila kolem 450 připomínek, a to nejen od zástupců médií a odborné veřejnosti, ale i státních institucí. V jejich důsledku byla první verze shozena pod stůl a aktuální znění se zabývá pouze financováním veřejnoprávních médií.
