Důvodem je především obrovská poptávka datových center po paměťových čipech. Výrobci polovodičů přesouvají část výrobních kapacit k vysoce výkonným pamětem HBM a serverové DRAM, které jsou nezbytné pro provoz generativní AI. Kapacita, která by jinak mohla směřovat do telefonů, počítačů nebo herních zařízení, tak končí u AI infrastruktury.
„Paměťová tsunami, před kterou jsme varovali, nyní naplno zasahuje trh a spotřebitelé začínají platit účet za AI,“ uvedl Francisco Jeronimo, viceprezident společnosti IDC. Podle něj letos průměrná prodejní cena smartphonu vzroste o 27,6 procenta na 581 dolarů (12 100 Kč).
„Éra levných smartphonů skončila,“ dodal s tím, že trh spotřební elektroniky čeká nejhorší krize za několik posledních let.
Výrobci se přesouvají k dražším modelům
Čísla IDC ukazují, že problém už není pouze teoretický. Firma nyní očekává, že celosvětové dodávky smartphonů letos klesnou o 16,7 procenta, což by byl největší meziroční propad v historii trhu. Současně má hodnota celého trhu vzrůst, protože pokles počtu prodaných zařízení převáží růst jejich cen.
Nejvíce ohrožené jsou levné telefony. IDC upozorňuje, že loni se prodalo 173 milionů smartphonů s cenou pod 100 dolarů (2100 Kč). Tento segment podle analytiků čelí existenčnímu problému. Výrobci už omezují nabídku nejlevnějších modelů a přesouvají se k dražším zařízením, kde mají větší prostor absorbovat rostoucí náklady.
Podobně situaci hodnotí také Counterpoint Research. Jeho hlavní analytik Yang Wang označil současný nedostatek pamětí za „nejvíce disruptivní nabídkovou událost, jakou kdy smartphonový průmysl zažil“. Podle něj se současná situace liší od dřívějších krizí způsobených slabou poptávkou: současný problém je na straně nabídky a nelze jej jednoduše vyřešit změnou cen nebo produktové strategie.
Counterpoint očekává, že dodávky smartphonů letos klesnou o 13,9 procenta. U pamětí LPDDR4/5, používaných v telefonech, firma v květnu očekávala, že ceny ve druhém čtvrtletí vzrostou na trojnásobek úrovně z konce roku 2025. Nedostatek podle ní může přetrvat až do druhé poloviny roku 2027.
Nejde jen o dražší telefony
Dopady se přelévají do celého světa spotřební elektroniky. Na IFA se podle německé agentury DPA letos výrobci potýkají s nedostatkem moderních procesorů a rychlých paměťových modulů. NIQ upozorňuje především na smartphony, notebooky, stolní počítače, herní hardware a konzole.
Výrobci se snaží soustředit na nejžádanější konfigurace, například telefony s 256 nebo 512GB úložištěm, a omezují počet nabízených variant.
Alexander Dehmel z NIQ přitom varuje, že nejde o návrat k plošnému výpadku dodávek, jaký spotřebitelé zažili v době pandemie. Některé výkonné konfigurace s velkou kapacitou úložiště však podle něj mohou zdražit nebo být dostupné až po delším čekání.
Ještě dál jde americký Gartner. Podle něj mohou kombinované ceny DRAM a SSD do konce roku vzrůst o 130 procent. To by znamenalo přibližně 17procentní růst cen počítačů a 13procentní růst cen smartphonů oproti roku 2025.
„Jde o nejprudší pokles dodávek zařízení za více než deset let,“ uvedl analytik Gartneru Ranjit Atwal. Vyšší ceny podle něj zúží nabídku zařízení a přimějí zákazníky používat své současné přístroje déle, čímž se zásadně změní obvyklý cyklus jejich obměny.
Atwal předpovídá také velmi tvrdý zásah do levných počítačů. „Segment základních počítačů pod 500 dolarů (necelých 11 tisíc) do roku 2028 zmizí,“ uvedl.
Chybí „doslova všechno“
O rozsahu problému svědčí i slova analytika společnosti Counterpoint MS Hwanga, který situaci v rozhovoru pro Financial Times shrnul stručně: „Doslova všechno“ podle něj trpí nedostatkem v kategorii spotřební elektroniky.
Podle Financial Times se ceny DRAM za poslední rok zvýšily přibližně pětinásobně a kontraktní ceny nyní rostou o 10 až 20 procent mezikvartálně. Výrobci pamětí zároveň omezují produkci levnějších čipů používaných ve spotřební elektronice a dávají přednost pamětem HBM využívaným v AI akcelerátorech.
Důsledky už nejsou pouze na papíře. Někteří výrobci zvyšují ceny, jiní mění konstrukci svých zařízení tak, aby potřebovali méně paměti.
Problémem je přitom čas. Výrobci polovodičů investují do nových továren, ale jejich výstavba trvá roky. „Není to tak, že bychom zapnuli vypínač a najednou z výrobních linek začaly vyjíždět čipy,“ řekl podle John Neuffer, prezident Semiconductor Industry Association.
Právě proto se současná situace liší od běžného krátkodobého výpadku dodávek. Pokud bude poptávka po AI infrastruktuře dál růst, budou výrobci pamětí řešit, kam omezenou výrobní kapacitu přidělit.
A právě zde se na berlínské IFA potkávají dvě tváře současného technologického boomu. Na jedné straně je vidět rychlý nástup umělé inteligence do telefonů, počítačů, domácích spotřebičů, brýlí i robotů. Na straně druhé se ukazuje účet za tuto technologickou revoluci: dražší komponenty, méně levných zařízení a stále větší tlak na výrobce, aby si vybrali, kterým zákazníkům a produktům omezenou kapacitu nabídnou.
