Strana Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, v novém parlamentu ale nemá většinu. Získala 43,8 procenta hlasů, ukazují úplné výsledky nedělního hlasování. Díky tomu obsadí 39 z 83 křesel. Do zemského parlamentu se těsně dostala i strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která by mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD.

Propad preferencí o zhruba dvacet procentních bodů zaznamenala Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je druhá s 17 procenty hlasů. CDU vedla dosavadní zemskou vládu. Kolem devíti procent mají pak sociální demokraté a Zelení, 8,5 procenta dostala strana Levice. BSW má 5,3 procenta hlasů, čímž jen těsně překonala pětiprocentní hranici nutnou pro zvolení do zemského parlamentu.

Situace v novém zemském parlamentu ale může být komplikovaná. Aby sestavila vládu, bude AfD potřebovat alespoň tichou podporu jedné další strany. Tou by mohlo být Spojenectví Sahry Wagenknechtové, které získalo pět mandátů. Strana nevyloučila, že by se mohla zdržet při klíčovém hlasování o zemském premiérovi, čímž by snížila kvorum nutné pro jeho zvolení. Bez BSW mají AfD a ostatní strany dohromady stejný počet mandátů.

Volební účast dosáhla téměř 78 procent, což je o 17 procentních bodů více než v roce 2021.

Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho 1,7 milionu oprávněných voličů. Největšími městy jsou metropole Magdeburk s 240 tisíci obyvatel a Halle s 220 tisíci. V rámci Německa patří Sasko-Anhaltsko k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.

Základní fakta

Termín: 6. září 2026

Místo: Sasko-Anhaltsko (Německo)

Volební období: pět let

Počet obyvatel: cca 2,1 milionu (Magdeburg: 240 tisíc, Halle: 220 tisíc)

Volební systém: Jak se volí do zemského sněmu?

Volební systém využívá personalizovaný poměrný systém, který je obdobný volbám do celoněmeckého Spolkového sněmu. Voliči mají k dispozici dva hlasy:

První hlas (přímá volba): Slouží k volbě konkrétního kandidáta v jednom ze 41 jednokolových obvodů. Vyhrává kandidát s nejvyšším počtem hlasů.

Druhý hlas (stranická kandidátka): Odevzdává se pro celozemskou kandidátku strany. Tento hlas je zásadní, protože určuje celkový poměr sil a definitivní počet křesel pro jednotlivá uskupení.

Hlavní parametry a přepočet mandátů:

Základní velikost parlamentu: Nejméně 83 poslanců (41 přímých mandátů z obvodů a minimálně 42 doplňovaných ze stranických kandidátek).

Přepočet hlasů: Pro rozdělení mandátů podle druhých hlasů se používá Hare-Niemeyerova metoda.

Volební klauzule: Pro vstup do parlamentu z poměrné části musí strana získat minimálně 5 procent druhých hlasů.

Převislé a vyrovnávací mandáty: Pokud strana získá v obvodech více přímých mandátů, než kolik jí proporčně náleží podle druhých hlasů, mandáty si ponechá (převislé mandáty). Ostatním stranám se následně přidělí vyrovnávací mandáty, aby byl zachován poměrný výsledek. Počet poslanců se tak může navýšit (např. v roce 2021 měl sněm 97 poslanců).

Volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně

Volební maraton na východě Německa pokračuje 20. září 2026:

Meklenbursko-Přední Pomořansko: Podle průzkumu agentury Forsa vede AfD s 37 procenty, následovaná SPD (28 procent), Levicí (11 procent), CDU (10 procent) a Zelenými (5 procent). Vstup AfD do vlády je zde nepravděpodobný, sestavování koalice ale výrazně zkomplikuje fakt, že CDU odmítá spolupráci s Levicí.Berlín: Podle agentury Civey se očekává vyrovnaný souboj. Vede Levice (20 procent), těsně před CDU (19 procent), AfD (18 procent), Zelenými (15 procent) a SPD (13 procent). V úvahu zde přichází koalice CDU, SPD a Zelení nebo Levice, SPD a Zelení.