Sasko-Anhaltsko se může stát první spolkovou zemí, kde se ujme vlády Alternativa pro Německo (AfD).
V nedělních volbách získala podle předběžných výsledků téměř 44 procent hlasů a jen těsně jí tak unikla absolutní většina v zemském sněmu. Obejít ji ale bude kvůli rozdílům mezi zbývajícími stranami složité.
O vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku:
O kondici německé ekonomiky, frustraci podnikatelů i důvodech sílící podpory AfD mluvily Seznam Zprávy několik dní před volbami přímo v Halle v Sasku-Anhaltsku s ekonomem Thomasem Brockmeierem.
Brockmeier tam patnáct let vede hospodářskou a průmyslovou komoru IHK Halle-Dessau a více než dvě desetiletí vyučuje ekonomii na tamní univerzitě. Podle něj Německo netrápí jen krátkodobé zpomalení, ale strukturální stagnace. A očekávání, která podnikatelé spojovali s nástupem kancléře Friedricha Merze, se zatím nenaplnila.
Právě zklamání z Berlína se podle něj přelévá i do zemských voleb. Přestože Sasko-Anhaltsko podle Brockmeiera v posledních letech ekonomicky pokročilo, voliči potrestali místní politiky i za problémy ze spolkové úrovně, za které prý sami nenesou odpovědnost.
Jak je na tom momentálně německá ekonomika?
Je v problémech. Už více než tři roky prakticky nerosteme a máme téměř nulové čisté investice, které přitom potřebujeme pro budoucí růst. A to je důležité: nejde jen o slabší fázi běžného hospodářského cyklu. Je to strukturální problém. Jako ekonom bych to označil za stagnaci, a navíc za poměrně strnulou stagnaci.
Máme velmi vysoké ceny energií. V Evropské unii patří k nejvyšším a ve srovnání třeba se Spojenými státy nebo Čínou jsou velmi vysoké i v globálním měřítku. Máme vysoké a rostoucí náklady práce, protože nám chybějí pracovníci. A trpíme džunglí regulací, jakou bych si před dvaceti lety nedokázal představit.
To jsou podle mě tři největší problémy napříč Německem. Samozřejmě nejsou jediné. Už velmi dlouho také čekáme na strukturální reformy, které by zlepšily podmínky pro každého, kdo chce v Německu podnikat a investovat.
Thomas BrockmeierVystudoval národohospodářství v Marburgu a na University of Illinois, doktorát dělal na téma konkurence a podnikání při transformaci ekonomiky.Od roku 2011 je hlavním výkonným ředitelem Průmyslové a obchodní komory Halle-Dessau (IHK) a na Univerzitě Martina Luthera v Halle vyučuje hospodářskou politiku a dějiny ekonomického myšlení.Jeho silná témata jsou tedy hospodářská politika, konkurenceschopnost Německa, průmysl, investice, energie, pracovní náklady, byrokracie, pracovní síla a regionální ekonomika.IHK zastupuje zhruba 52 tisíc firem v jižním Sasku-Anhaltsku.
Foto: IHK Halle-Dessau/Markus Scholz.
Thomas Brockmeier, šéf Průmyslové a obchodní komory Halle-Dessau
Po změně vlády a nástupu Friedricha Merze se přitom očekával reformní obrat. Kam se poděl?
Ano. A právě to je důležitá součást dnešní nálady.
Několikrát do roka se našich členských firem ptáme, jak hodnotí svou současnou ekonomickou situaci a jaká mají očekávání do budoucna. Z toho získáváme obraz podnikatelské nálady.
Po pádu předchozí vlády Olafa Scholze se tahle nálada výrazně zlepšila. Nebyl za tím žádný náhlý hospodářský zázrak. Jediným skutečným důvodem byla politická změna. Semaforová koalice sociálních demokratů, Zelených a liberálů se rozpadla, proběhly volby a vznikla vláda vedená Friedrichem Merzem. Už samotná skutečnost, že přišla změna, posunula očekávání mnoha firem nahoru.
Jenže tahle očekávání se potom nenaplnila.
Takže se podle vás od nástupu Merze nic nezměnilo?
Pokud jde o byrokracii, vláda alespoň přišla s některými návrhy a začala prosazovat určitá opatření. Zatím ale uplynulo příliš málo času, abychom viděli jejich výsledky.
Když se podívám na další velká témata, zásadní strukturální pokrok nevidím. Mluví se o daňové reformě, ale z toho, co zatím vidím, nevypadá jako reforma, která by měla nějaké výrazné strukturální prvky.
A podobné je to i v dalších oblastech. Před rokem se mluvilo o reformním podzimu a hospodářském impulzu. Ten jsme neviděli. Teď o tom diskutujeme znovu. Z mého pohledu jsme ztratili další rok. K vysokým cenám energií, nákladům práce a byrokracii se tak přidává ještě zklamání z toho, že nová vláda nesplnila očekávání, která vyvolala.
Cítíte mezi podnikateli tlak na kancléře Merze, aby začal jednat rychleji?
Ano. A nejde jen o podnikatele.
Mnoho lidí hledá nějakou formu politického vedení. Očekávají, že kancléř vezme své vlastní myšlenky, hodnoty a sliby a prosadí je v koalici. Obraz, který ale dostáváme, je spíš takový, že Friedrich Merz je v určité kleci a nemůže se volně pohybovat. Máte CDU a CSU na jedné straně a sociální demokraty na druhé. A tempo reforem je velmi pomalé.
To lidi frustruje, protože mají pocit, že se situace, která vedla k rozpadu předchozí vlády, příliš nezměnila.
Reportér v Sasku-Anhaltsku
Foto: nitpicker, Shutterstock.com
Zvláštní zpravodaj Seznam Zpráv Filip Harzer před očekávaným triumfem Alternativy pro Německo v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyzpovídal příznivce strany, její odpůrce, místní politiky i odborníky.
Je právě tahle frustrace jedním z důvodů, proč tak výrazně posílila Alternativa pro Německo?
Určitě. Řada lidí říká, že AfD vlastně ani nemusí před volbami dělat příliš velkou kampaň. Nejlepší volební kampaň pro AfD se dělá v Berlíně. Když neprovedete naléhavě potřebné ekonomické reformy, problémy jsou každý den vidět. Vidíte je ve školách, na silnicích nebo na stavbách, které se neposouvají.
A podívejte se na železnice Deutsche Bahn. Roky jsem téměř každý den cestoval vlakem mezi Berlínem a Halle a fungovalo to. Dnes si to prakticky nemůžu dovolit, protože vlaky mají zpoždění, nestíhal bych schůzky a nakonec bych vypadal nespolehlivě já. Takže musím jezdit autem, což je vyčerpávající.
Takových věcí je mnoho a lidi to frustruje.
Potom už příliš nerozlišují mezi federální a zemskou úrovní. Viděli předchozí vládu v Berlíně a řekli si: Nezvládli to. Teď tam máme Friedricha Merze se sociálními demokraty a mají pocit, že se zase nic nehýbe. To je podle mě jeden z klíčových problémů v našem regionu.
Výrok / hodnoceníVšichni voličiVoliči AfDVoliči CDUVoliči, kteří CDU opustiliVláda by měla udělat víc pro oživení ekonomiky91 %–––Spolková vláda si ve volbách zasloužila „políček“59 %89 %30 %67 %Spolková vláda dělá politiku především pro západní Němce50 %–––Věřím, že vláda dokáže Německo v příštích letech skutečně posunout dopředu20 %6 %53 %–Jsem spokojený s politickou prací Friedricha Merze9 %1 %29 %–Z nespokojenosti s vládou viním hlavně CDU*58 %76 %––Z nespokojenosti s vládou viním hlavně SPD*23 %18 %––* Otázka pouze pro respondenty nespokojenými se spolkovou vládou. Zdroj: Infratest dimap pro ARD, průzkum voličů v Sasku-Anhaltsku, 6. 9. 2026.
Přitom zemskou vládu CDU, SPD a FDP v Sasku-Anhaltsku hodnotíte podstatně lépe než spolkovou vládu v Berlíně.
Ano. To je úplně jiný příběh.
Máme tady pět let tříčlennou koalici. Měli svou koaliční smlouvu a postupně pracovali na jednotlivých bodech. Samozřejmě mezi nimi byly rozdíly, ale nevedli své konflikty každý den přes média. Zavřeli dveře a vyřešili je uvnitř.
Obraz, který tahle koalice vytvářela, byl podle mě mnohem lepší než ten, který jsme v posledních letech viděli v Berlíně. Jenže teď se to všechno smíchalo dohromady. A místní politici jsou velmi pravděpodobně trestáni i za věci, které pokazili jiní.
Nejsem členem žádné politické strany, ale šéfuju hospodářské a průmyslové komoře přes patnáct let a přes dvacet let učím ekonomii na univerzitě. A z této perspektivy nevidím důvod říkat: V Sasku-Anhaltsku je všechno špatně a zoufale potřebujeme nějakou novou vládu, která zemi zachrání.
Sasko-Anhaltsko za posledních patnáct let udělalo značný ekonomický pokrok. A ten je teď ve hře. Není to situace, kdy je všechno tak špatné, že jakákoli změna automaticky znamená zlepšení
Jak je na tom ekonomika Saska-Anhaltska
Dvoumilionové Sasko-Anhaltsko patří ekonomicky ke slabším německým zemím. Zároveň ale nejde o jednoduchý příběh hospodářského úpadku.
HDP: Ekonomika země se v roce 2025 reálně zmenšila o 0,2 %. Celé Německo naopak o 0,2 % rostlo. Ještě v roce 2024 ekonomika Saska-Anhaltska klesla o 0,9 %. Slabý byl především průmysl, včetně chemického odvětví důležitého pro jih země.
Nezaměstnanost: V srpnu 2026 bylo bez práce 90 709 lidí, nezaměstnanost dosahovala 8,2 %. Celoněmecký průměr činil 6,5 %. Proti srpnu 2025 nezaměstnanost v Sasku-Anhaltsku mírně vzrostla.
Mzdy: Zaměstnanec na plný úvazek vydělal v roce 2025 v průměru 51 937 eur hrubého ročně, zatímco celoněmecký průměr byl 65 441 eur.
Firmy: Podnikatelská nálada zůstává slabá. V červencovém průzkumu IHK Magdeburg hodnotila svou situaci jako dobrou jen asi pětina firem, čtvrtina jako špatnou. Firmy zmiňují hlavně ceny energií a surovin, náklady práce, byrokracii, daně a obtížnější financování.
Některá čísla se ale zlepšují: Tržby průmyslových podniků v prvním pololetí 2026 meziročně nominálně stouply o 5,8 %, po očištění o ceny o 1,5 %. Současně však počet zaměstnanců v průmyslu klesl o tři procenta.
Levnější život: Sasko-Anhaltsko má podle analýzy Institutu německého hospodářství nejnižší životní náklady ze spolkových zemí, především kvůli levnému bydlení. Srovnatelný spotřební koš je zhruba o sedm procent levnější než německý průměr.
Jsou i mezi místními podnikateli voliči AfD?
Ano, a není jich málo.
Jsou podnikatelé, kteří jsou opravdu frustrovaní a veřejně říkají: Tentokrát budu volit AfD, protože ti ostatní ukázali, že to neumějí. Emocionálně a psychologicky tomu dokážu rozumět. Když jste frustrovaný, můžete říct: Ne, tihle lidé měli času dost. Mám toho dost, je čas, aby to zkusili ostatní.
Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy
Když se tedy podíváte přímo na program AfD pro Sasko-Anhaltsko, vidíte v něm něco, co by regionu ekonomicky pomohlo?
Nemám žádný problém se změnou. Ale když někdo změnu požaduje, chtěl bych slyšet alespoň dva nebo tři argumenty, které mě přesvědčí, že povede ke zlepšení. Změna sama o sobě nemá žádnou hodnotu.
A do této chvíle jsem v programu AfD, který máme několik měsíců na stole, nenašel jediný argument, který by mě jako ekonoma přesvědčil, že změny, které tato strana slibuje, v součtu zvýší ekonomickou prosperitu Saska-Anhaltska.
Rád bych takový argument viděl. Ale nevidím ho.
Jedním z největších problémů, které jste zmínil, je nedostatek pracovníků. Jakou roli tím pádem hraje v Sasku-Anhaltsku téma migrace?
Velmi důležitou. Pracovní síla, její množství i kvalita, je základním předpokladem ekonomické prosperity.
My už přitom nedostatek pracovníků máme. Několik let patřil právě nedostatek pracovní síly mezi největší rizika, která nám firmy v průzkumech uváděly. A nemluvím jen o kvalifikovaných pracovnících. Chybějí lidé obecně.
Za posledních zhruba šest nebo sedm let jsme v Sasku-Anhaltsku přišli téměř o 70 tisíc lidí z pracovní síly, například kvůli odchodům do důchodu a dalším demografickým změnám. Přibližně 60 tisíc lidí přišlo ze zahraničí, takže migrace velkou část tohoto úbytku vyrovnala.
Bez ní by byl dnešní nedostatek pracovníků mnohem větší. A pokud vám chybějí pracovníci, postupně vám začne chybět všechno. Je to tak jednoduché.
Migrace jako problém i ekonomická nutnost
Migrace byla jedním z hlavních témat voleb v Sasku-Anhaltsku. Předvolební průzkumy ji spolu s integrací označovaly za vůbec nejdůležitější problém země. Přitom je podíl lidí s migrační zkušeností výrazně nižší než v Německu jako celku: podle dat citovaných ARD má migrační původ asi 11 % obyvatel Saska-Anhaltska, celoněmecky přibližně 30 %.
Co chtějí strany: AfD staví svou migrační politiku na „remigraci“. Její volební program má přímo kapitolu „Einwanderung und Remigration“ a požaduje „obrat o 180 stupňů“ v migrační politice. Strana chce zahájit „ofenzivu deportací a remigrace“, zastavit dobrovolné přijímací programy, zpřísnit návraty lidí bez práva pobytu a výrazně rozšířit kapacity pro předvyhošťovací vazbu.
CDU rovněž prosazuje důslednější návraty lidí bez práva pobytu a předvyhošťovací zařízení, zároveň ale výslovně vítá migranty, kteří pracují a jsou integrovaní. SPD, Zelení a Levice naopak zdůrazňují pracovní migraci a integraci, rychlejší uznávání zahraničních kvalifikací a jazykové vzdělávání.
Bez přistěhovalectví by úbytek lidí byl ještě rychlejší
Sasko-Anhaltsko má 2,12 milionu obyvatel. Jen během roku 2025 jich ubylo přes 15 tisíc, tedy 0,7 %. Od sjednocení Německa přišla země přibližně o čtvrtinu populace.
Podle oficiální prognózy může počet obyvatel do roku 2040 klesnout až na 1,83 milionu, tedy o dalších 15 % proti roku 2022. Ještě rychleji má ubývat lidí v produktivním věku: jejich počet může do roku 2040 klesnout asi o 272 tisíc a počet pracujících přibližně o pětinu.
Sasko-Anhaltsko je zároveň nejstarší spolkovou zemí. Průměrný věk činil v roce 2024 48,3 roku, německý průměr 44,9 roku.
Migrace už část demografického propadu tlumí. V roce 2025 se do země přistěhovalo o 7918 lidí více, než se z ní odstěhovalo. U cizinců bylo migrační saldo +7247, u Němců jen +672. Přesto celková populace klesla, protože počet zemřelých výrazně převyšuje počet narozených.
Na konci roku 2025 žilo v Sasku-Anhaltsku 192 155 lidí bez německého občanství, zhruba devět procent populace. Před deseti lety jich bylo 83 tisíc. Cizinci jsou přitom v průměru asi o 18 let mladší než německá populace země.
Pro pracovním trhu jejich význam rychle roste. V červnu 2025 pracovalo v Sasku-Anhaltsku 68 420 zahraničních zaměstnanců podléhajících sociálnímu pojištění; za deset let jejich počet vzrostl o 308 %. Alespoň jednoho zahraničního zaměstnance už má téměř čtvrtina firem. Spolkový úřad práce proto letos označil posílení pracovní migrace za nezbytné pro stabilizaci trhu práce.
Azyl ale představuje jen část migrace. Od ledna do června 2026 přišlo do Saska-Anhaltska zhruba tisíc žadatelů o azyl, asi o třetinu méně než o rok dříve. Na konci roku 2025 žilo v zemi celkem 78 200 lidí evidovaných jako osoby hledající ochranu, nejvíce z Ukrajiny a Sýrie.
A co kriminalita cizinců?
V roce 2025 policie evidovala v Sasku-Anhaltsku 63 873 podezřelých ze spáchání trestného činu. Z nich 16 764 nemělo německé občanství, tedy 26,2 %. Po odečtení deliktů proti pobytovým a azylovým předpisům, kterých se z podstaty věci mohou dopustit pouze cizinci (včetně turistů nebo přeshraničních pachatelů), činil jejich podíl 22,7 %. V obou případech byl nižší než o rok dříve.
Co by tedy pro Sasko-Anhaltsko podle vás jako ekonoma znamenala přísná migrační politika AfD?
Aby byl region pro lidi ze zahraničí atraktivní, potřebujete splňovat řadu faktorů: dobré mzdy, podmínky pro život a podobně.
Německo už má proti některým jiným zemím jednu nevýhodu: jazyk. Němčina je pro cizince poměrně obtížná. Ve srovnání třeba s angličtinou je těžší se ji naučit. To znamená, že musíme udělat víc, ne méně, abychom lidi přilákali. A co platí pro Německo, platí ještě víc pro Sasko-Anhaltsko.
Potřebujete také společenské klima, které lidem říká: Přijeďte sem. Pokud takovou atmosféru nemáte, nepřijdou. A když se podívám na program AfD, ukažte mi jednu větu, která by podle vás pomohla udělat naši společnost otevřenější a přitažlivější pro lidi ze zahraničí. Já ji nevidím.
Obávám se změny atmosféry, která by Sasko-Anhaltsko udělala méně atraktivní pro lidi, které zoufale potřebujeme. A jestli nepřijdou, pracovní síla se bude zmenšovat ještě rychleji. A s ní se bude zmenšovat i základ naší prosperity.
Vidíte už před volbami náznaky, že politická atmosféra ovlivňuje rozhodování lidí nebo firem?
Nikdo samozřejmě nepřijde a neřekne: Kvůli politické situaci se sem nepřestěhuji nebo odsud odcházím. A nemám statistická data, kterými bych něco takového mohl prokázat. Ale můžeme pozorovat, že se atmosféra už mění.
Před dvěma týdny jsem například mluvil s majitelem venkovského rodinného hotelu. Je v krásném prostředí, má přes sto zaměstnanců a rodina ho provozuje už ve třetí nebo čtvrté generaci.
Říkal mi, že mu volají dlouholetí hosté z jiných částí Německa a říkají: Každý podzim jsme k vám jezdili na týden, ale letos a příští rok nepřijedeme.
Pak znám šéfa velkého ekonomického výzkumného institutu. Za deset nebo dvanáct let, co ho vede, z něj vytvořil mnohem mezinárodnější instituci. Přivádí lidi ze Spojených států, Turecka a dalších zemí.
Teď má tři otevřené pozice, z toho dvě na vysoké úrovni. A říká mi: Poprvé za dobu, co institut vedu, mám problém získat lidi, které chci. On nehledá nejlepšího Němce. Hledá nejlepšího člověka. A najednou je obtížnější takového člověka do regionu dostat.
A třetí signál slyším od bankéřů. S bankéři mluvím rád, protože vidí prakticky celou ekonomiku. Mají informace od průmyslu, stavebnictví, obchodu, dopravy a logistiky, od malých firem i velkých podniků.
Říkají mi, že mezi lidmi, kteří řeší financování firemních investic, tu vidí mírný pokles zájmu a poptávky po investičním financování. A čím dál se podíváte do budoucnosti, tím je ten pokles výraznější.
Každý z těchto příkladů sám o sobě samozřejmě nic nedokazuje. Nemám statistická čísla, ale když tyhle drobné signály poskládám dohromady, je to pro mě jako ekonoma víc než jen pocit. Něco se už děje.