Pracovní právo v poslední době prochází řadou změn. Jednou z nejvýraznějších je novela zákona o státních zaměstnancích, která má nahradit současný služební zákon a převést státní zaměstnance ze služebního poměru do klasického pracovněprávního vztahu podle zákoníku práce. Novela se setkala s opoziční kritikou kvůli obavám z možné politizace státní správy a snazšího propouštění úředníků. Odborník na pracovní právo Petr Hůrka z CEVRO Univerzity však v debatě o změnách v pracovním právu upozornil, že přináší také řadu změn, které umožní státu i zaměstnancům větší flexibilitu. Součástí změn je například zrušení takzvaného bazénu státních zaměstnanců, ve kterém mohli úředníci po zániku svého místa několik měsíců pobírat 80 procent platu a čekat na případné přeřazení na jiný úřad.
Jednou z největších změn novely, kterou nedávno odmítl Senát a vrátila se proto do Poslanecké sněmovny, je podstatná změna systému fungování státní služby. Zatímco dnes jsou státní zaměstnanci ve služebním poměru a řada rozhodnutí se odehrává v režimu správního řízení, nově by se jejich vztah ke státu řídil převážně zákoníkem práce. Správní řízení poskytuje zaměstnancům silnější procesní ochranu například při sporech o skončení služebního poměru, zároveň ale zpomaluje personální procesy a komplikuje přijímání nových zaměstnanců.
Extrémně náročný život v singlu
KOMENTÁŘ
Jak upozorňuje profesor Hůrka, jedním z problémů současného systému je délka výběrových řízení. „Průměrná doba výběrového řízení, protože se jedná o správní řízení, je 110 dní,“ uvedl s tím, že takto dlouhý proces může některé zájemce o práci ve státní správě odradit.
Výraznou změnou má projít také způsob ukončování pracovního poměru státních zaměstnanců. Ani podle nového zákona nebude možné úředníka propustit bez zákonného důvodu, ochrana se ale přesune ze správního práva do režimu pracovního práva. Zaměstnanec se tak už nebude moci proti výpovědi bránit prostřednictvím správního řízení a následně u správního soudu, ale pouze standardní žalobou u civilního soudu. Novela zároveň mění pravidla soudních sporů o neplatnost výpovědi – v některých případech má dojít k přenesení důkazního břemene na zaměstnavatele, který by musel prokazovat oprávněnost svého postupu.
Snazší má být také ukončení pracovního poměru kvůli neuspokojivému pracovnímu výkonu. Dvě po sobě jdoucí nevyhovující pracovní hodnocení mají přímo založit výpovědní důvod, přičemž druhé hodnocení může následovat už po 30 odpracovaných dnech. Kritici proto varují, že vedle větší flexibility vznikne i větší prostor pro rychlé personální zásahy do úřadů.
Svatá kráva osobních preferencí
KOMENTÁŘ
Výraznou změnou je také zrušení takzvaného bazénu státních zaměstnanců. Pokud je služební místo zrušeno a zaměstnance není možné převést na jiné vhodné služební místo, není možné ho v současnosti okamžitě propustit. Je zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů, nejdéle na tři měsíce. Po tuto dobu pobírá 80 procent svého měsíčního platu a služební úřad se mu snaží najít jiné odpovídající místo ve státní správě. Pokud se vhodné místo nenajde, služební poměr skončí a zaměstnanci může vzniknout nárok na odstupné podle délky služby.
„Smyslem bazénu je to, že když už stát toho člověka přijal, když ho proškolil, zaučil, tak aby o něho jen tak nepřišel, tak byla snaha vymyslet nějaké období, kdy ještě bude čekat a za státní peníze, bude vlastně na překážce v tom bazénku a bude se mu hledat jiné místo, aby zůstal ve službách státu. Myšlenka podle mě nebyla špatná. Ale v praxi se to neosvědčilo,“ uvádí Hůrka. Podle něj byla úspěšnost umisťování zaměstnanců z bazénu na jiné pozice nízká. „Spíše to vypadalo tak, že si ten zaměstnanec, který v tom bazénu byl, spíše sháněl něco sám, než že by ho na nějaké vhodné místo umístil ten služební orgán,“ dodal Hůrka. Ten také upozornil, že zaměstnanec byl do tohoto režimu zařazen i bez svého souhlasu.
Pokud novela projde, zaměstnanec, který by se stal nadbytečným kvůli organizační změně, by místo několikaměsíčního pobírání 80 procent platu v bazénu dostal standardní odstupné podle zákoníku práce a také další kompenzaci podle délky služby.
Trénujte na budoucnost, holoto
KOMENTÁŘ
Služební zákon se v současnosti vztahuje přibližně na 65 000 úředníků. Jedná se převážně o zaměstnance ministerstev a dalších státních úřadů, které provádějí správní činnosti. Nejde tedy o všechny zaměstnance veřejného sektoru ani všechny pracovníky úřadů, upozornil Hůrka.
Novela mění také pravidla pro obsazování a fungování vedoucích pozic ve státní správě. Zákon počítá s pětiletým funkčním obdobím vedoucích státních zaměstnanců.
Měnit se má také systém odměňování. Novela ruší některé limity současného systému a umožňuje pružnější odměňování zaměstnanců, zejména u odborně klíčových pozic. Stát by tak měl mít větší možnost nabídnout vyšší odměnu specialistům, které je obtížné získat na trhu práce.
Proti novele se ozvala silná kritika opozice kvůli možné politizaci státní správy a jednoduššímu propouštění nepohodlných úředníků. Například senátní zpravodaj Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 poukázal na podezření, že smyslem návrhu zákona není zlepšit výkon státní správy, ale podřídit a ovládnout jej aktuální politickou mocí. Ustanovení, podle kterého si člen vlády bude moci vyhradit jednotlivé personální případy, otevírá cestu k účelovým čistkám, uvedl.
Proč je dobře, že se vrátil Ted Lasso
KOMENTÁŘ
Podle Hůrky je obava z politizace legitimní obavou, upozornil však, že ani současný služební zákon nechrání všechny úředníky. „Kritika zejména od politiků, že se obávají toho, aby úředník nebyl vystaven tlaku té politické reprezentace, aby třeba ta politická reprezentace, která je zrovna moci v tu danou dobu, nemohla svévolně propouštět ty úředníky. Tahle obava tady byla v uvozovkách vždycky a samozřejmě, když děláte něco flexibilnější, rychlejší, tak prostě ta obava tady může být. Ale myslím si, že není úplně na místě. Úředníci samosprávných celků jsou taky úředníci, kteří dělají taky veřejnou správu, ty mají čistě zákoník práce, mají tu ochranu daleko menší, než teď budou mít nově podle toho zákona úředníci státu,“ upozornil Hůrka.
Novelu v srpnu zamítl Senát. Vedle změn ve státní službě se kritika během projednávání zaměřila také na to, že se do návrhu dostalo omezení některých prezidentských pravomocí týkajících se jmenování části ambasadorů. Nyní by novelu měla znovu projednat Poslanecká sněmovna.
