Česko za měsíc čekají komunální volby, ve kterých se rozhodne, kdo další čtyři roky povede radnice menších měst, ale i pražský magistrát.

Agentura Median v pondělí zveřejnila průzkum pro server Praha IN, ve kterém ukazuje rozložení voličských preferencí v hlavním městě.

Podle zjištění Medianu, které agentura zpracovávala na přelomu srpna a září, by nyní volby vyhrálo hnutí ANO, které by získalo 23,3 % hlasů. Se ztrátou necelého procenta by na druhém místě skončili Starostové. Koalice Spolu pro Prahu by získala 13,9 procenta, Praha sobě o procento méně. V zastupitelstvu by zasedli i Piráti, koalice vedená SPD a Motoristé sobě.

Politolog Fakulty sociálních věd UK Petr Jüptner, který se specializuje na komunální politiku, pro Seznam Zprávy popisuje, proč momentálně některé vládnoucí strany v Praze ztrácí, zatímco Starostové rostou, nebo proč hnutí ANO momentálně podle průzkumů vede.

Nový průzkum Medianu pro Prahu ukazuje, že by komunální volby vyhrálo ANO. To v Praze zvítězilo naposledy v roce 2014. Jak si vysvětlujete jeho nynější preference přes 23 procent, když lídr hnutí Jan Hušbauer není tolik známý?

Předpokládaný výsledek určitě odpovídá preferencím hnutí v Praze. To, že vede průzkum, je dané pozicí ostatních stran. Tím, jak sestavovaly kandidátní listiny, s kým jsou v koalici. Nevidím tu žádný další velmi silný subjekt, který by mohl volby vyhrát. Hnutí ANO je tak momentálně nejsilnější. To se ale může ještě změnit. V závěsu jsou podle průzkumu Starostové.

V případě hnutí ANO je relativně jedno, kdo je v čele kandidátky. Podporovatelé ANO volí především profil strany a Andreje Babiše jako lídra. V komunálních volbách pak není jednička kandidátky tak důležitá. Žijeme v době, kdy voliči neustále poptávají nové lídry a tváře. Tím, že hnutí ANO nasadilo nováčka, který na těch billboardech nevypadá špatně, kandidátce nijak neškodí. Není spojen ani s žádnými kauzami, na rozdíl třeba od pana Prokopa (z čela kandidátky odstoupil kvůli nesrovnalostem v majetkovém přiznání) . Myslím si tedy, že preferencím hnutí pomáhá.

Musíme si přitom uvědomit, že v minulosti mělo ANO velký problém s hledáním lídrů. V předvolebních debatách by se ale mohla projevit nějaká jeho politická nezkušenost, za kterou by ANO mohlo zaplatit. Obecně ale spíše Hušbauer hraje hnutí ANO do karet.

Foto: Profimedia.cz

Jan Hušbauer.

Průzkum v Praze ukázal, že Starostům rostou preference. Také celostátně předběhli ODS. Kdyby takto dopadly volby a Spolu skončilo se 14 procenty až třetí, mohlo by to ohrozit Martina Kupku v čele strany?

Obecně bych nepřeceňoval dopad komunálních voleb na parlamentní úroveň. Po každých volbách se objeví otázka, co z nich vyplývá, a co to znamená pro celostátní úroveň. Občas jde opravdu o důležité věci. Pokud třeba strana utrpí zásadní debakl, který vypovídá o situaci na národní úrovni, lze z toho vyvozovat určité důsledky. Často to ale samo odezní beze změn.

Nemyslím si, že by výsledek koalice ODS a TOP 09 měl dopad přímo na Martina Kupku. Výsledek v Praze totiž kromě celostátních nálad nepochybně odráží i hodnocení dosavadního vedení Prahy s primátorem Svobodou.

Martin Kupka má ale delší dobu problém spíše na celostátní úrovni. Bezpochyby je to politik, který je dobrý v diskuzích. Má i zajímavý profil, se kterým může oslovit i některé voliče ANO. Do karet mu ale nehraje malá viditelnost v opoziční roli. Souvisí to ale i s rozpadem koalice Spolu, od kterého občanští demokraté očekávali, že je dostane do role hlavní opoziční strany. To se ale nestalo. Tenhle problém ale přímo nesouvisí s výsledkem strany v Praze.

Sídliště volí spíše levicově

Praha bývala tradiční baštou pravice. ODS ale v posledních letech v hlavním městě oslabuje. Čím to je?

Nemyslím si, že by v Praze docházelo k oslabování pravice. Město i s periferiemi jí zůstává nakloněné. V rámci Prahy je ale samozřejmě spousta sídlišť, která volí spíše levicově.

Obecně jde spíš o to, že strany mnohem obtížněji voliče oslovují. Ti pak vyhledávají možné alternativy k tradičním stranám. Takovými novými možnostmi jsou třeba hnutí STAN nebo Praha sobě. Může to být i výsledkem marketingu Andreje Babiše, který během svého působení v politice vybízel k volbě nových stran. To nepomohlo jen ANO, ve své době z toho těžili i Piráti nebo Starostové. Určitě je tu ale také skupina pravicových voličů, kteří nechtějí volit tradiční strany, kterou ODS je.

Starostové jsou jedinou stranou ze stávající koalice, již tvoří společně se Spolu a Piráty, která by od posledních voleb posílila, a to výrazně. Jak je možné, že rostou, zatímco podpora ostatních koaličních partnerů klesá?

Abychom to mohli takhle srovnat, museli bychom se podívat na dlouhodobější trendy v podpoře stran. Roli může hrát i to, že koalici Spolu teď tvoří jen ODS a TOP 09 bez lidovců, kteří kandidují s Prahou sobě.

Pravicoví voliči jsou v Praze velmi nároční a ve volbách hodnotí výkon rady. Navíc si dlouhodobě stav města spojují i s postavou primátora, který ale nemá žádné větší pravomoci. I to tedy může být důvodem poměrně nízkých preferencí. Otázkou je, zdali se do průzkumu nepropsala i kauza pana Dvořáka na Praze 1, se kterou se ODS nějakým způsobem vyrovnala (ODS Dvořáka vyloučila poté, co nedokázal vysvětlit podezřelý původ velkého dědictví, pozn. redakce).

Za poklesem preferencí Spolu může stát právě i odchod lidovců, který může pomoct Praze sobě. Nad její volbou s příchodem KDU-ČSL můžou uvažovat právě i voliči původní koalice. Nelze ale říct, že za celým odlivem voličů od Spolu stojí lidovci, kteří by si je do nové spolupráce přivedli.

Celkový výsledek pak ale bude záviset i na strategiích jednotlivých stran. Záleží, jestli na sebe budou útočit, aby získaly hlasy od konkurence, nebo si nebudou zavírat dveře k možné spolupráci. Vliv může mít i volební účast, která by nemusela být zásadně odlišná od minulých voleb (naposledy k urnám přišlo necelých 44 % oprávněných voličů, pozn. redakce).

Růst Starostů odráží národní preference, ve kterých je silnější než ODS. Voliči navíc už zapomněli na kauzu Dozimetr a kandidátku vede lídr, který působí klidně, odborně (jedničkou kandidátky je Petr Hlaváček, pozn. redakce). Při rozhodování si pravděpodobně navíc lidé nebudou výkony spojovat s politiky s STANu, ale spíše s primátorem Svobodou nebo Piráty, kterým se předhazoval stav pražské dopravy.

Jak se celostátní preference vlastně propisují do komunálních voleb v Praze?

Celostátní volby a hlasování ve velkých městech jsou jediné, do kterých se národní politika propisuje. V ostatních volbách se voliči rozhodují spíše podle jednotlivých osobností, které znají.

Co by pro výsledek okolo 10 procent znamenal pro Piráty, kteří v posledních komunálních volbách získali téměř 18 procent a mají ambici mít primátora? Jak to, že oslabují?

Opět se tu projevují celostátní průzkumy, ve kterých Piráti oproti minulosti oslabují. Jejich výsledek v minulých volbách byl navíc dán i osobou tehdejšího primátora Zdeňka Hřiba, kterého dokázali v kampani využít. V závěru kampaně se jejich preference můžou ještě změnit, na pozici primátora to pro ně teď nevypadá. Pokles v podpoře, se kterou, myslím si, i počítají, by pro ně ale neměl zásadnější význam, protože by se stále mohli podílet na vládě v Praze. Podobně je na tom i Praha sobě, kterou už voliči znají i z městských částí.

V Praze jsou navíc i voliči, pro které není tak podstatné, ke které ze stran, jako jsou Piráti, Starostové, Spolu nebo Praha sobě, se přikloní. V závěru kampaně bude záležet, ke které straně se tento segment přesune.

Očekáváte, že se preference ještě během posledního měsíce do voleb promění a výsledky budou nakonec překvapení?

To nechci odhadovat. Bude záležet, jak dopadnou předvolební debaty, které by v případě, že se některé ze stran povedou, mohly přesvědčit voliče k přesunu mezi podobně smýšlejícími stranami. Vliv by mohly mít i kauzy, které se můžou objevit. Dá se ale říct, že výzkum, který vyšel měsíc před volbami, nebude odpovídat reálným konečným výsledkům.

Rozhovor zpracoval Martin Kvasnica.