„Muž byl na místě zadržen a následně mu kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie sdělili podezření ze spáchání trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia,“ sdělil Novinkám policejní mluvčí Jan Daněk.
Na muže upozornilo mimo jiné video Blesku, které se objevilo i na sociálních sítích. Případ policie řeší ve čtrnáctidenním zkráceném přípravném řízení.
K zadržení došlo na akci nazvané „Stop českému majdanu!“, kam dorazilo asi 200 lidí a kde vystoupila mimo jiné také komunistická europoslankyně Kateřina Konečná.
Podobný případ řešil Nejvyšší soud
Veřejnou prezentací písmene „Z“ se už zabýval také Nejvyšší soud. Letos v červenci odmítl dovolání bývalého komunálního politika, který se v dubnu 2024 pohyboval centrem Pardubic v mikině s velkým „Z“, nápisem „Za vítězství“ v azbuce a dalšími proruskými symboly.
Muž byl za veřejné schvalování zločinu proti míru odsouzen k šesti měsícům vězení s podmíněným odkladem na dva roky.
Nejvyšší soud zdůraznil, že k trestní odpovědnosti nemusí vést jen slovní projev. Rozhodující je význam symbolu v konkrétním kontextu a veřejnou podporu lze podle soudu vyjádřit i samotným oblečením. Odmítl rovněž argument, že „Z“ není na žádném oficiálním seznamu zakázaných symbolů.
Zatím ojedinělé, míní sociolog
Sociolog Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd v podobných projevech ale zatím širší společenský trend nevidí.
„Nemyslím si, že by to bylo nějak masové. Nevšiml jsem si, že by to bylo běžné,“ řekl sociolog Novinkám. Podle něj ale člověk, který si takový symbol vezme na veřejnou demonstraci, musí počítat s reakcí okolí i policie.
„Určitě věděl, že to může vyvolat nějakou reakci. Je to trochu, jako by to dělal schválně a testoval, co je akceptovatelné a co není,“ míní Kostelecký. Jsou to právě až soudy, které podle něj postupně stanovují hranici mezi svobodou projevu a projevy, jež už mohou být trestné.
