Česká policie vede statistiky nehodovosti od roku 1961, kdy se stalo necelých 36 tisíc dopravních nehod. O třicet let později jejich počet poprvé překročil stotisícovou hranici a v 90. letech obecně na českých silnicích panovala, minimálně co do počtu dopravních nehod, absolutní anarchie. Tak vysoká roční čísla už nikdy nebyla, přestože počet aut na silnicích je v současnosti výrazně vyšší. Vyplývá to z grafů vycházejících z policejních dat a zveřejněných webem ČT24.
Navzdory vyšším počtům dopravních nehod nebylo žádné období co do počtu obětí tak tragické jako socialistická etapa. Třeba ve zmíněném roce 1961 zemřelo na silnicích 1192 lidí, o třicet let později – navzdory třikrát většímu počtu havárií – jen o dva lidi více.
Související
31 fotografiíProhlédnout si 31 fotografií
Černým písmem je v policejních statistikách zapsán především rok 1969, kdy zemřelo 1758 lidí. To je údaj, který se často vzpomíná v soudobých výročních zprávách, které poslední roky pravidelně uvádí rekordně nízké číslo počtu mrtvých na silnicích. Naposledy loni zemřelo 421 lidí – nejméně od sledování statistik v roce 1961 – při 85 518 dopravních nehodách.
Obecně 70. léta (v roce 1970 zemřelo 1525 lidí) patří spolu s „devadesátkami“ a přelomem milénia na silnicích k nejtragičtějším. Až v roce 1979 poprvé klesl počet mrtvých při dopravních nehodách v Československu pod tisíc. Jak dokládají přepisy jednání z tehdejšího parlamentu, bylo to téma i pro komunistické poslance.
Například poslankyně Františka Pilátová na jednání Sněmovny lidu na konci října 1974 připomněla, že za deset let (tedy od roku 1964) dosáhly hmotné škody při dopravních nehodách tří miliard korun.
„Dlouhodobé poznatky ukazují, že hlavní příčinou převážné většiny dopravních nehod je nekázeň řidičů, protože téměř 90 % nehod zaviňují řidiči, 8 % chodci a 2 % technické závady. Na prvním místě je to nepřiměřená rychlost, dále nedání přednosti v jízdě, nedodržení bezpečné vzdálenosti a mezi další hlavní příčiny patří alkohol, kdy nehody mají zpravidla vždy vážný následek,“ uvedla poslankyně Pilátová dále. Je mimochodem zajímavé, že příčiny dopravních nehod se v současnosti až tolik neodlišují. Loni to byly nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a přejetí do protisměru.
Za postupné ubývání počtu mrtvých při dopravních nehodách mohou i přísnější dopravní předpisy. Třeba povinnost poutat se na předních sedadlech mimo obec byla zavedená k 1. lednu 1967. O devět let později už to byla povinnost na všech sedadlech, které byly pásy vybavené. A od 1. ledna 1990 vešla v platnost povinnost poutat se i v obci. Moderní tříbodové pásy představilo Volvo v roce 1959.
Že byla v 70. letech nejčastější příčinou dopravních nehod rychlost, vlastně také není nikterak překvapivé. Až do 1. srpna 1979 totiž neexistovaly – kromě omezení ve městě nejprve na 50 a později 60 km/h, navíc jen od páté do 23. hodiny – pro osobní auta do 3,5 tuny rychlostní omezení. Tehdy zákon stanovil limit 90 km/h mimo město a 110 km/h na dálnici.
Mimo jiné to tak znamenalo, že Československo bylo kdysi jako současné Německo. První úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic byl otevřen počátkem července 1971 a až do změny předpisů v srpnu 1979 nebyla rychlost omezena na skoro 177 kilometrech československých dálnic D1 a D2.
Omezení na dálnici neplatila ani pro nákladní auta nad 3,5 tuny nebo motocykly, od 1. srpna 1979 ale jejich povolená rychlost klesla na 80 km/h.
Související
17 fotografiíProhlédnout si 17 fotografií
Podívat se lze i do jiných vybraných socialistických zemí. Třeba do Polska, kde podle statistik OECD v roce 1970 zemřelo při nehodách 3446 lidí. Až do 80. let pak číslo obětí dopravních nehod stoupá, vrcholem byl podle dat rok 1981 se 6107 mrtvými. Následně začal počet klesat i pod pět tisíc obětí ročně, v roce 1989 ale vyletěl na 6724 a během 90. let překonal dokonce hranici sedmi tisíc obětí dopravních nehod za rok.
V Maďarsku podle stejných čísel OECD v roce 1970 zemřelo při dopravních nehodách 1707 lidí. Následně číslo oscilovalo pod hranicí dvou tisíc mrtvých, kterou překonalo v roce 1978. Až do roku 1989, kdy OECD hlásí 2162 mrtvých, ale naposledy. V Rumunsku v roce 1970 za silnicích zemřelo 1938 lidí, přičemž nejvyšší číslo v období mezi lety 1970 a 1989 udává statistika pro rok 1977, kdy zemřelo 2278 lidí.