Nová vyhlášení ESA a NASA z 5. března srážku asteroidu s Měsícem vylučují. Průlet v roce 2032 však bude ideální pro studium, jak Měsíc gravitačně ovlivňuje podobná malá tělesa.
Rozhodující roli sehrál vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Tento výkonný a citlivý dalekohled pozoroval asteroid v únoru 2026 v infračerveném oboru, kdy byl už pro většinu pozemních dalekohledů příliš slabý. Webbův dalekohled jej pozoroval 18. a 26. února 2026 pomocí přístroje NIRCam (Near-Infrared Camera). Astronomové pak přesně změřili jeho polohu vůči známým hvězdám na pozadí oblohy.
☄️ Asteroid 2024 YR4 will not impact the Moon in 2032!
New observations from the NASA/ESA/CSA James Webb Space Telescope have confirmed that the object will pass safely at a distance of more than 20 000 km.
This result was made possible by a close collaboration between ESA’s… pic.twitter.com/DyQvzchrhd
— European Space Agency (@esa) March 6, 2026
Přesná měření jeho polohy umožnila vědcům výrazně zpřesnit výpočty budoucí dráhy. Výsledek je jasný: v roce 2032 asteroid kolem Měsíce pouze proletí. Podle portálu Space.com se očekává, že mine měsíční povrch asi o 21 200 kilometrů, což je z astronomického hlediska poměrně malá vzdálenost, ale stále bezpečná.
Zemi přitom mine v ještě větší vzdálenosti 278 000 km.
Malý asteroid, velká pozornost
Asteroid 2024 YR4 byl objeven 27. prosince 2024 v rámci automatických přehlídek oblohy. Postaral se o to dalekohled systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) umístěný v chilském Rio Hurtadu. Asteroid patří mezi blízkozemní planetky, tedy vesmírná tělesa, jejichž dráhy se přibližují k oběžné dráze Země na méně než 45 milionů km. Jeho průměr se odhaduje zhruba na 50–70 metrů a jeden oběh kolem Slunce mu trvá o trochu méně než čtyři roky.
Takto malé těleso by sice při dopadu na Zemi nepředstavovalo globální katastrofu, ale mohlo by přesto způsobit vážné regionální škody. Proto se podobným tělesům také přezdívá „zabiják měst“ a je jim věnována velká pozornost. V prvních týdnech po objevu se asteroid dokonce krátce objevil i na seznamu rizikových těles, sledovaných v rámci systému planetární obrany.
Foto: NotebookLM, Pavel Vachtl
Profil tzv. zabijáka měst
Postupem času (zhruba před rokem) se však ukázalo, že Zemi neohrožuje. Pozornost se pak přesunula k možnosti zásahu Měsíce v prosinci 2032, která se v tehdejších výpočtech objevila s pravděpodobností až kolem čtyř procent, jak připomněl magazín Sky & Telescope. Nová data z JWST z února tohoto roku však naštěstí i tuto variantu srážky definitivně vyloučila.
Neuvidíme tedy na povrchu Měsíce žádný ohňostroj o zdánlivé jasnosti planety Venuše a s energií silné vodíkové bomby, nevznikne tam nový kráter o velikosti zhruba 500–2000 metrů v průměru a 100 000 tun měsíčního materiálu nebude vymrštěno do výšky, jak se podle serveru Live Science původně předpokládalo.
Foto: NotebookLM, Pavel Vachtl
Do hry vstoupil teleskop Jamese Webba.
Důležitý průlet v roce 2028
Další významný okamžik přijde 17. prosince 2028, kdy planetka znovu relativně blízko mine Zemi. Tehdy se k nám přiblíží asi na vzdálenost osmi milionů kilometrů, tedy na více než dvacetinásobek vzdálenosti Měsíce od Země.
Z hlediska bezpečnosti je to velmi komfortní odstup. Pro astronomy ale půjde o mimořádně cennou příležitost k pozorování. Asteroid bude mnohem jasnější než dnes a bude ho možné sledovat velkými pozemními observatořemi i vesmírnými teleskopy.
Nová aktuální měření ještě více zpřesní jeho dráhu, to by ale už nemělo změnit současný verdikt, že asteroid 2024 YR4 22. prosince 2032 mine jak Zemi, tak Měsíc.
Může tento průlet nějak podstatně změnit dráhu tělesa?
Při průletu kolem planety může její gravitace dráhu asteroidů obecně vychýlit, většinou jen trochu změní velikost a směr její rychlosti, jak vyplývá z loňské odborné studie. U některých asteroidů však může blízké setkání s planetou změnit jejich dráhu poměrně výrazně.
Avšak v případě 2024 YR4 bude jeho průlet kolem Země v roce 2028 dostatečně vzdálený, takže změna dráhy bude pouze malá, uvádí nová studie v odborném časopise The Journal of the Astronautical Sciences.
Přesto ji astronomové i po tomto vzdálenějším průletu znovu pečlivě proměří a zpřesní tak předpověď další dráhy, protože i drobné odchylky mohou v dlouhodobých předpovědích postupně narůstat.
Mnohem zajímavější bude situace v prosinci 2032, kdy se asteroid přiblíží k systému Země–Měsíc mnohem více a jeho dráha bude oběma tělesy ovlivněna výrazněji, což by mohlo charakter dalších našich setkání s tímto „neposedným“ asteroidem podstatně změnit.
Foto: NotebookLM, Pavel Vachtl
Globální planetární obrana v akci
Zatím však nevíme jak. Musíme si proto zatím počkat na data, která se astronomům podaří získat právě až na přelomu let 2032–33.
Ukázka moderní planetární obrany
Příběh planetky 2024 YR4 dobře ukazuje, jak dnes funguje sledování potenciálně nebezpečných objektů ve Sluneční soustavě. Automatické přehlídky oblohy objeví nové těleso, mezinárodní síť observatoří začne rychle zpřesňovat jeho dráhu a v případě potřeby se zapojí i nejvýkonnější přístroje.
Právě kombinace pozemních teleskopů a kosmických observatoří, jako je James Webb Space Telescope, umožnila zpřesnit dráhu tohoto slabého asteroidu natolik, že dnes s velkou jistotou víme, že v roce 2032 tento asteroid nezasáhne Zemi ani Měsíc. Zároveň jde o důkaz, že současná astronomie dokáže sledovat i poměrně malé objekty na miliony kilometrů daleko – a včas určit, zda představují skutečné nebezpečí.
