Ženě se ozval neznámý muž vystupující jako policista. „Přesvědčil ji o tom, že se někdo dostal k její složce s osobními údaji a s plnou mocí obchází banky a jménem jejím a manželovým žádá o úvěry a půjčky,“ informovala policejní mluvčí Miluše Zajícová.

Falešný policista ženě řekl, že tomuto člověku se prozatím nepovedlo úvěr sjednat, ale že je nutné, aby jednala. „Pak ženě poslal zfalšovaný dokument o předvolání údajné podezřelé osoby. Poté ji přepojil na ženu, která se vydávala za pracovnici České národní banky; s ní měla projednat ochranu svých peněz,“ konstatovala Zajícová.

Falešná bankéřka podvedené dámě řekla, že se někdo nejspíše naboural do jejího a manželova společného účtu, což byla ale pochopitelně lež. Pak požádala ženu, aby si zkontrolovala přes internetové bankovnictví zůstatky na účtech a platby za poslední dva měsíce, zda neuvidí nějakou neobvyklou transakci.

„Poté tuto dámu přesvědčila, aby převedla finanční hotovost do údajně bezpečných schránek. Žena v obavě, že její a manželovy peníze jsou v ohrožení a mohli by o ně přijít, podvodnici poslechla a v několika částkách poslala na různé účty celkem přes 1 300 000 korun,“ doplnila policejní mluvčí.

Až následující den při komunikaci se svou bankou žena zjistila, že se stala obětí podvodu a přišla vše oznámit na policejní služebnu v Lipníku nad Bečvou.

Co je phishing a vishing?

Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.

Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.

V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.

Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.

Kriminalisté a bankéři na telefonu

Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.

Podfukář se v takovém případě pasuje do role rytíře na bílém koni, který se vás snaží zachránit. Podobné vishingové podvody, jak se falešné telefonáty nazývají, se snaží uživatele vyděsit. Lidé totiž ve snaze zachránit své peníze často podlehnou nátlaku a řídí se pokyny člověka na druhé straně.

Vůbec jim přitom nemusí dojít, že na druhé straně není ve skutečnosti žádný policista nebo bankéř, ale jen podvodník, který se je snaží „oškubat“. Není to přitom problém pouze seniorů, ale i mladších ročníků. Podfukáři mají totiž vytvořené dokonalé scénáře, jak oběť vlákat do svých sítí. Často takto spolupracuje i více lidí, kteří si pak oběť předávají jako míček při ping-pongu, aby ji co nejvíce zmátli.

Poslechněte si, jak probíhá rozhovor s podvodníkemVideo: Novinky

Pozor, podvodníci nemusí zneužívat pouze neznámá telefonní čísla. Některé podvody jsou daleko propracovanější, díky technologii tzv. spoofingu mohou útočníci podvrhnout čísla bank, ověřených společností i státních institucí. Na displeji telefonu se tak může zobrazit číslo, jako kdyby vám skutečně volal například někdo z vaší banky nebo od policie.

Jak se bránit?Trvejte na tom, že věc chcete řešit vždy osobně. Nabídněte, že klidně okamžitě dojdete do banky nebo na policejní služebnu, v každém případě ale na oficiální místo. Žádný oficiální pracovník po vás nebude nikdy chtít, abyste se setkávali někde na ulici, a nebude vás ani tlačit do řešení dané věci výhradně po telefonu.Nenechte se dostat do časového presu a překonejte stres. Spěchat se nevyplatí, například bankéři mají možnost zablokovat podvodnou platbu v případě podezření i bez vašeho přičinění, spolupráci po telefonu rozhodně nepotřebují.Při sebemenší pochybnosti raději hovor ukončete a sami vytočte číslo policie nebo své banky, případně navštivte nejbližší pobočku osobně.Rozhodně nikam neposílejte peníze ani je nikomu nepředávejte v hotovosti jen kvůli tomu, že vám někdo tvrdí, že je takto zachráníte.Foto: Policie ČR

Skuteční policisté před falešnými policisty a bankéři varují opakovaně.

Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást

Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.