Dopis, který Česko od komise dostalo v září, se týká fondů podporujících podnikové investice nebo úspory energie. Komise žádá, aby jí Česko neposílalo k proplacení výdaje na projekty firem spojených s Babišem po jeho návratu do čela vlády loni v prosinci. Dotační peníze firmám nejprve vyplácí stát z vlastních zdrojů a teprve poté žádá Evropskou komisi o jejich proplacení z rozpočtu EU.
Babiš v únoru vložil Agrofert do nově vytvořeného svěřenského fondu RSVP Trust. Komise tento fond za dostatečné řešení střetu zájmů nepovažuje. „Jako otec nebo dědeček budoucích obmyšlených má zájem na hospodářském úspěchu společnosti Agrofert,“ stojí v dopise, který mají Novinky k dispozici.
Jako premiér může Babiš podle komise ovlivňovat ministry i mimo jednání vlády a navrhuje jejich jmenování i odvolání. Nestačí proto, když při rozhodování o Agrofertu či ostatních svých firmách jen odejde z místnosti – pouhý odchod za dveře Brusel za řešení nepovažuje.
Koncern Agrofert patří k největším skupinám v Česku. Je jedničkou zemědělsko-potravinářského oboru a druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu, působí i v lesnictví a obnovitelných zdrojích. Zaměstnává kolem 29 tisíc lidí, z toho zhruba 18 tisíc v Česku.
„Jsme přesvědčeni, že koncern postupoval v souladu se zákony a dotačními pravidly EU a Česka,“ uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Brusel upozornil také na jeden z původních svěřenských fondů, do kterých Babiš převedl Agrofert už v roce 2017. AB private trust II tehdy získal přibližně 10 procent akcií holdingu a podle české evidence je stále aktivní. Ze statutu nového RSVP Trustu přitom podle komise není jasné, zda do něj skutečně přešly všechny akcie Agrofertu.
Foto: Právo
Výňatek z dopisu zaslaného Evropskou komisí (DG REGIO) českým úřadům
Mimo nový trust zůstaly i premiérovy společnosti SynBiol a Hartenberg Holding. České úřady uvedly, že od Babišova návratu do vlády evropské peníze nedostaly. Komisi to ale nestačilo, protože Česko nepopsalo, jak chce u těchto firem střetu zájmů zabránit.
Jinak by tomu mohlo být u řadového ministra, jehož ministerstvo s podnikáním holdingu nesouvisí. Komise jako příklad uvedla ministra kultury – z hlediska evropských dotací by tak měl Babiš jednodušší pozici v tomto křesle než v čele vlády. I to je zřejmě jedno z možných řešení střetu zájmů.
Pokud chce Babiš zůstat premiérem, musí podle komise skutečně přetrhat vazby na firmy, například jejich vložením do opravdu slepého fondu. Další možností je, že společnosti přestanou evropské peníze, kterých se střet zájmů týká, dostávat vůbec.
Dopis nemluví jen o budoucích žádostech. U projektů schválených po prosinci 2025 bude nutné zastavit už uzavřenou dotační smlouvu, případně žádat vyplacené peníze zpět.
Týká se to i projektu Kosteleckých uzenin. Firma z Agrofertu požádala loni v září o 3,66 milionu korun na úspory energie ve svém závodě v Plané nad Lužnicí. Výběrová komise projekt doporučila až letos v květnu, ministerstvo průmyslu ale dotaci zatím nepřidělilo.
„Posouzení projektu stále probíhá. Nebyl zatím vydán právní akt,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva Tadeáš Provazník.
Agrofert nevidí důvod, proč by se měl podpory vzdávat. Pro holding by navíc bylo vzdání se dotací na jednotlivé projekty méně bolestivé než případný prodej firem. V zemědělství přitom většinu evropské podpory tvoří přímé platby podle výměry obhospodařované půdy.
Podle propočtu Novinek z údajů Státního zemědělského intervenčního fondu získaly české firmy Agrofertu v roce 2025 z evropských zemědělských peněz přibližně 621 milionů korun. Z toho asi 526 milionů připadalo na přímé platby, o rok dříve byl poměr podobný. Zemědělský fond tyto částky podle mluvčí Evy Češpivy nedokáže potvrdit.
Dopis Evropské komise se přímých plateb netýká. Letos Brusel Česku proplatil 204 milionů korun, které zemědělský fond poslal firmám Agrofertu v květnu. Jiným případem je 77 milionů korun z fondu pro rozvoj venkova, jejichž proplacení komise nyní pozastavila. Fond peníze Agrofertu už vyplatil, Brusel je ale odmítl uhradit.
Ani přímé platby proto nemusí zůstat mimo spor natrvalo. „Považuji za otázku času a priorit, než se evropské orgány detailně zaměří i na tuto oblast,“ řekl Novinkám právník protikorupční organizace Transparency International Kryštof Doležal.