Evropa před čtyřmi lety s velkým úsilím výrazně omezila svou energetickou závislost na Rusku. Jenže příroda — a geopolitika — nesnáší vakuum. Místo Putinovy ruky nyní na páce sedí Trump. A německé zásobníky plynu jsou v září 2026 na nejnižší úrovni nejméně za posledních patnáct let.

Nová závislost se starou tváří

Příběh je paradoxní až k smíchu. Evropa roky budovala LNG terminály, uzavírala nové smlouvy a s hrdostí oznamovala, že ruský plyn už nepotřebuje v takové míře jako dřív. Technicky vzato — dokáže se bez něj obejít. Americký plyn ale potřebuje. A to docela hodně.

Německo dnes nakupuje přibližně dvanáct procent svého dováženého plynu jako zkapalněný zemní plyn přes vlastní terminály, přičemž téměř devadesát procent tohoto LNG pochází ze Spojených států. Pokud ale připočteme dodávky přes Belgii a Nizozemsko, dostaneme se podle údajů citovaných serverem Clean Energy Wire zhruba na třetinu všech německých plynových importů pocházejících z USA. To není marginální závislost — to je strukturální problém.

Největším dodavatelem Německa přitom zůstává Norsko s podílem přes čtyřicet procent. Norsko je spolehlivý partner. Trump spolehlivý není.

Páka existuje. Jak silná je?

Politolog Andreas Goldthau z Erfurtské univerzity upozorňuje, že Spojené státy mohou díky dodávkám LNG výrazně ovlivňovat evropský trh. Nemusí přitom dodávky ani skutečně zastavit — stačí náznak omezení exportu a evropské ceny mohou citelně vzrůst. Loyle Campbell z Německé společnosti pro zahraniční politiku jde ještě dál — podle něj panuje „absolutní jistota, že USA budou energetické exporty využívat jako nástroj k prosazování politických cílů“.

Situaci navíc zkomplikoval konflikt s Íránem, který poškodil katarskou exportní infrastrukturu. Světová nabídka LNG zůstává omezená, a americký plyn tak na globálním trhu nabývá na významu. Velkoobchodní cena na evropském trhu TTF se během září 2026 vyšplhala nad 80 eur za megawatthodinu a nyní se pohybuje těsně pod touto hranicí — výrazně nad úrovněmi z počátku roku. Trh je nervózní a každý geopolitický záchvěv se okamžitě propisuje do cen.

Vydírání má své meze

Tady ale přichází důležitá nuance. Expert na trh s plynem Sebastian Gulbis z poradenské firmy Enervis vidí situaci střízlivěji. Cílené embargo na dodávky LNG do Evropy by bylo technicky obtížné — plyn by se jednoduše přesměroval jinam. „Kdybychom přestali dostávat americký LNG, koupili bychom ho odjinud a jiné země by nakupovaly od Američanů,“ vysvětluje Gulbis.

Plošné zastavení amerického vývozu by navíc tvrdě zasáhlo samotné americké firmy. Export LNG je pro USA velký byznys — a Trump, ač nepředvídatelný, si to dobře uvědomuje.

Situaci dále komplikuje skutečnost, že Německo v posledních letech uzavřelo řadu dlouhodobých kontraktů na LNG — například státní společnost SEFE podepsala dvacetiletou smlouvu s americkou firmou Venture Global. Alternativní dodavatelé z Kanady nebo Afriky existují, ale jejich plyn může být dražší a nové dodávky často nejsou okamžitě dostupné. Zvláště před zimou, kdy jsou zásobníky na historicky nízké úrovni, by každé další zdražení bolelo.

Přesunuli jsme se tedy od závislosti na nepředvídatelném Kremlu k rostoucí závislosti na nepředvídatelném Bílém domě.Jestli je to pokrok, nebo jen výměna jednoho rizika za jiné — na to už si musí udělat názor každý sám.

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT