„Pro nastolení udržitelného vývoje veřejných financí je více než nutné vynaložit další intenzivní konsolidační úsilí s jasnými a dlouhodobě pozitivními dopady do hospodaření sektoru veřejných institucí, jež by výrazně zpomalily rychlou dynamiku zadlužování,“ varoval předseda rady Mojmír Hampl při zveřejnění letošní Zprávy o udržitelnosti financí, jejíž část mají Novinky k dispozici.
Odkládání ozdravné kúry do dalšího a dalšího období podle něj jen zvyšuje náklady konsolidace a nepřiměřenou část nákladů přenáší na mladší a dosud nenarozené generace.
Česká republika podle Národní rozpočtové rady, jejímž úkolem je bdít nad dodržováním pravidel rozpočtové odpovědnosti, letos otáčí trend dosavadního vývoje fiskální politiky.
„Bude nás velmi pravděpodobně čekat dlouhodobější rozpočtové uvolnění a také setrvalý, byť v počátku mírný, nárůst zadlužení vládního sektoru. A to bohužel v situaci, kdy výnosy z veřejného dluhu, a tudíž i náklady na jeho obsluhu, porostou,“ varovala.
V minulých letech české veřejné finance podle ní pokračovaly v cestě k udržitelnosti a podle v té době platných pravidel mělo dále docházet k postupnému zlepšování veřejných financí. To se ale změnilo po loňských volbách.
Rozpočet na letošní rok připravený začátkem roku Babišovou vládou počítá s deficitem 310 miliard korun. Tento schodek podle rady odporoval zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zároveň otočil směřování veřejných financí k jejich zřetelné expanzivnosti.
Vláda již také předložila návrh rozpočtu na příští rok. Jeho příjmy by měly činit 2,199 bilionu korun, plánované výdaje dosáhnou 2,585 bilionu. Schodek tak bude 386 miliard korun. Jen v pandemickém roce 2021 byl deficit větší, téměř 420 miliard.
Strukturální i celkové saldo sektoru veřejných institucí tak podle kalkulací Národní rozpočtové rady v příštím roce dosáhne −3,7 procenta HDP. „Konsolidační úsilí, které bylo nastoleno v minulých letech, se tedy nejen zastavilo, ale dokonce obrátilo, a veřejné finance již nemůžeme označit jako udržitelné,“ varoval Hampl.
Limit podle zákona pro letošní rok předpokládal maximální přípustné strukturální saldo −1,75 procenta hrubého domácího produktu. Očekávaná skutečnost je ale na úrovni −2,5 procenta.
Náraz na dluhovou brzdu přijde dříve
Výsledkem všech uvedených trendů je v letošním roce mimo jiné i zhoršení indikátorů dlouhodobé udržitelnosti. Zatímco náraz na dluhovou brzdu, tedy 55 procent poměru dluhu k HDP, byl v loňské zprávě projektován na rok 2037, v té letošní se posouvá do roku 2034.
A zatímco minulá zpráva projektovala dluh v padesátiletém horizontu projekce na 178 procent HDP, letošní zpráva jej projektuje na úrovni 245 procent.
Důvodem není pouze rozvolnění fiskálních pravidel, ale také rozdílný přístup k výdajům na obranu. Zvýšené obranné výdaje zesilují tlak na veřejné rozpočty, avšak zásadním dlouhodobým zdrojem nerovnováhy zůstává deficitní hospodaření.
„Naše zpráva nemá vyznívat tak, že za výrazné zvýšení dluhu na konci naší projekce mohou obranné výdaje, nýbrž jako ukázka toho, jak se udržitelnost veřejných rozpočtů zhorší, když se dlouhá léta opomíjejí závazky vyplývající z členství České republiky v mezinárodních organizacích a zároveň vládní politická reprezentace není ochotna rozpočtové výdaje prioritizovat,“ uvedl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.
