Dokument, který se dostal do rukou reportérů CBS, od podřízených velitelství požaduje zpětnou vazbu ohledně dostupnosti formací, které by spadaly pod autoritu Jižního velitelství. Ty by údajně „mohly být potřeba v následujících 90 až 120 dnech“.
Interní komunikace amerických obranných složek Kubu ani jednou konkrétně nejmenuje. Jižní velitelství se navíc zaměřuje na celou oblast Střední a Jižní Ameriky. Největší pozornosti amerických sil ale v této oblasti v současnosti čelí právě karibská země, kterou se Spojené státy finančním nátlakem snaží přimět k politickým reformám.
Podobně dokument nezmiňuje, kolik vojáků by bylo případně potřeba. Rovněž se nezdá, že by některá z jednotek skutečně dostala rozkaz k nasazení. „Kvůli bezpečnostním rizikům souvisejícím s operacemi detaily nebo komentáře o amerických operačních pohybech či možných plánech nasazení spojených se současnými nebo budoucími operacemi, krizovými situacemi či plány neposkytujeme,“ řekl k obsahu dokumentu mluvčí Jižního velitelství.
Americké zpravodajské služby už v květnu vyhodnocovaly, jak by Kuba na případnou americkou vojenskou akci reagovala. V té době administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa Havanu obviňovala, že posiluje vztahy s Ruskem, Čínou a Íránem. V červenci se pak objevila informace, že američtí vojenští plánovači přezkoumali řadu možností případné akce proti Kubě, včetně armádou vedeného vzdušného útoku se zapojením tisíců vojáků.
Trumpova administrativa před Valným shromážděním OSN na kubánské představitele uvalila řadu nových sankcí. Zasáhly například vojenský výzkum nebo vývojářské firmy spjaté s kubánským niklovým průmyslem. Během Valného shromáždění pak Trump řekl, že chce na Kubě dosáhnout „fundamentální změny“ a předpověděl, že tamní komunistická vláda padne.
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel naopak slíbil, že na jakýkoliv americký útok odpoví, a Spojené státy obvinil z agrese a ekonomické války, kterou představuje jejich blokáda dovozu ropy na Kubu.
