Pomůžete vědcům fotografovat slimáky?
Do naší krajiny se stěhují noví živočichové, se kterými jsme se dříve nesetkávali. Je to i případ slimáčkovce černohlavého. Jde o plže, který je doma v okolí Černého moře, ale poslední roky se velmi rychle šíří Evropou.
Slimáčkovec černohlavý|foto:Dagmar Říhová, Český rozhlas
Dagmar Říhová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vyhlásila velké celostátní pátrání po tomto slimáčkovci. Polohu, čas nálezu a fotografii můžete sdílet nejlépe prostřednictvím mezinárodní aplikace iNaturalist, českého webu najdije.cz nebo facebookové skupiny Určování bezobratlých.
Schválně – kde všude už tento zajímavý slimáčkovec žije?
Plave láva na hladině moře?
Na první pohled působí ostrov Réunion jako tropický ráj uprostřed Indického oceánu. V jeho nitru se však nachází jedna z vulkanicky nejaktivnějších oblastí planety. Dominantou jihovýchodní části ostrova je sopka Piton de la Fournaise.
Žhavá láva vtéká do moře|foto:Shutterstock
Její výrazná sopečná aktivita mezi únorem a březnem letošního roku přerušila hlavní pobřežní komunikaci ostrova a při vstupu do oceánu vytvořila novou pobřežní plošinu. Láva vytékající do moře pak plavala na hladině. Její vzorek přinesl do studia Meteoru prof. Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV.
Plavba kolem světa
Může být jeden člověk zároveň národním hrdinou i obyčejným zločincem? To asi záleží na tom, koho se zeptáme. Třeba Francis Drake může být pro jedny obdivovaným dobrodruhem a schopným velitelem, pro druhé lupičem, vrahem a postrachem moří.
Staré plachetnice|foto:Shutterstock
Že ho dnes známe hlavně jako úspěšného mořeplavce, o tom rozhodlo hlavně to, pod jakou vlajkou se plavil.
Francis Drake 26. září 1580 připlul se zbylými 59 muži do Plymouthu. 58 let po Magalhãesovi. Proti své vůli tak jako druhý obeplul zeměkouli. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Může hmyz žít pod hladinou?
Na planetě žije možná až 20 milionů druhů hmyzu. Jsou doslova všude s jedinou výjimkou, a to jsou oceány. Je to paradox, protože oceány zabírají dvě třetiny povrchu planety. Přesto v nich žije jen velmi málo druhů hmyzu. Proč se nedokázaly přizpůsobit životu pod hladinou?
Biolog prof. Jaroslav Petr nám představil larvy hmyzu, které bez problémů zvládají život 200 metrů pod hladinou afrického jezera Malawi. Jak to dělají?
Dokážou savčí buňky využít fotosyntézu?
Zní to jako sci-fi. Fotosyntéza přeci náleží rostlinám a živočichové nic takového neumějí. Jenomže vědci teď v laboratoři dokázali přimět savčí buňky, aby si část tohoto procesu osvojily.
Fotosyntezu zvládají zelené rostliny|foto:Shutterstock
Podle dr. Jan Pačese z Ústavu molekulární genetiky AV nešlo o samoúčelné hraní s geny, ale o způsob, jak vyléčit nemoc. A myším trpícím syndromem suchého oka se opravdu ulevilo.
Jak ryba slyší?
Některé překvapivě výborně! Ava Chaseová, výzkumnice z Harvardské univerzity, zjistila, že kapři koi jsou nejen schopní rozeznat bluesovou nahrávku od klasické hudby, ale dokážou tyto rozdíly i zobecnit, pokud je jim předložen nový autor či skladatel daného žánru.
O rybím sluchu píše kniha Co ryba ví? britského etologa a biologa Jonathana Balcomba, kterou vydalo nakladatelství Kazda a z níž čte Igor Bareš.