Pokud jste někdy byli v Británii, jistě jste si všimli, že místní opely nosí dost odlišné logo. Místo německé značky se zde jmenují Vauxhall, v ničem jiném se ale poslední dekády neodlišují. Po vzniku koncernu Stellantis v roce 2021 se spekulovalo, že Vauxhall zanikne a nabídka se tím sjednotí. Nedošlo na to, a teď Vauxhall přichází s novou identitou. Nebo spíše novým logem, což je reálně to jediné, co značka má.
Stejně jako Opel nedávno, i Vauxhall se rozhodl zjednodušit tvary. Zůstává mu pořád gryf, který už ale nově nedrží v pařátech vlajku s písmenem V – vydržela mu přitom 111 let. Historie loga sahá ještě dále. Vše začalo v roce 1215, kdy anglický král Jan Bezzemek udělením půdy odměnil normanského rytíře jménem Fulk de Brent (Foulques de Breauté).
Rytíř si postavil velké sídlo v jižním Londýně na břehu Temže. Lidé tomuto místu začali říkat Fulk’s Hall (Fulkovo sídlo), což se v průběhu staletí zkomolilo na Fawkes Hall a nakonec na Vauxhall. Erbovním znamením a rodovým symbolem rytíře Fulka de Brent byl právě gryf držící vlajku.
Nové logo má jednodušší linky a samozřejmě také ryze moderní plochou grafiku. Šéfdesignér automobilky Opel Mark Adams k tomu řekl: „Emblém gryfa je okamžitě rozpoznatelný, přičemž vozy Vauxhall jsou k vidění téměř na každé britské ulici. Vzhledem k tomu, že v různých podobách zdobí naše vozidla již více než 120 let, chtěli jsme zachovat jeho klíčové prvky a zároveň jej zjednodušit pro nadcházející generaci elektrifikovaných vozidel. Jelikož je gryf na přídi našich nejnovějších modelů nyní osvětlený, tento jednodušší design jej navíc dělá jasnějším a snáze identifikovatelným.“
Číňanům se smáli, teď to zvažuje Stellantis. Hořící baterii chce vystřelit z auta
Poprvé se nové logo představí na konceptu kombíku STX na pařížském autosalonu, a poté jej dostane každý další model Vauxhallu. Zdobit bude novou verzi masky Visor, což znamená, že žádnou další změnu, která by Vauxhall více oddělila od Opelu, čekat nemáme. Nedávalo by to ostatně smysl, vauxhally se dnes prodávají pouze ve Spojeném království, a to v podstatně menším množství než v dobách největší slávy.
Ta mimochodem přišla už v dobách, kdy vauxhally nebyly ničím jiným než upravenými opely. Automobilka, která svůj první vůz postavila v roce 1903, totiž byla už od roku 1925 ve vlastnictví amerického koncernu General Motors. Stihla to ještě o čtyři roky dříve, než se do stejné stáje přidal i Opel.
Až do 70. let měl Vauxhall převážně vlastní modely, samozřejmě využívající techniku GM, ale rozdíly se začaly zmenšovat. Už v 70. letech byly některé vozy jen lehce upravenými Opely a od 80. let naběhla současná strategie. Vauxhall se stáhl ze všech exportních trhů a začal prodávat opely pod svým logem na svém domovském trhu.
Pár odlišných kousků se i tak objevilo. Na počátku tohoto století se v Británii prodával Vauxhall Monaro, což byla přeznačkovaná verze australského kupé od Holdenu. Opel v kontinentální Evropě nic takového v nabídce neměl. V první dekádě se objevila také ostrá verze stejného vozu nazvaná VXR8, a především i specifická australská zvláštnost VXR8 Maloo neboli ostrý pick-up se samonosnou karoserií a výkonným osmiválcem. To byl ale poslední pokus Vauxhallu o odlišení a poslední tři dekády už pouze prodává opely.
Modernizovaný Opel Astra ST na českých silnicích • Opel
Zdroj: Vauxhall, zdroj foto: Vauxhall, zdroj videa: Opel