Rodilý Pražák se hudbě věnoval už od dětství. Maminka hrála na piano, tatínek na housle, pravidelně svým dětem společně hráli. V devíti letech našel Petr pod stromečkem housle, s čehož měl ohromnou radost. A když povyrostl, silně jej ovlivnila hudba Beatles. Nechal si narůst delší vlasy, s čímž měli jeho rodiče problém. Když někde šel po ulici s maminkou, stávalo se, že se tak styděla, že raději přešla na druhý chodník.

Osudným se pro něj stala hra na kytaru. Zrodila se v něm vášeň, která mu vydržela doposud. Svým ženám vždy říkával, že u něj bude vždy na prvním místě kytara. Už po maturitě hrával v amatérských kapelách na elektrickou kytaru, rodila se v něm představa, že by se chtěl jednou hudbou živit.

Foto: Bojars, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Petr Janda

Jako kytarista začal Petr vystupovat v roce 1961 se skupinou Sputnici, krátce pak vedl vlastní Big Beat Quintet. Poté vstoupil do kapely Karkulka, která se brzy rozpadla na dvě tělesa a jedním z nich se stal Olympic. Od druhé poloviny šedesátých let krom hraní na kytaru v Olympicu také zpívá, skládá hudbu a přebírá vedení kapely. V té době Olympic doprovázel i jiné zpěváky, zpívala s nimi například Yvonne Přenosilová. A jak na Petra Jandu vzpomínala? Podle zpěvačky byl tehdy Petr velice soustředěný na svou kariéru. „Neměl sólisty moc rád, jednoho po druhém nás vyštípal a založil úplně nový Olympic. Když jsem se po dvaceti letech vrátila z emigrace, poznala jsem jiného Jandu. Vlídného, úsměvného, kamarádského. Takový nebýval, tehdy byl dost morous,“ prozradila v roce 2006.

I tak stihl vedle své kariéry i nějaký ten osobní život. Potkal Janu, která měla pro jeho vášeň pro hudbu velké pochopení, sama byla tanečnicí. Jakmile otěhotněla, požádal ji roku 1966 o ruku. Její rodina sice s bizarně oblečeného snoubence zprvu radost neměla, nicméně brzy si Petra oblíbili. Roku 1967 se narodil syn Petr, druhá v pořadí byla dcera Marta, ze které vyrostla zpěvačka. Jak zpěvák přiznal v pořadu 13. komnata, byly doby, kdy hraní s kapelou mu zabralo tolik času, že své děti moc nevídal.

Foto: Jindřich Nosek (NoJin), CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Marta Jandová

To, že s rodinou netrávil moc času si nejvíce uvědomil tehdy, když jeho manželka a syn onemocněli rakovinou. Manželka zemřela v roce 1991 na rakovinu vaječníků, syn o 10 let později ve věku 34 let na nádor na mozku. V den, kdy jeho syn zemřel, zvládl ještě odehrát koncert v Brně. Podle zpěvákovi dcery Marty, byla pro jejího tátu smrt syna mnohem horší než smrt jeho ženy, v synovi viděl svého pokračovatele. Jeho pohřeb byl prvním místem, kde svého tátu viděla brečet.

Zatímco na počátku 90. let byla ve vzduchu cítit euforie díky pádu komunismu, Petr Janda se v osobním životě vyrovnával se smrtí své ženy a s diagnózou svého syna. Jeho dcera Marta odjela do Německa, kde hrála se skupinou Die Happy, syn se odstěhoval ke své přítelkyni, kterou si následně vzal a měl s ní dvě děti, Petr Janda tak zůstal sám. Kromě hudby mu pomohl nový vztah s o 27 let mladší Martinou, kterou si po roce vzal a měl s ní dceru Elišku.

Spory o majetek

V době, kdy se jeho osobním životem přehnala bouře, neměl chuť zabývat se restitucemi, které se v té době hojně řešily. Když se na počátku 90. let vyskytla pro Petra Jandu a jeho 2 bratry možnost získat v restituci činžovní dům na pražských Vinohradech, který kdysi vlastnil jejich otec, Petrův bratr Slávek prý sourozencům přislíbil, že všechno zařídí. Nakonec si ale podle Petra Jandy nechal lukrativní nemovitost v tichosti přepsat pouze na sebe. „Když se nabídl, že ty úřady oběhá, byl jsem potěšen. Úřadování nemám rád. Ještě pár dnů předtím jsem se ho ptal, jestli je všechno v pořádku a přisvědčil, že ano. Ani ve snu by mě nenapadlo, že nás bude chtít okrást. Tuhle prasárnu mu do smrti neodpustím,“ prohlásil před pár lety rozhořčený Petr. Slávek, který se proslavil s kapelou Abraxas, však vnímá celou situaci jinak. „Když v roce 1990 vyšel zákon o mimosoudních rehabilitacích, bylo v něm uvedeno, že otec, který už v té době nežil, či některý z potomků mohou zažádat o nemovitost. Též tam stálo, že každý musí žádat sám za sebe a musí žádost vlastnoručně podepsat. To jsem udělal. Nemohl jsem ji podepsat za někoho jiného, i když šlo o bratry. Přece nebudu falšovat jejich podpisy. A to je všechno… Prostě nedošlo k tomu, že si Petr nebo Jiří také podali žádost. Jestli si ji podají také, o to jsem se nestaral. Žádost jsem podal s tím, že oni si ji podají také. O nějaké krádeži, o jaké mluví Petr, nemůže být ani řeč. Nepřišel a neřekl: „Hele brácho, já to pos…“. Byl jsem prostě rovnou ten hajzl, co mu ukradl barák,“ prohlásil Slávek v roce 2008 na svou obranu.

Od té doby se bratři nevídají a nevypadá to, že by se situace zlepšila. Jakmile se má jeden o druhém veřejně vyjádřit, velmi těžko se jim o tom druhém hledají hezká slova. Slávek, který byl svým slavným bratrem nařčen z krádeže domu, dokonce médiím sdělil, že se jeho bratrovi za komunismu říkávalo ústřední bigbít ministerstva vnitra, protože měl mít vazby na estébáky. „Chodil s nimi hrát karty, kde se řešily záležitosti okolo peněz apod. Byl vlastně takový ministr bigbítu. Rozhodoval, kdo bude na hudební scéně, kdo dostane peníze a kdo ne. Takhle se Olympic dostal nahoru. Ale hlavně je Petr Janda vynikající manipulátor a lhář. A postaral se za komunistů o to, abych byl tam, kde jsem teď. Je typickým příkladem toho: Kam vítr, tam plášť. Když teď máme svobodu a demokracii, zase je děsný pravičák.“ Podle Slávka jeho bratr jednal vždy účelově. Chodíval prý hrát mariáš s doktorem Hrabalem z Pragokoncertu, který dokázal zařídit mnoho věcí.

Ani jeden bratr, zdá se, neučiní první krok k usmíření. „Jak se chcete usmířit s někým, kdo se na vás stále vyvyšuje, lže vám do očí, překrucuje věci. Ten dům je jen špička ledovce. Ty problémy jsou a vždy byly kvůli jeho povaze. Nikdo nejsme bez viny. Ale tak, jak on to černobíle podává, to není…,“ sdělil Slávek v rozhovoru pro deník Aha!. Stejně tak Petr nevidí šanci na zlepšení vztahů růžově. „Je mi to opravdu líto. Scházíme se všichni, celá rodina, kromě Slávka a jeho rodiny. Kdyby od něj aspoň přišla omluva. Ukradl nám barák po tátovi v centru Prahy, v kterém jsem se narodil. Jeho výmluva ale je, že jsme ho prý nechtěli. Prostě blbost. Sám majetek mám, jde mi hlavně o princip,“ sdělil Petr v roce 2019.

Bratři se neviděli už více jak 30 let a na happy end to nevypadá. Propast mezi nimi je moc hluboká. Po smrti bratra Jiřího, který zemřel před pár lety s covidem-19, se těší alespoň ze svých 4 dcer – Marty, Elišky, Anežky a Rozárie, vnoučat a také lásky své třetí ženy, o 39 let mladší Alice.

Zdroje: