Původní zahrada měla všechno, co se od velkého pozemku dá čekat: vzrostlé stromy, rozlehlý trávník a bazén. Jenže právě bazén byl problém. Stál těsně u domu a se zastřešením vytvářel poněkud nešikovný přechod mezi interiérem a zahradou. Z domu se prakticky vystupovalo rovnou k vodě.
Související
41 fotografiíProhlédnout si 41 fotografií
Autoři projektu Ferdinand Leffler, Natália Vataščinová a Jiří Mašek ve spolupráci s Atelierem Flera proto udělali něco, co se může zdát na první pohled nelogické: bazén od domu odsunuli. „Nový bazén jsme situovali hlouběji do zahrady – do klidného, zelení obklopeného místa, kam lze pohodlně dojít suchou nohou z domu,“ popisují návrháři.
Právě toto rozhodnutí změnilo fungování celého pozemku. Místo, které předtím zabírala vodní plocha, dostalo jinou roli. U domu vznikla velká terasa s jídelním stolem, grilem a vyvýšenými záhony. Zimní zahrada se díky tomu může otevřít do zeleně a dům už nepůsobí, jako by končil u bazénu.
Voda až za stromy
Nové koupací místo je schované dál v zahradě. Cesta k němu vede mezi zelení a za dvojicí vzrostlých ořešáků se objevily také dvě menší stavby – venkovní sauna a fitness domek. Ani ty nemají působit jako nové objekty přidané k hotové zahradě. Architekti je zasadili mezi stromy a propojili s bazénovou terasou pomocí nášlapných kamenů.
„Díky vhodnému osazení a výsadbám stavby působí přirozeně, jako by zde stály odjakživa,“ říkají autoři. Zahrada tak není jedním velkým prostorem, ve kterém se všechno odehrává na jednom místě. Postupně nabízí terasu u domu, bazén ukrytý v zeleni, saunu, fitness, ohniště i klidnější kout pro jógu.
Právě rozdělení na jednotlivá místa bylo důležité. Pozemek o rozloze 1700 metrů čtverečních je dost velký na to, aby si každá část mohla vytvořit vlastní atmosféru, zároveň ale jednotlivé kouty nesměly působit jako oddělené zahrádky.
Trávník ustoupil zahradě
Proměnou proto neprošel jen bazén a jeho okolí. Zásadní práci odvedla také výsadba. Většinu původních stromů architekti zachovali a doplnili je dalšími dřevinami. Cílem nebylo zahradu zaplnit, ale vytvořit v ní větší hloubku, stín a proměnlivou atmosféru během roku. „Díky velikosti pozemku jsme mohli pracovat s výškovým členěním vegetace – od stromů a keřů až po bohaté trvalkové patro,“ popisují autoři.
Trávy, trvalky, keře i stromy postupně přebírají pozornost a zahrada má co nabídnout i v době, kdy letní koupací sezona skončí.Foto: Ateliér Flera, se souhlasem
Mezi keři se objevují svídy, hortenzie, zimolezy nebo ovocné rybízy a borůvky. Níže pak zahradu doplňují trávy a trvalky – metlice, ozdobnice, kostřavy a ostřice se střídají s hvězdnicemi, třapatkami, gaurami, sasankami, čemeřicemi, orlíčky nebo kontryhelem. Výsadba tak není založená na jednom okamžiku, kdy všechno kvete současně. Má se měnit v průběhu roku. Trávy, trvalky, keře i stromy postupně přebírají pozornost a zahrada má co nabídnout i v době, kdy letní koupací sezona skončí.
Materiály, které zahradu nerozdělují
Materiály mají jednotlivá místa zároveň propojit. U parkování se objevuje žulová kostka, v zahradě betonové nášlapy a mlat, u pobytových částí dřevo. Dřevěné terasy se opakují na několika místech a navazují jedna na druhou.
Z původního velkého trávníku tak zůstala zahrada, která se mění s roční dobou. Na jaře v ní nastupují květiny, v létě trávy a trvalky, na podzim se výrazněji prosadí keře a stromy. A bazén, který kdysi stál hned u domu, je dnes schovaný až za zelení.
VIDEO: Dvůr, voda a divočina místo klasického trávníku
Zdroj: Ateliér Flera