Praha a Středočeský kraj si dlouhé roky navzájem vyčítají spoustu věcí. Hlavnímu městu třeba vadí středoškoláci, kteří plní gymnázia, nebo motoristé, kteří zas vytvářejí každodenní kolony. Středočeský kraj si na oplátku stěžuje na pražské důchodce, kteří už ze třetiny plní jeho domovy pro seniory.
Teď se zdá, že oba regiony zapomenou na nevraživost a chystají se k silnějšímu propojení a hlavně ke spolupráci. Dotlačily je k tomu dvě věci.
Prvním je tlak premiéra Andreje Babiše (ANO), který na obě samosprávy opakovaně útočí a chce jim omezovat peníze. Naposledy takto „vyhrožoval“ Praze po prohraných komunálních volbách. Jeho motivací je bezpochyby skutečnost, že celá aglomerace, zahrnující dohromady tři miliony obyvatel, je dnes výsostnou baštou opozice.
Druhým podnětem ke spolupráci je situace, jež užšímu propojení vyloženě nahrává – v čele obou regionů budou lidé ve stejném stranickém tričku. Středočeskou hejtmankou je už šest let Petra Pecková, do křesla pražského primátora po komunálních volbách míří architekt Petr Hlaváček. Oba jsou z hnutí STAN.
Oba dva to berou jako příležitost dotáhnout něco, co doposud zůstávalo na papíře. „Přála bych si, aby ta spolupráce fakt byla teď mnohem intenzivnější. A snad bude, uděláme maximum,“ říká hejtmanka Pecková.
A poukazuje na to, že doposud to přes veřejné deklarace úplně nefungovalo. Oba regiony sice před pěti lety uzavřely memorandum o vzájemné spolupráci, nic moc se ovšem nestalo.
„My k tomu dokonce máme akční plán, v němž jsou popsané konkrétní kroky, termíny, týmy… Akorát upřímně – pořád jsme se vlamovali do zamčených dveří. A klepali a klepali. Ale před volbami už to vypadalo nadějně. A já tomu věřím. Scházíme se pravidelně,“ dodala Pecková.
Pravděpodobný pražský primátor Petr Hlaváček řekl, že intenzivnější propojení regionů považuje za „strašně silné téma“ a už k tomu chystá schůzku. „Hodně úzká spolupráce se Středočeským krajem je náš cíl a jsem přesvědčen, že historické animozity se nám daří odbourávat,“ říká Hlaváček.
Zároveň chce přesvědčit Babišovu vládu, aby s Prahou zbytečně neválčila. „Udělám pro kultivovanou diskuzi se státem všechno. Oslabená Praha totiž znamená oslabený stát. To si musí všichni uvědomit. Jestli bych si něco přál, tak aby se víc rozvíjely regiony. Ale to, že budete trápit Prahu, regionům vůbec nepomůže. Není možné nereagovat na něco, co poškozuje nás všechny,“ argumentuje budoucí primátor.
Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy
Petr Hlaváček.
Po funkčním propojení aglomerace, kde život běží bez ohledu na administrativní hranici, volají experti už dlouho. Říkají tomu „bezešvá“ aglomerace. Žádné jiné dva regiony v Česku nejsou tak silně propojeny, kdy „hranici“ denně překračují statisíce lidí kvůli práci, vzdělávání, zdravotní péči nebo i volnému času.
Propojení se zatím povedlo v jediné oblasti, v integraci veřejné dopravy. Na jednu jízdenku či kupón můžete využívat metro, tramvaje, vlaky i všechny autobusové linky v Praze i Středočeském kraji.
Teď je v plánu propojení školství, sociálních služeb a zdravotnictví a výstavba záchytných parkovišť před Prahou. „Pokud spolupracovat nebudeme, odnesou to jen normální lidé. Mezi námi a Prahou je stav vzájemné závislosti a spolupráce je tak jediné normální a logické řešení. Jsme k tomu dlouhodobě připraveni,“ říká středočeský radní pro oblast veřejné dopravy a mobility Petr Borecký (STAN).
Podobně jako Mnichov
Prvním konkrétním krokem je to, že Praha poskytla Středočeskému kraji expertní kapacity svého Institutu plánování a rozvoje (IPR) pro digitální technickou mapu, což je veškerá dopravní a technická infrastruktura.
Cílem je, aby projektování aglomerace probíhalo na jednom pracovišti. IPR je renomovaným pracovištěm v oblasti architektury, urbanismu a rozvoje města. Sbírají se tam data o životě ve městě, vznikají analýzy, doporučení a následně i klíčové dokumenty, jako jsou územní plány.
„My například z dat vidíme, že kdyby Praha finančně přispěla na nové střední školy nejen v Praze, ale i v Berouně, ve Slaném, v Kralupech, Neratovicích, Brandýse nebo Lysé nad Labem, je to výhodné pro hlavní město i Středočeský kraj,“ říká šéf Institutu Ondřej Boháč.
Argumentuje tím, že se jedná o místa s potenciálem vzniku takzvaných měst krátkých vzdáleností, kde vedle školy lze úspěšně provozovat většinu služeb nebo třeba koníčků pro děti. „Když lidé nemusejí ráno naložit celou rodinu do auta a večer se s ní vracet zpět, je to výhodné pro peněženky obyvatel, lokální podnikání i pro rozpočet města. Například bavorská metropole Mnichov podobně podporuje rozvoj menších měst ve své aglomeraci,“ vysvětluje Boháč.
Co vlastně premiér Andrej Babiš tak hrozného udělal Praze a středním Čechám?
První ranou bylo vyškrtnutí velkého projektu nazývaného „pražský železniční uzel“, o jehož stavbě rozhodla předchozí Fialova vláda. Jde o řešení přetížené dopravy, kdy kapacita vlaků a kolejí už nezvládá pobrat desetitisíce lidí z celých středních Čech denně dojíždějících do Prahy.
Projekt počítal s výstavbou tunelů a s dvoupatrovou centrální stanicí pod hlavním nádražím, jak je to obvyklé v západních metropolích. Na povrchu by byly dálkové spoje, v podzemí pak příměstské.
Pak přišlo rozhodnutí, že stát už nebude přispívat na opravy a rekonstrukce silnic a mostů silnic druhé a třetí třídy. To zase nejvíc dopadlo na Středočeský kraj s nejhustší sítí silnic, která je i kvůli přílivu nových obyvatel přetížená a ve zuboženém stavu.
Následoval další úder do místních rozpočtů, kdy vláda krajům zdaní peníze, kterými dotují ztrátový provoz firmám zajišťujícím veřejnou dopravu. To má největší dopad právě na Prahu a Středočeský kraj, kabinet jim tímto trikem odsaje 6,5 miliardy korun.
A do toho vládní koalice mluví o změně pravidel, podle nichž se rozdělují vybrané daně mezi stát, kraje a obce. Vicepremiér Karel Havlíček už prohlásil, že velká města dostávají zbytečně moc peněz. Lídři ANO tuhle změnu obhajují výčitkou Praze a jejím městským částem, že jim na účtech ladem leží dohromady 205 miliard korun.