„Můj vzkaz Trumpovi zní: Jsme spojenci. Jsme členy NATO. A kdo představuje pro NATO největší hrozbu? Rusko. Právě proto postrádají jeho kroky jakoukoli logiku,“ uvedl Orpo podle webu Politico.

Podle finského premiéra spojenci Ukrajiny pociťují zklamání a šok poté, co Trump oznámil, že uzavřel dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem týkající se obchodu s naftou. Další obavy vyvolaly zprávy, podle nichž Washington omezil Kyjevu přístup k americkým vojenským zpravodajským informacím a technologiím nezbytným pro obranu proti ruským útokům.

„Ani já na tohle všechno nemám odpověď, ale mám (na Trumpa) spoustu otázek,“ poznamenal Orpo.

Trump tento týden rozladil evropské lídry a vyděsil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, když oznámil dohodu, která by na trh vrátila ruskou naftu. Odůvodňoval ji snahou snížit ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele, čímž se snaží „zachránit“ listopadové volby.

Ukrajina a její spojenci se obávají, že tento krok zvýší ruské příjmy z prodeje energií a poskytne tak Moskvě další prostředky na financování války proti Ukrajině.

Americký prezident rovněž uvedl, že by Ukrajina měla přestat útočit na ruská zařízení pro těžbu a zpracování fosilních paliv. Označil to za součást „energetického příměří“, které vyhlásil, ale znepřátelené strany jej nedodržují. Kromě toho Trump prohlásil, že by Zelenskyj měl být ve funkci prezidenta nahrazen.

Na špatné straně dějin

Zelenskyj již dříve prohlásil, že Američané a jejich prezident se „octli na špatné straně dějin“. Orpo s tímto hodnocením podle Politika souhlasil. „Myslím, že (Trump) stojí na špatné straně a s ním i další,“ poznamenal finský premiér.

Jeho země hraje mezi evropskými spojenci Ukrajiny významnou roli: Finsko sdílí s Ruskem nejdelší pozemní hranici v rámci EU, která měří přibližně 1300 kilometrů. Finský prezident Alexander Stubb, známý také jako zdatný sportovec, si navíc na golfovém hřišti získal Trumpův respekt, což mu otevřelo cestu k pokusům ovlivnit politiku Bílého domu.

Orpo poznamenal, že by Trump neměl Putinovi věřit. „Kdybych byl na jeho místě, Putinovi bych nevěřil,“ uvedl finský premiér.

Evropa musí pomoci, i bez USA

Ukrajina se podle Orpa v současnosti nachází v extrémně nebezpečné situaci. „Ukrajinci potřebují více vojenské pomoci, zejména systémy protivzdušné obrany,“ upozornil.

Podle něj musí evropští lídři bez ohledu na další vývoj v USA poskytnout Ukrajině zbraně a finanční pomoc, a to i v případě, že se nemohou spolehnout na podporu Washingtonu. „Musíme najít řešení, jak Ukrajině pomoci a zajistit pro ni financování na letošní zimu i na příští rok. Je to naprosto klíčové,“ prohlásil.

Finsko a Švédsko patří mezi země, které žádají Evropskou komisi, aby znovu otevřela citlivou debatu o využití ruských finančních aktiv zmrazených v evropských bankách. Zvláštní význam má v této věci Belgie, která loni kvůli právním pochybnostem zablokovala dohodu o využití těchto prostředků na pomoc Ukrajině.

„Nejlepším přístupem by bylo najít řešení, které nám umožní zmrazená ruská aktiva využívat,“ uvedl Orpo. „Je to lepší řešení, než utrácet naše vlastní peníze.“

Podle Trumpa Ukrajina potřebuje nového prezidentaVideo: Nexta TV/X