Ráno 15. března 1939, přesně v 6 hodin, překročily hranice pomnichovských českých zemí jednotky německého Wehrmachtu. Začala operace, kterou nacisté nazývali „Märzwirbel“ neboli Březnový vír. Během několika hodin okupanti obsadili klíčové body v Čechách a na Moravě. Německé tanky projely Prahou, Brnem, Plzní i dalšími městy, zatímco obyvatelstvo stálo v šoku a tichém zoufalství na chodnících. Odpor byl minimální až symbolický. Pouze ojedinělé jednotky československé armády se krátce postavily okupantům, než dostaly rozkaz složit zbraně.


K okupaci došlo po sérii událostí, které začaly Mnichovskou dohodou v září 1938 a pokračovaly nátlakem na Slovensko, kde 14. března 1939 vyhlásil Jozef Tiso pod přímým Hitlerovým vlivem samostatný Slovenský stát. Téhož večera byl prezident Emil Hácha předvolán do Berlína, kde byl v noci ze 14. na 15. března vystaven tvrdému nátlaku. Pod hrozbou bombardování Prahy a vyhlazení českého národa podepsal dokument, který nacisté prezentovali jako „žádost o ochranu“. Ve skutečnosti šlo o akt kapitulace.

Fotogalerie: – Proti Sudeťákům v Brně


Již během 15. března začalo gestapo zatýkat podle předem připravených seznamů. Akce byla pojmenována „Gitter“ neboli Mříže. Politické špičky, novináře, členy odboje i významné osobnosti veřejného života odvlekli do vězení. Večer téhož dne dorazil Adolf Hitler a z Pražského hradu, symbolu české státnosti, řídil další kroky k likvidaci republiky. O den později, 16. března 1939, vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který formálně zůstal „autonomní“, ve skutečnosti se však stal součástí Velkoněmecké říše.


Šest let protektorátu patří k nejtemnějším kapitolám českých dějin. Nacistický režim zde zavraždil přes 100 tisíc lidí působících v odboji, popravil tisíce rukojmích, vyhladil většinu židovského obyvatelstva (přes 70 až 80 tisíc českých Židů nepřežilo holocaust) a vyslal desetitisíce lidí na nucené práce či do koncentračních táborů. Celkový počet obětí z řad českého obyvatelstva, včetně Židů a Romů, se odhaduje na 343 000 až 360 000. Heydrichiáda, Lidice, Ležáky, operace Anthropoid nebo masové popravy po atentátu na Reinharda Heydricha zůstávají navždy symbolem brutality okupace.


Senátor Hraba: Češi prokázali nesmírnou odvahu


V neděli se na řadě míst konaly piety a vzpomínkové akce. Lidé pokládali květiny a zapalovali svíčky za oběti nacistického teroru. „V Praze na Hradčanském náměstí dnes proběhl pietní akt u příležitosti výročí okupace naší země nacistickým Německem. Zástupci resortu obrany spolu s dalšími čestnými hosty uctili památku československých občanů, kteří padli v řadách odboje nebo se stali obětmi politické a rasové perzekuce,“ informovalo Ministerstvo obrany ČR na síti X.


V Praze na Hradčanském náměstí dnes proběhl pietní akt u příležitosti výročí okupace naší země nacistickým Německem. Zástupci resortu obrany spolu s dalšími čestnými hosty uctili památku československých občanů, kteří padli v řadách odboje nebo se stali obětmi politické a rasové… pic.twitter.com/qCHqwbRGzw


— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) March 15, 2026


Smutné výročí připomenul také senátor Zdeněk Hraba, předseda Komise pro Ústavu. „15. březen 1939 patří k nejtemnějším dnům našich dějin. V ten den Německo definitivně zničilo zbytky už tak okleštěné československé státnosti a naše země definitivně padla do područí nacistických tyranů,“ napsal politik.


15. březen 1939 patří k nejtemnějším dnům našich dějin. V ten den Německo definitivně zničilo zbytky už tak okleštěné československé státnosti a naše země definitivně padla do područí nacistických tyranů.

Během šesti let Češi prokázali nesmírnou odvahu. Jasně, někteří slaboduší…


— Zdeněk Hraba (@hraba_z) March 15, 2026


Zdůraznil, že během šesti let Češi prokázali nesmírnou odvahu. „Jasně, někteří slaboduší kolaborovali, ale většina nepodlehla zatýkání, popravám, posílání do koncentračních táborů a vydržela až do konce. Mnohdy i pomáhali odboji – domácímu i zahraničnímu. Nejen památku obětí německé okupace, ale i odvahu těch, kteří stáli pevně, si dnes připomeňme,“ vyzval Hraba.


„Jiná doba, stejné metody. Přesně před 87 lety obsadil naši zemi Hitler se svojí nacistickou hordou,“ napsal na síti X europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).


Jiná doba, stejné metody. Přesně před 87 lety obsadil naši zemi Hitler se svojí nacistickou hordou. Dnes se Putin se svojí ruskou hordou snaží obsadit Ukrajinu. Proto my Češi, s touto naší historickou zkušenosti, musíme stát na straně Ukrajiny. ???????? Diktátorům se nesmí ustupovat. pic.twitter.com/eCQ6jlEf9q


— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) March 15, 2026


A dodal, že dnes se Putin se svojí ruskou hordou snaží obsadit Ukrajinu. „Proto my Češi, s touto naší historickou zkušenosti, musíme stát na straně Ukrajiny. Diktátorům se nesmí ustupovat,“ vyjádřil se politik.

Psali jsme:

 

Zdroje:

https://t.co/eCQ6jlEf9q

https://t.co/qCHqwbRGzw

https://www.ustrcr.cz/data/pdf/vystavy/od-mnichova/vystavni-panely.pdf

https://www.ustrcr.cz/uvod/doba-nesvobody-1938-1945/nemecke-bezpecnostni-a-represivni-slozky/

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

QR kód pro platbu


 Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.


 Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.