Podvodnice v telefonátu vystupovala jako policistka. Čtyřiapadesátileté ženě z Chebska v první polovině ledna letošního roku tvrdila, že byl proti ní spáchán podvod. Situace měla být natolik vážná, že bylo nutné okamžitě zajistit její bankovní účty.
Do komunikace se následně zapojila další neznámá žena, která poškozené zaslala odkaz na webové stránky. „Ta ji pak následně přiměla k několika platbám z různých účtů,“ říká policejní mluvčí Jan Bílek. Žena tak podle něj přišla o téměř 4 miliony korun.
Chebští kriminalisté už ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinu podvodu. Nyní se soustředí na výběr hotovosti, k němuž došlo u bankomatu v Praze poté, co byly finance převedeny na jiný účet. Právě zde by totiž mohl být klíč k objasnění případu.
K dispozici mají policisté snímek osoby, která se v době výběru v blízkosti bankomatu pohybovala, a její fotografii zveřejnili. „Žádáme osobu zachycenou na fotografii, aby se obrátila přímo na kriminalisty z Chebu, nebo na kterékoliv obvodní oddělení, a pomohla tak s objasněním případu,“ vyzývá policejní mluvčí.
Kriminalisté se zároveň obracejí i na veřejnost a žádají případné svědky, kteří osobu na fotografiích poznají, aby informace, které pomohou při vyšetřování, hlásili na linku 158.
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.
Podfukář se v takovém případě pasuje do role rytíře na bílém koni, který se vás snaží zachránit. Podobné vishingové podvody, jak se falešné telefonáty nazývají, se snaží uživatele vyděsit. Lidé totiž ve snaze zachránit své peníze často podlehnou nátlaku a řídí se pokyny člověka na druhé straně.
Vůbec jim přitom nemusí dojít, že na druhé straně není ve skutečnosti žádný policista nebo bankéř, ale jen podvodník, který se je snaží „oškubat“. A není to problém pouze seniorů, ale i mladších ročníků. Podfukáři mají totiž vytvořené dokonalé scénáře, jak oběť vlákat do svých sítí. Často takto spolupracuje i více lidí, kteří si pak oběť předávají jako míček při ping-pongu, aby ji co nejvíce zmátli.
Poslechněte si, jak probíhá rozhovor s podvodníkemVideo: Novinky
Pozor, podvodníci nemusejí zneužívat pouze neznámá telefonní čísla. Některé podvody jsou daleko propracovanější, díky technologii tzv. spoofingu mohou útočníci podvrhnout čísla bank, ověřených společností i státních institucí. Na displeji telefonu se tak může zobrazit číslo, jako kdyby vám skutečně volal například někdo z vaší banky nebo od policie.
Jak se bránit?Trvejte na tom, že věc chcete řešit vždy osobně. Nabídněte, že klidně okamžitě dojdete do banky nebo na policejní služebnu, ale v každém případě na oficiální místo. Žádný skutečný policista nebo bankéř po vás nebude nikdy chtít, abyste se setkávali někde na ulici, a nebude vás ani tlačit do řešení dané věci výhradně po telefonu.Nenechte se dostat do časového presu a překonejte stres. Spěchat se nevyplatí, například bankéři mají možnost zablokovat podvodnou platbu v případě podezření i bez vašeho přičinění, spolupráci po telefonu rozhodně nepotřebují.Při sebemenší pochybnosti raději hovor ukončete a sami vytočte číslo policie nebo své banky, případně navštivte nejbližší pobočku osobně.Rozhodně nikam neposílejte peníze ani je nikomu nepředávejte v hotovosti jen kvůli tomu, že vám někdo tvrdí, že je takto zachráníte.
Foto: Policie ČR
Skuteční policisté před falešnými policisty a bankéři varují opakovaně.
