Z celkových 3,95 miliardy má jít 2,82 miliardy na živočišnou výrobu, 530 milionů na rostlinnou, 363 milionů na potravinářství a zhruba 236 milionů na ostatní aktivity. V částce pro potravinářství je i 250 milionů korun na takzvaný program 13, který letos umožňuje velkým zpracovatelům masa získat příspěvek na modernizaci provozů.
„Národní dotace pomáhají udržet konkurenceschopnost našeho zemědělství a zároveň slouží k rozvoji celého venkova,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán. Celkový balík je proti letošnímu schválenému rámci o 50 milionů nižší. Podrobná pravidla pro rok 2027 teprve vzniknou.
Stamiliony pro velké zpracovatele
Součástí schváleného návrhu je také 250 milionů korun na modernizaci velkých podniků zpracovávajících maso a masné výrobky. Jde o takzvaný program 13, který stát letos obnovil po dvouleté přestávce. Stejnou částku na něj vyčlenil i letos.
Zájem firem přitom dostupné peníze výrazně převyšuje. „V rámci dotačního programu 13 bylo pro rok 2026 přijato celkem 22 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 394 746 500 Kč,“ sdělila Novinkám mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Eva Češpiva.
Firmy tak žádají téměř o 145 milionů korun více, než stát nabízí. O letošních žádostech se ovšem rozhodne až v létě 2028. Přesto vláda počítá se stejnou čtvrtmiliardou i pro příští rok.
Podobné podpory také prověřoval Nejvyšší kontrolní úřad. V roce 2023 upozornil na to, že stát u dřívějších dotací dostatečně nesledoval jejich přínosy a podporoval i ziskové podniky, které samy investovaly stovky milionů. Hrozilo tak, že veřejné peníze platily i za projekty, jež by firmy uskutečnily bez nich. Kontrola se týkala staršího nastavení podpory, nikoli současných žádostí.
Sporné je také to, komu stát peníze nabízí. Program 13 letos podporuje výhradně velké masozpracovatele, menší výrobci na něj nedosáhnou. Ministerstvo podporu zdůvodňuje potřebou modernizovat potravinářství a zvýšit jeho konkurenceschopnost. Šebestyán přitom už v únoru na jednání zemědělského výboru ujišťoval poslance, že peníze nezíská Agrofert. „Klidně si mě můžete kontrolovat, že to nedostane Agrofert,“ prohlásil.
Potravináři navíc letos žádají o další peníze z odděleného programu na investice do zpracování zemědělských produktů. Stát v něm má z českých a evropských zdrojů 1,84 miliardy, jenže 832 žadatelů požaduje přes čtyři miliardy. Velké firmy tvoří necelých 12 procent žádostí, ale chtějí zhruba 45 procent peněz. Ani zde nejde o schválené dotace.
Na chovy méně, na poradenství více
Uvnitř národních dotací se částky mění výrazněji než jejich celkový součet. Na lepší životní podmínky hospodářských zvířat má příští rok připadnout 1,147 miliardy korun, o 138 milionů méně než letos. Není zatím jasné, zda se to projeví na výši příspěvků, nebo na počtu podpořených chovatelů.
Na poradenství a vzdělávání má naproti tomu jít přibližně o 33 milionů více, celkem 188 milionů. Podpora rybníků a rybářských revírů vzroste o 30 milionů na 115 milionů. Nákazový fond zůstane na 1,09 miliardy korun.
Nově bude možné vyhlásit mimořádnou pomoc také kvůli dopadům krize na Blízkém východě, například při prudkém růstu cen paliv. Položka je ovšem zatím nulová, kolik by stát případně poskytl, by vláda rozhodla až podle situace.
Soběstačnost za každou cenu?
Ministerstvo dlouhodobě prosazuje, aby se v Česku zpracovávalo více domácích surovin. Vyvážíme například obilí či syrové mléko, ale dovážíme hotové výrobky. Vyšší domácí produkce však nemusí znamenat levnější jídlo, upozorňuje agrární ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.
„Pokud by stát začal skrze nějaké subvence tlačit na soběstačnost, tak by to jen vytáhlo peníze z kapes daňových poplatníků,“ řekl Novinkám. Česko je podle něj kaloricky soběstačné: i při zastavení dovozu by dokázalo zajistit základní energii z potravy, jen by se musel změnit jídelníček a ceny by výrazně vzrostly.
„My jsme třeba z nějakých 130 % soběstační v syrovém mléce a mléčné výrobky u nás v porovnání s okolními zeměmi levnější nejsou,“ připomněl Maier. Místo dotací by podle něj stát měl hlavně urychlit stavební řízení, aby se investorům snáze stavěly nové mlékárny, masokombináty nebo výkrmny prasat.
