Hlasování je svolané na pátek 20. března od 8 do 22 hodin. „Jedná se o záměr postavit v lokalitě Mrazice tři až čtyři větrníky,“ potvrdila Novinkám starostka Pečic Eva Hřebejková (bezp.). Lokalita pro výstavbu je poblíž hlavní silnice spojující dálnici D4 s hrází Orlické přehrady mezi obcemi Pečice, Mýšlovice a Pečičky.
Místní obyvatelé se podle starostky mohli ke stavbě větrníků už dříve vyjádřit. „Měli jsme tu veřejnou debatu, představení záměru a také anketu. V anketě byla většina pro,“ uvedla starostka. Nyní se chystá referendum, které má podle zákona větší význam než anketa, ačkoli ani tu nebere starostka na lehkou váhu a akceptuje ji.
Obdobné hlasování o větrných elektrárnách už mají za sebou i jiné obce. Ukazuje se ovšem, že od referenda k samotné elektrárně je ještě dlouhá cesta. Vloni vyslovili souhlas s výstavbou tří větrníků například v obci Uhy na Kladensku. Žádný větrník tam ale nestojí a než se roztočí jejich lopaty, bude to ještě pár let trvat.
„Teď se připravuje smlouva s investorem, která vzniká na základě dříve podepsaného memoranda. Pak je ještě doba k realizaci záměru, po podpisu smlouvy je sedm až deset let na výstavbu,“ řekl Novinkám starosta obce Uhy Václav Dobrovolný (za TJ Sokol Uhy).
Na výstavbě elektrárny by měla zbohatnout místní pokladna a investor současně slibuje místním lidem nižší náklady na energie. Obec by měla podle dřívějších dohod dostávat po dobu 30 let částku 2,9 milionu korun. „Kromě toho dali příslib, že by tady lidé měli mít energii levnější o 20 procent oproti ceníku ČEZ,“ doplnil starosta.
Taková finanční motivace bývá mnohdy důležitá při rozhodování v referendu a k udělení souhlasu se stavbou dvousetmetrových stožárů. Někde se ale ani tak nedali lidé přesvědčit a větrníky zamítli. Tak to dopadlo například v Mšeckých Žehrovicích na Rakovnicku. Tady investor sliboval obci jeden až tři miliony, lidem přislíbil slevu na energie, ale blíže ji nespecifikoval.
Nakonec tu zvítězily argumenty proti elektrárně v podobě obav z hluku či neestetického zásahu do krajiny. „Bylo to tady strašně vyhrocené,“ připustila v dřívějším vyjádření starostka Romana Metelková (nez.). Několik stovek lidí z obce a okolí podepsalo petici proti větrníkům.
Kromě hluku a zásahu do krajiny argumentovali odpůrci například obavou z poklesu cen nemovitostí, zásahu do soukromých pozemků a lesů, nenávratného poškození zemědělské půdy, ohrožení zvěře a ptactva a také například zmiňovali škodlivý stroboskopický efekt. „Referendem vše padlo,“ uzavřela tehdy epizodu s větrníky starostka Metelková, když přišlo hlasovat 80 procent místních lidí a pro větrníky dala hlas necelá stovka z nich, zatímco proti byly skoro tři stovky obyvatel.
Podobně to dopadlo třeba v Řisutech na Kladensku. Tam investor sliboval příspěvek obci, ale o výhodách či slevách přímo pro obyvatele nebyla řeč.
