„Dočasná ochrana je na úrovni Evropské unie prodloužena do března roku 2027. Je proto nutné již nyní začít řešit její podobu po tomto datu, samozřejmě s ohledem na vývoj situace na Ukrajině,“ sdělil Novinkám mluvčí resortu vnitra Ondřej Krátoška. Ochrana zaručuje uprchlíkům, že mohou na unijním území legálně pobývat a pracovat. Unie ji prodlužuje vždy o rok.
V přepočtu na počet obyvatel přijalo Česko nejvíce ukrajinských uprchlíků z celé EU. Podle poslední dostupné statistiky ministerstva vnitra je jich u nás přes 401 tisíc, každý měsíc přitom přichází dalších zhruba šest tisíc osob. Ministerstvo přitom upozorňuje, že dlouhodobě se tuzemské kapacity pohybují na hranici možností. I proto se Česko přimlouvá za omezení rozsahu dočasné ochrany.
„Úpravu chtějí i ostatní země, mohla by být v několika směrech. Geografické hledisko by znamenalo, že by z toho byl vyňat západ Ukrajiny, tedy ta západní, poměrně bezpečná část,“ popsal Metnar Novinkám.
Dočasná ochrana by se také nově nemusela vztahovat na muže v produktivním věku. „Samotná Ukrajina má zájem, aby muži zůstávali, případně aby se vraceli v případě uzavření příměří. Bude před nimi dlouhá cesta, co se týče obnovy území,“ sdělil ministr. Zároveň má Ukrajina zájem o mladé muže i kvůli případným odvodům.
„Zatím diskutujeme“
Samotné Česko nemůže podmínky ochrany měnit. „Dočasná ochrana vychází z evropské legislativy, tu neupravujeme my na národní úrovni,“ upozornil Metnar s tím, že on sám už na konci února při jednání v Berlíně informoval německého spolkového ministra vnitra Alexandra Dobrindta, že je nutné otevřít debatu o úpravě nastavení dočasné ochrany.
Podle Krátošky by diskuze měla probíhat primárně mezi státy, které nesou největší zátěž přijímání uprchlíků. „Ještě nemáme jednoznačný návrh, jakou cestou půjdeme,“ sdělil Metnar.
Podle dat Eurostatu, která cituje i česká čtvrtletní zpráva o stavu migrace, je Česko s hodnotou 35,99 uprchlíků z Ukrajiny na tisíc obyvatel na prvním místě. S velkým odstupem je na druhém místě Polsko s hodnotou 26,54 a na třetím Slovensko s cifrou 25,66.
Například u zmíněného Německa uvádí Eurostat hodnotu 14,85, vůbec nejméně ukrajinských uprchlíků na tisíc obyvatel je pak ve Francii, jde o hodnotu 0,77. Významný podíl, konkrétně 25,55, vykazuje i Kypr, který přitom aktuálně předsedá Radě Evropské unie.
„Současné kyperské předsednictví plánuje v krátké době otevřít obecnou debatu o budoucnosti dočasné ochrany na úrovni Evropské unie,“ zmínil mluvčí Krátoška. Česko však musí cizineckou politiku opatrně balancovat kvůli vlastní hospodářské situaci. Zaměstnavatelé totiž opakovaně zdůrazňují, že odchod ukrajinských pracovníků zpět do vlasti by mohl poškodit tuzemskou ekonomiku.
Ukrajinců je nyní v Česku přes 612 tisíc, jde jak o uprchlíky, tak o osoby, které přišly už před ruskou agresí.
