Stačilo, aby se jeho jméno objevilo na plakátě, a kina se plnila do posledního místa. Vysoká sportovní postava, pečlivě zastřižený knír a pohled, který nepotřeboval dialog, z Josefa Nedorosta dělaly typ herce, jenž v českém filmu nebýval k vidění často. Režisér Jaroslav Soukup o něm říkal: „On byl krásnej chlap. Takovej hollywoodskej typ.“ Filmy Pěsti ve tmě, Anděl svádí ďábla a především Bony a klid z něj udělaly skutečného idola. Filmaři mu tehdy předpovídali kariéru s velkou perspektivou a nebylo důvodu pochybovat, že mají pravdu.
Josef Nedorost se narodil 20. září 1955 v Českých Budějovicích. Na rozdíl od kolegů nenastoupil na hereckou školu hned po maturitě. „Začal jsem dělat zřízence nemocničního, vozil jsem mrtvoly, dělal jsem hasiče, dělal jsem pingla,“ vzpomínal v pořadu 13. komnata. Přijímací zkoušky na brněnskou JAMU absolvoval za neobvyklých okolností. Z košické vojenské posádky si vyžádal zdravotní dovolenou, nasedl na noční vlak a po hodině v hotelu předstoupil před komisi. Ta ho po prvním kole pozvala i do druhého. Starší spolužačka mu tehdy vzkázala, aby si na druhé kolo rozhodně udělal čas. Takový typ se prý na škole neobjevuje každý den. Po absolutoriu JAMU nastoupil Nedorost do angažmá v Brně a záhy přešel do pražského Divadla E. F. Buriana. Divadlo mu dávalo zázemí, ale filmový průlom měl teprve přijít. Režisér Jaroslav Soukup právě chystal drama Pěsti ve tmě a hledal herce na roli německého soupeře. Narazil však na problém. Čeští herci sice uměli hrát, ale málokdo vypadal v boxerských trenýrkách věrohodně. „Hledal jsem herce, kteří aspoň trochu boxovali. A našel jsem Josefa Nedorosta. Měl charisma a navíc skutečně uměl boxovat,“ vzpomínal Soukup na chvíli, kdy mezi fotografiemi herců objevil mladíka z Budějovic.
Příprava byla tvrdá. Každý pohyb v ringu, každý úder i ústup byly precizně nacvičeny podle choreografie, ve které se nesmělo improvizovat. Přesto scény působily natolik přirozeně, že diváci věřili každému pohybu. Nedorost byl Marku Vašutovi v ringu víc než vyrovnaným soupeřem. Soukup si přitom brzy všiml i jiné věci: „Byl to lamač ženských srdcí. Ráno jsem viděl, jak z jeho hotelového pokoje vychází nádherná Polka. Holky ho milovaly a on si toho uměl užívat.“
Vekslák Richard a léta popularity
Úspěch Pěstí ve tmě otevřel dveře dalším rolím. Ve filmu Anděl svádí ďábla se Nedorost pohyboval mezi nejkrásnějšími herečkami republiky. Natáčelo se v legendárním pražském Repre. Režisér Václav Matějka ho charakterizoval výstižně: „On se líbil ženským, protože měl to samé, co mají hrdinové v amerických filmech.“ K roli musel po třech měsících boxu přidat další tři měsíce tance. Zároveň točil Bony a klid, kde ztvárnil veksláka Richarda Šindlera. Ta postava se stala jeho nejslavnější rolí. Režisér Vít Olmer věděl, proč mu sedla. „Z toho Pepy sálalo, že dělal toho mrtvolkáře, že dělal dělníka a tak dál. Je to na tom poznat!“ S Richardem přišla sláva a s ní i na tehdejší poměry velké peníze. Na rozdíl od mnoha kolegů je ale nerozházel. Na sklonku osmdesátých let prozíravě investoval do čtyř pražských bytů.
Po sametové revoluci začalo nabídek ubývat a filmový svět na něj jako by pomalu zapomínal. Nedorost se vrátil k zájmu o pravěk, který v něm kdysi probudila četba Štorchových Lovců mamutů. Začal chodit po polích a hledat stopy pravěku. „Fascinuje mě, že najdu věc, kterou dělal člověk před třemi sty tisíci lety,“ říkal. Výpravy s kamarádem mu tehdy dávaly víc než divadlo. Za jediný den dokázal nálezy naplnit dvě krabice od banánů a jen k lokalitě pod Písečným vrchem se vrátil téměř čtyřistakrát.
V roce 1997 se vydal prozkoumat keltské naleziště. Když se spustil déšť, schovali se s kamarádem v nejbližším kravíně. Dojičky právě končily směnu. „Jedna paní mi nabídla, jestli se nechci napít mlíka. Za tři dny jsem měl čtyřicítky horečky,“ popsal Nedorost osudový okamžik. Čerstvě nadojené mléko ho nakazilo klíšťovou meningoencefalitidou. „Takže já jsem asi jeden případ ze sta, kterej měl meningoencefalitidu klíšťovou, aniž by měl klíště.“
Nejprve omdlel doma. Propotil koberec a ztratil pojem o čase i o místě. Přivolaný lékař po krátké prohlídce prohlásil, že jde o chřipku, a chtěl odejít. Otec se mu však postavil do dveří. „Táta mu zabouchl dveře. Řekl, že to není chřipka.“ Trval na dalším vyšetření a měl pravdu. Lékaři nakonec potvrdili meningoencefalitidu. Nemoc mu poškodila nervy, přišlo ochrnutí a invalidní vozík. Dlouhé měsíce pak strávil v rehabilitačním ústavu Kladruby. „Tam jsem se sebral, protože jsem viděl, že jsou lidé, kteří jsou na tom mnohem hůř,“ říkal Nedorost. Na nohy se nakonec postavil, ale psychické následky zůstaly.
Jeho vzhled, na kterém si dřív tolik zakládal, se změnil k nepoznání. Oholil knír, nechal si narůst dlouhé šedivé vlasy a výrazně přibral. Trpěl depresemi, úzkostmi a stihomamem. Neustále ho pronásledoval pocit, že ho někdo sleduje. Střídal telefonní čísla, nakonec jich měl sedm. Režisér Tomáš Magnusek, který ho v roce 2019 obsadil do seriálu Čechovi, si na ten pohled dobře pamatuje: „Byl to úplně jiný člověk. Vypadal jako bezdomovec, byl tlustý.“ Přesto se v roce 2014 objevil v pokračování Bony a klid 2 a kolegy svým výkonem šokoval. „Ze začátku jsme se ho trošku báli, protože jsme o něm nic neslyšeli. Jen takový zvěsti podivný, pak najednou přišel frajer a zahrál to perfektně,“ vzpomínal jeho filmový parťák Roman Skamene. Jenže poté se opět uzavřel. „On nebude ten typ, který by šel za režisérem a škemral o roli,“ vysvětloval hercovu povahu psychiatr Jan Cimický.
Milionář v šestém patře
Josef Nedorost v době své smrti vlastnil čtyři byty v Praze, dům v Budějovicích a pozemky v Dívčicích a Olešníku. Přesto dožíval sám v šestém patře panelového domu. Po smrti matky už nikoho blízkého neměl. V domě žil v ústraní a vycházel prakticky jen nakoupit. Dne 25. července 2020 museli dveře jeho bytu násilím otevřít hasiči za asistence policie. Přivolali je sousedé, protože herce už delší dobu nikdo neviděl. Pitva potvrdila, že zemřel na následky zdravotních problémů, se kterými se neléčil. Tak skončil milionář z paneláku, na kterého už svět dávno zapomněl.