Jedná se o „historický skok z postkomunistických trosek let 1989 až 1990 k dnešnímu evropskému šampionovi růstu, který podle ekonomů nabízí poučení o tom, jak přinést prosperitu běžným lidem,“ napsala agentura AP.
Bez ohledu na řadu krizí, kterým Evropa za poslední tři dekády čelila, Polsko rostlo stabilně rychleji než většina západoevropských ekonomik i státy střední Evropy, včetně Česka.
Za rok 2024 vykázala polská ekonomika tříprocentní růst, což bylo nad průměrem EU, který činil 1,8 procenta, i nad českým jednoprocentním růstem HDP. Loni polská ekonomika zrychlila na zhruba 3,6 procenta, opět tak byl vysoko nad průměrem EU i růstem Česka (2,6 procenta). Nad třemi procenty by měl zůstat i letos.
Největší ekonomiku světa mají s více než 30 biliony dolarů USA, za nimi jsou s odstupem Čína, Německo, Indie, Japonsko a Velká Británie. První desítku loňského žebříčku nominálního HDP uzavírají Francie, Itálie, Kanada a Brazílie. Česko je na konci třetí desítky, zdejší ekonomika je zhruba dvaapůlkrát menší než polská.
Zatímco Polsko roste díky investicím, domácí poptávce a větší ekonomické dynamice, Česko podle analytiků brzdí velká závislost na Německu, slabší investice a opatrná fiskální politika.
Analytici ale zároveň upozorňují, že Polsko roste rychleji za cenu vyšších deficitů veřejných financí. „Obzvláště v posledních několika letech Polsko hospodaří s velkými rozpočtovými deficity a část jeho úspěchu je tedy vykoupena rostoucím dluhem,“ uvedl ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Ovšem při rychlém růstu ekonomiky se relativní zadlužení Polska příliš nezvyšuje. V roce 1995 dosahoval veřejný dluh vůči HDP 48 procent, nyní se pohybuje kolem 55 procent.
Češi rozhledny, Poláci dálnice
Polsko dlouhodobě využívá své strukturální výhody: je větší zemí s přibližně 38 miliony obyvatel, což z něj činí atraktivnější destinaci pro nadnárodní investory. Větší vnitřní trh znamená menší závislost na zahraniční poptávce, což bylo výhodou zejména v letech, kdy se ekonomika Německa zpomalila – a Česko, jehož export je velmi silně navázaný na německý průmysl, to rovněž pocítilo.
Klíčovou roli sehrál i způsob využití peněz z EU. Polsko dokázalo tyto prostředky lépe využít než Česko. Zatímco v tuzemsku byly často rozděleny do malých projektů, Polsko směřovalo prostředky do velkých investic: do dopravní infrastruktury, silnic, železnic, logistických center či průmyslových zón.
„S trochou zjednodušení lze říct, že my jsme si opravili sto náměstíček, oni do regionu přivedli dálnici,“ podotkl Hradil.
S tím souhlasí ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Polsko je zemí, která se dokázala posunout mnohem rychleji než Česko nejenom díky zaměření politických elit na hospodářský úspěch, ale i díky rozumnějšímu využívání evropských peněz. Poláci si z nich možná nepostavili tolik hezkých rozhleden jako my, ale zase dokázali udělat obrovský skok v budování infrastruktury,“ zdůraznil.
Rychlejší povolování staveb
To se odrazilo i ve struktuře investic. Polsko v posledních letech přitahovalo velké projekty na „zelené louce“ s vyšší přidanou hodnotou, zatímco Česko spíše reinvestice existujících firem. Investiční prostředí v Polsku celkově funguje lépe: logistická infrastruktura je hodnocena jako jedna z nejlepších v EU, stavební řízení je rychlé a cenová hladina je nižší než v Česku, což snižuje náklady podnikání.
„Jejich bytová výstavba frčí, zatímco u nás se sbírají razítka, píšou petice a odvolání. Staví přitom téměř dvakrát více bytů v přepočtu na obyvatele než my,“ poznamenal Dufek.
Z hlediska investic má Polsko navíc výhodu přístupu k moři. Těží také z mladé a vzdělané pracovní síly, vysokoškolský titul tam má téměř polovina mladých lidí. Mladí Poláci jsou vzdělanější než jejich němečtí vrstevníci, stále přitom vydělávají zhruba polovinu toho, co Němci. To je kombinace, která přitahuje investory.
Foto: Profimedia.cz
Polsko je třikrát větší než Česko, přesto má hustší dálniční síť. Na snímku nová mimoúrovňová dálniční křižovatka u Krakova, která byla otevřená předloni v prosinci.
Proměna Polska je historicky výrazná. Ještě na konci 80. let minulého století v něm byly cukr a mouka na příděl, dnes je jeho ekonomika větší než švýcarská a nabízí příležitosti ve špičkových oborech, včetně umělé inteligence a kvantových technologií.
Za posledních 33 let klesl HDP Polska jen jednou, v covidovém roce 2020. Za celé toto období dosáhl jeho průměrný růst HDP čtyř procent.
„Průměrné tempo růstu české ekonomiky bylo ve stejném období poloviční. HDP na obyvatele v paritě kupní síly se zvýšil ze 43 procent průměru EU v roce 1995 posunul na 80 procent v loňském roce. Česko se posunulo ze 78 na 92 procent,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek.
I on označil za zásadní faktory úspěchu Polska kvalifikovanou a levnou pracovní sílu a přívětivé investiční prostředí. „Investovat a stavět v Polsku je jednodušší a rychlejší než v okolních zemích, včetně Česka,“ shrnul Marek.
Dufek zmínil, že i když se v Polsku střídají politické garnitury, dvě priority zůstávají. „Jsou jimi prosperita a s ní ruku v ruce bezpečnost. Pokud bych měl najít i nějaký ten kaz na kráse, tak je to rostoucí dluh. Nicméně i ten je primárně odrazem investic právě do bezpečné budoucnosti,“ dodal.
