„Velmi bych si přál, abyste Donaldu Trumpovi vyřídil můj názor. Navzdory určitým chybám zůstávám fanouškem vašeho prezidenta,“ citovala Lukašenka agentura TASS.
Cole se Lukašenka zeptal, zda mezi ty chyby počítá i válku s Íránem. Lukašenko potvrdil, že měl na mysli právě to. Běloruský vůdce ale Trumpova vyslance ujistil, že to vypadá, jako by žádná válka vůbec nebyla. „Tyto války a globální problémy na vás nemají žádný vliv,“ lichotil.
Trumpův zvláštní vyslanec pro Bělorusko, který dostal za úkol postupně normalizovat vztahy USA s Běloruskem, navštívil Minsk od září 2025 už několikrát. V prosinci 2025 oznámil, že Spojené státy ruší část sankcí proti Bělorusku, mimo jiné na potaš, tedy uhličitan draselný, který je důležitou součástí běloruského exportu a používá se při výrobě skla a v textilním či papírenském průmyslu. Padla také omezení pro běloruskou leteckou společnost Belavia. Minsk se v rámci vylepšování vztahů připojil k Trumpově Radě míru.
Washington zmírněním sankcí ocenil, že Lukašenko propouští politické vězně. Celkový počet milostí od konce listopadu loňského roku dosáhl 156 a týkají se kromě Bělorusů také občanů Austrálie, Spojeného království, Lotyšska, Litvy, USA, Ukrajiny a Japonska, uvedl Minsk.
Mezi propuštěnými byl nositel Nobelovy ceny za mír a zakladatel centra Vjasna Ales Bjaljacki a také představitelka běloruské opozice Maryja Kalesnikavová.
Vjasna však od té doby eviduje 167 nových politických vězňů. Exilová běloruská opozice viní Lukašenkův režim z toho, že ačkoliv některé politické vězně propouští, zatýká současně další a další lidi.
Trump dříve vyzval Lukašenka, blízkého spojence ruského prezidenta Vladimira Putina, aby propustil 1400 lidí, které označil za „rukojmí“.
