„Navrhujeme a oponujeme legislativní opatření. Vysvětlujeme poslancům, senátorům a europoslancům rizika nových forem cenzury. Naším dlouhodobým cílem je přimět vládu a zákonodárce k legislativním opatřením na ochranu svobody projevu. Proto jsme v kontaktu s většinou politických stran, jejich poslanci, senátory a europoslanci,“ píše o sobě Vávrova společnost na svých stránkách.

Na politické scéně se zabydlela v posledních letech. V červnu 2021 uspořádala ve Sněmovně seminář o svobodě projevu na sociálních sítích. V roce 2023 diskutovala s představiteli vlády o nebezpečnosti „antidezinfo“ legislativy a podle svých slov „přesvědčila většinu vládních stran, aby upustily od vytváření nového zákona o dezinformacích“.

Loni v květnu uspořádala konzervativní kemp u Sečské přehrady za účasti politiků napříč spektrem. Za jeden z cílů akce SOSP uvedla: „Ukázat cestu pro konzervativní ,pochod institucemi‘, pro užší spolupráci konzervativních sil v zemi.“

V září, tedy dva měsíce poté, co začal platit zákon o lobbování, spolek svolal konferenci o svobodě slova za účasti předsedy komunistického Stačilo! Daniela Sterzika, poslance SPD Radka Kotena, místopředsedy ANO Radka Vondráčka a šéfa Motoristů Petra Macinky.

Vachatová, která se letos stala poradkyní premiéra Babiše a která ve spolku vystupovala jako analytička, akci spolu se současnou poslankyní Motoristů Sedláčkovou moderovala.

Kontakt s Vávrou kvůli tématu svobody slova přiznal v České televizi i Babiš, když vysvětloval, jak se v jeho poradním týmu Vachatová ocitla. „Znám ji přes Daniela Vávru, se kterým jsem se potkal ohledně svobody slova,“ řekl.

Ostatně SOSP také v prosinci napsala, že bude vládu kontaktovat: „Nová vláda od nás dostane přehled nevládních organizací, které se v posledních deseti letech zapojily do aktivit na hraně zákona omezujících svobodu projevu v ČR.“

Nelobbujeme, tvrdí společnost

I přes to všechno se Vávrova „neziskovka“ nezapsala do registru lobbistů, který eviduje osoby a organizace soustavně ovlivňující zákonodárnou a veřejnou moc. Zápis do registru je přitom pro všechny lobbisty povinný a musí být proveden ještě před zahájením „lobbování“.

SOSP tvrdí, že nelobbuje. „Od vzniku zákona, tedy od července 2025, SOSP žádné lobbování neprovádí, a tudíž se povinnost registrace na ni nevztahuje. Naše diskuse se zákonodárci o návrzích legislativy, které probíhají veřejně na seminářích, konferencích a online debatách, případně veřejnou komunikací (petice, otevřené dopisy), nespadají pod lobbování podle zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, a není proto povinností se registrovat v registru lobbistů,“ napsal Novinkám ředitel společnosti Vlastimil Veselý.

Je to lobbing, tvrdí expertka

S jeho výkladem však expertka na lobbing z Transparency International Monika Krejčí nesouhlasí a připomíná, co o sobě SOSP sama píše na webu. „Diskuze se zákonodárci o návrzích legislativy jsou absolutně základní definiční prvek lobbování. Forma, tj. zda probíhají na seminářích, online či offline, nebo v rámci bilaterálních schůzek, není směrodatná. Klíčové je, že snahou lobbisty je ovlivnit jednání lobbovaného ve věci určité konkrétní legislativy,“ řekla Novinkám.

„Výjimky, které SOSP zmiňuje, se aplikují např. při sdílení stanoviska lobbisty na svých sociálních sítích či v masových médiích, tedy ne v kontextu přímé komunikace a ovlivňování lobbovaného. Výkon petičního práva se aplikuje při realizaci petic nebo e-petic, které splní zákonné náležitosti. Individuální občanská iniciativa se z podstaty svého názvu aplikuje na případy jednotlivců, tj. fyzických osob, což SOSP rozhodně není, má právní formu zapsaného ústavu. Veřejná konzultace je oficiální proces řízený státem, jehož průběh a obsahové připomínky konzultovaných subjektů jsou veřejně dostupné a dohledatelné,“ odmítá slova Veselého Krejčí.

I veřejně lze lobbovat, říká právnička

Podobně to vnímá i ústavní právnička Marie Zámečníková z Masarykovy univerzity: „Samotné tvrzení SOSP, že její komunikace se zákonodárci probíhá ‚veřejně‘, ještě samo o sobě nevylučuje dopad zákona o regulaci lobbování.“

Připomněla, že zákon vymezuje lobbování jako činnost za účelem přímého ovlivnění jednání lobbovaného při přípravě, projednávání nebo schvalování právního předpisu. „Metodika ministerstva spravedlnosti výslovně zdůrazňuje, že lobbistou může být i osoba nebo organizace prosazující čistě veřejný zájem,“ uvedla Zámečníková s tím, že rozhodující není účel činnosti, ale to, zda jde o soustavnou snahu přímo ovlivňovat vymezené lobbované osoby.

Zdůraznila, že zákon sice z působnosti vyjímá komunikaci prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, výkon petičního práva a veřejné konzultace, ale nestanoví výjimku pro ‚veřejný seminář‘ nebo ‚konferenci‘.

„Pokud by vedle petic, otevřených dopisů či veřejných debat probíhala také cílená a opakovaná přímá jednání, schůzky, e-mailová komunikace nebo jiné individuální kontakty s poslanci, senátory, členy vlády či vyššími úředníky o konkrétní legislativě, bylo by už namístě vážně zvažovat, zda nejde o lobbování ve smyslu zákona a zda tedy neměla vzniknout povinnost registrace,“ uzavřela Zámečníková.

Za porušení zákona až milion pokuta

Situaci může posoudit ministerstvo spravedlnosti. „Pokud někdo lobbuje, aniž by byl zaregistrován, hrozí mu v případě prokázání takového porušení pokuta až do milion korun nebo do výše tří procent hodnoty aktiv právnické osoby,“ informovala Novinky mluvčí ministerstva Marcela Nevšímalová.

Zdůraznila, že ministerstvo spravedlnosti monitoruje i veřejný prostor. „Nicméně s ohledem na ústavně zaručené právo na spravedlivý proces a zásadu nestrannosti se jakožto příslušný správní orgán nemůžeme před vydáním eventuálního správního rozhodnutí vyjadřovat k potenciálnímu porušování zákona ze strany konkrétních subjektů, tím méně předjímat, zda dojde k jejich potrestání,“ dodala.