Americký prezident Donald Trump už v roce 2019 hovořil o tom, že chce Grónsko od Dánska koupit. To se tehdy setkalo s negativní odpovědí a označením za „absurdní“. V roce 2024, ještě během prezidentské kampaně, pak zájem o Grónsko vyostřil a začal mluvit o tom, že největší ostrov světa USA potřebují k obraně země.

Lživě pak také hovořil o tom, že se to kolem ostrova hemží čínskými a ruskými loděmi, aby vzbudil dojem, že Dánsko není schopné ostrov chránit.

Trump nevylučoval, že by USA mohly Grónsko převzít vojensky. Tuto hrozbu brali Dánové vážně a odpověděli na ni v lednu vysláním dalších vojáků na ostrov. Ti byli podle zdrojů vybaveni ostrou municí a výbušninami, kterými by odpálili přistávací ranveje, aby Američané nemohli přistát. Kromě toho také Kodaň na ostrov poslala zásoby krve pro zraněné vojáky.

Situaci zhoršil únos Madura

Na obrátkách vše nabralo 3. ledna, když Trump nařídil únos venezuelského vůdce Nicoláse Madura. „Když Trump neustále říká, že chce převzít Grónsko, a pak se stalo to, co se stalo ve Venezuele, museli jsme brát vážně všechny scénáře,“ sdělil dánské stanici vysoce postavený zdroj z dánských bezpečnostních složek.

Dalším faktorem hodnocení hrozby bylo, že „Spojené státy už nefungují tak, jako fungují obvykle“, čímž měl na mysli nevyzpytatelnost Donalda Trumpa. „Trump nemá ve svém okolí tolik lidí jako dříve, kteří by mu to rozmluvili. To je velmi nebezpečné,“ uvedl zdroj.

Dánsko se tak kvůli americkým hrozbám obrátilo na své spojence, se kterými situaci už od ledna 2025 koordinovalo. „Dánsko krátce po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA hledalo politickou podporu, aby se postavilo proti nyní sílícím americkým požadavkům na převzetí Grónska,“ napsala stanice.

Kodaň tehdy žádala o podporu Paříž a Berlín a také severské státy. „Cílem bylo v té době vytvořit evropskou politickou alianci na obranu Skandinávského společenství,“ doplnila.

Francie byla ochotna vyslat stovky vojáků, lodě i letectvo

Dánsko se v té době snažilo zabránit eskalaci s USA a zároveň se nechtělo podřídit obrovské vojenské převaze, pokud by došlo k americkému útoku na Grónsko. „Politické vedení, ozbrojené síly a bezpečnostní aparát v Dánsku se rozhodly tu hru hrát,“ říká francouzský úředník, který pracoval na koordinaci spolupráce mezi dánskou a francouzskou vládou.

Jen od Francie mohlo Dánsko očekávat vojáky v počtu odpovídajícím malému praporu, což znamená několik set vojáků, řekl úředník. „Chtěli byste více vojáků? Mohli byste je dostat. Chtěli byste větší podporu námořnictva? Mohli byste ji dostat. Chtěli byste větší leteckou podporu? Tu byste také mohli dostat,“ sdělil dále. Postupně podporu nabídli další spojenci, například Německo.

Na konci léta a na podzim loňského roku situace začala eskalovat. V té době byl plán takový, že Dánsko a evropští spojenci v průběhu roku 2026 vyšlou na ostrov vojáky, aby ukázali, že jeho obranu berou vážně.

Vše se ale muselo kvůli únosu Madura urychlit, uvedlo osm na sobě nezávislých osob. V lednu následně do Grónska přijelo větší množství vojáků, a to nejen dánských, 15 vojáků totiž poslala Francie, 13 Německo a další Norsko a Švédsko.

Vojáci ze šesti zemí NATO

„Cílem přítomnosti vojáků na grónském území – s co největším počtem různých vlajek na ramenou – bylo podle šesti zdrojů to, že Američané by byli nuceni podniknout větší nepřátelský útok, pokud by Donald Trump skutečně chtěl Grónsko vojensky obsadit,“ vysvětluje stanice. „To mělo USA odradit od jakéhokoli pokusu o útok,“ dodává.

Dánský bezpečnostní zdroj k tomuto řekl, že se Kodaň v takovéto „bezpečnostní situaci nenacházela od dubna 1940“. Tehdy nacistické Německo zahájilo okupaci dánského území a tehdy se dánská vláda rozhodla nijak nebránit. „V krizi kolem Grónska však vláda a nejvyšší představitelé armády po dlouhých diskusích na přísně důvěrných schůzkách zvolili opačný postup,“ napsala DR.

Pokud by se totiž Američané rozhodli na Grónsko zaútočit, dánští vojáci se měli postavit na odpor. „Stejně tak byly připravené i dánské stíhačky F-35, které byly narychlo přesunuty na sever, plně vyzbrojené.“

Ostrá munice a výbušniny

Vojáky navíc Kodaň do Grónska vyslala vyzbrojené ostrou municí a některé také výbušninami, které by v případě útoku použili k vyhození ranvejí na letištích v Nuuku a Kangerlussuaqu do vzduchu. Díky tomu by Američané nemohli na letištích přistávat. Dovezli také zásoby krve.

I tak ale Dánové moc dobře věděli, že by to kvůli obrovské americké armádě k obraně nestačilo. Útoku by tedy odolat nešlo. Mělo to ale odstrašující účinek.

„USA by za útok musely zaplatit vyšší cenu. USA by musely provést nepřátelský útok, aby získaly Grónsko,“ prohlásil vysoce postavený zdroj z dánského ministerstva obrany o historickém obranném plánu, který mohl uvrhnout Dánsko do konfliktu s nejdůležitějším spojencem od druhé světové války.

Dánsko všechna zmíněná opatření zaobalilo do vojenského cvičení Arctic Endurance. „Nebylo to ale cvičení, byla to vážná věc,“ komentoval zdroj z dánského resortu obrany, podle něhož se na běžné cvičení nevozí výbušniny ani zásoby krve.

„Je to naopak součástí postupu, když se připravujete na možný útok,“ řekl dále zdroj z dánského ministerstva obrany.

Nakonec Trump vycouval

Ačkoli se tohoto „cvičení“ účastnili také evropští spojenci, není jasné, zda by v případě amerického útoku bojovali vedle dánských vojáků. „Je to otázka, na kterou jsem rád, že jsme nemuseli odpovědět,“ řekl vysoce postavený německý představitel. „Kdyby USA zaútočily na Grónsko, za přítomnosti vojáků NATO, museli bychom vážně zpochybnit vše, v co jsme věřili,“ doplnil.

Trump nakonec 21. ledna uvedl, že vojenskou sílu na převzetí ostrova neplánuje použít. Do té doby to vyloučit nechtěl. Od té doby Grónsko již není téma.

V komentáři pro dánskou stanici americký velvyslanec v Kodani Kenneth Howery ve středu 18. března uvedl: „Prezident Trump se jasně vyjádřil o významu Grónska a Arktidy pro národní bezpečnost USA. V Davosu jasně prohlásil, že USA nepoužijí vojenskou sílu proti Grónsku.“