Před elektronickými podvody důrazně varují média i banky. Podle České bankovní
asociace čelili vloni
jejich klienti zhruba 91 tisícům útokům. Celková škoda je
přitom o více než 700 milionů korun
vyšší než v roce 2024 a čítá 2,1 miliardy
korun. To jen
dokazuje, že se útoky „e-šmejdů“ pořád zintenzivňují.
Za
kódem stojí maskovaný souhlas
Tentokrát
se nejedná o podvodné telefonáty ani návody k výběru
hotovosti. V novém triku podvodníci sázejí na to, že si
dnes většina
lidí objednává zboží z e-shopů. Je potom snadné je
nachytat za záminkou zádrhele
s doručováním
zboží. Nepotřebují přitom údaje z platební karty
ani přihlašovací údaje do internetového bankovnictví,
dokonce ani číslo vašeho bankovního účtu. Na vyzrazování takových
informací si totiž už většina lidí dává pozor.
Podvod pracuje na jednoduchém principu: Obdržíte
podvodnou SMS (smishing), ve které najdete informaci, že
váš balík není možné doručit bez potvrzení kódem. Zpráva vás také vyzve, abyste si
otevřeli internetovou stránku,
jejíž odkaz uvádí a na ni pak uvedený kód vložili. Stránka se přitom tváří jako oficiální web dopravní služby. Na první
pohled vám to tedy
může připadat uvěřitelné. Další kroky si ale dobře rozmyslete,
a to i v případě, že odesílatel vyvíjí apel na to, abyste jednali
okamžitě.
Neotevírejte nebezpečné odkazy na weby z SMS.
, …
Při
zadávání kódu totiž přichází zásadní moment.
Pokud ho na podvodnou stránku vložíte, nevědomě si tak aktivujete prémiové
předplatné. Čeho? Většinou jde o „zábavné“ služby, jako
jsou horoskopy nebo hry, které vás pak vyjdou na desítky až stovky
korun týdně.
Podvodníci využívají systém
m-platby
Zmíněný
kód tedy
rozhodně nemá žádnou souvislost s doručovanou
zásilkou. Jedná se o potvrzení takzvané m-platby,
což pak
umožňuje podvodníkům účtování finančních
částek přímo přes vašeho mobilního operátora. Peníze se totiž strhávají z předplaceného kreditu
nebo se v případě
paušálu objeví ve
formě vyšší útraty na pravidelném měsíčním
vyúčtování. Příkladem běžné m-platby
je například nákup lístku na MHD přes telefon nebo dárcovské zprávy
(DMS).
Zrádné je
hlavně to, že se takové platby v případě falešného
předplatného strhávají
postupně. Ačkoliv u kreditu možná podezřelé mizení prostředků
zaznamenáte dříve, u paušálu se vám „předplatná“ navyšují
týdně, čehož
si většinou všimnete až na další faktuře od operátora. Přijít tak můžete klidně
o tisíce korun.
O m-platbu se běžně jedná, když si koupíte jízdenku na MHD přes mobil.
, …
Jak se
proti tomu bránit?
Základní
ochranou je řídit se pravidlem, že oficiální dopravci nikdy
neposílají ověřovací kódy, které je nutné zadávat na podezřelé
weby. Jakékoliv
odkazy ze zpráv tak pro
jistotu vůbec neotevírejte. Zbystřete také v případě, kdy má odkaz „ověřovací“
internetové stránky s koncovku .xyz nebo .info. Tyto domény patří mezi ty
levnější a bývají proto často využívané právě podvodníky
k vytváření „okrádacích stránek“. Pokud opravdu čekáte zásilku,
raději její stav zkontrolujte na oficiálních stránkách dané
přepravní služby.
Pokud
nechcete nic riskovat, můžete využít nejúčinnější
ochranu v podobě zamezení m-plateb u svého
operátora. V aplikaci, jako je například
Můj T-Mobile, Vodafone nebo Moje O₂, takovou možnost jednoduše najdete.
Může být pojmenovaná také jako znemožnění „plateb třetích stran“ (prémiových služeb). Když je
zakážete, podvodníci
budou mít smůlu.