Krajina kolem města Medina se proměnila v arénu pro lovce meteoritů. Lidé s očima upřenýma k zemi procházejí pole, zahrady i okraje silnic. Hledají něco, co tu ještě před dvěma dny neexistovalo – malé, černé kameny s příběhem starým miliardy let. Dříve tento týden totiž obyvatelé Ohia viděli jasně zářivý meteor. Když při sestupu atmosférou explodoval, roztřásl okna a jeho rázová vlna byla slyšet až v sousedních státech.
„Tyhle věci pocházejí z vesmíru, kámo,“ komentuje lovec meteoritů Roberto Vargas. „Kámen, který jsem včera sebral, byl na Zemi sotva den.“
Související
31 fotografiíProhlédnout si 31 fotografií
Když Vargas zaslechl ránu, byl ještě u svého domu v Connecticutu. Okamžitě začal balit, nasedl do auta a celou noc řídil do Ohia. Takovéhle příležitosti totiž nepřicházejí často. Za téměř deset let našel Vargas v přírodě sotva dvacet meteoritů. Tady ale cítil šanci – a nemýlil se.
V Ohiu se setkal se svým kolegou, lovcem meteoritů Carlem Deitrichem, který přijel z Jižní Karolíny. „V podstatě hledám černé kameny,“ dodal Vargas. „Pravděpodobně úlomky o velikosti 2,5 až 5 centimetrů.“
Další lovci dorazili vybaveni detektory kovů a dalším náčiním, připraveni prohledávat oblast rozprostírající se na kilometry daleko po celém okrese Medina. Meteor, který zde dopadl, se při průletu atmosférou rozpadl a úlomky rozprášil rychlostí zhruba 72 000 kilometrů za hodinu. Dosud bylo v Ohiu historicky potvrzeno jen 14 meteoritů, ale očekává se, že nyní se jejich počet rychle zvýší.
První úlomek Vargas našel až k večeru, druhý o den později v poledne. „Je stoprocentně pokrytý tavnou krustou. Muzejní kus. Byla to masivní událost – rázové vlny, sonické třesky. Tohle je krása pádu,“ popsal nadšeně. Lovci potřebují nasbírat alespoň 20 gramů úlomků, aby je mohli poslat do laboratoře k analýze. Dietrich už tuto hranici překonal, Vargasovi ještě asi sedm gramů chybí.
Ohnivý bolid a rázová vlna
Lov však není jednoduchý. Krajina je poseta soukromými pozemky a každý další nález je nejistý. Přesto mezi lovci koluje naděje – někde tam venku leží mnohem větší kus. Někteří věří, že až devítikilový.
Podobnou motivaci měl i Gabe Leidy. Uslyšel ránu a po práci okamžitě vyrazil do terénu. V oblasti Sharon Center našel objekt, který ho okamžitě zaujal. „Vypadá to velmi, velmi, velmi jako meteorit.“ Už mu dokonce přišly nabídky na odkup – stovky až tisíce dolarů. On je ale odmítá, kámen má zatím uložený v kredenci, kde nejspíš ještě chvíli zůstane. Leidy si představuje, že by jednoho dne mohl skončit v muzeu. „Chtěl jsem jen suvenýr na něco, co se stane jednou za život,“ řekl.
Většina z přibližně 17 tisíc meteoritů, které každoročně dopadnou na Zemi, totiž skončí v oceánech nebo neobydlených oblastech. Jen zlomek z nich někdo skutečně vidí padat – a ještě menší zlomek někdo najde. „Většina vesmírných těles menších než fotbalové hřiště se v zemské atmosféře rozpadne,“ dodala NASA na svých stránkách.
Odhadem sedmitunový kus kosmické horniny vstoupil do atmosféry rychlostí kolem 72 tisíc kilometrů za hodinu v úterý ráno. V průměru měřil zhruba dva metry. Tlak vzduchu před ním rostl do extrému, kámen se rozpálil, začal tát a nakonec se ve výšce desítek kilometrů rozpadl. Výsledkem byl ohnivý bolid a rázová vlna, která vyděsila tisíce lidí. Ale zatímco většina hmoty shořela, něco přece jen dopadlo na zem.
„Fragmenty pokračovaly směrem na jih a vytvořily meteority v oblasti okresu Medina v Ohiu,“ komentovala NASA.
Zdroje: AP, The Guardian, NASA, New York Post