Česká politika byla dekády jen šedivou přehlídkou unavených tváří v špatně padnoucích oblecích. Pak ale přišel Petr Macinka, politický dramaturg s diagnózou absolutního marketinkového cynismu, a pochopil, že průměrný volič netouží po programu, ale po akčním filmu s pachem vysokooktanového benzínu. Do hlavní role svého životního kusu obsadil Filipa Turka. Výsledkem je absurdní tyátr, kde i moment, kdy se „hvězda“ totálně ztrapní v přímém přenosu, vypadá jako geniální režijní záměr.
Obsazení: Sběratel všeho, co má nablýskanou fasádu
Macinka nehledal experta na evropské směrnice. Hledal někoho, kdo vypadá jako vystřižený z katalogu na luxusní život 90. let, ale mluví tak, aby mu rozuměli i v té nejzapomenutější vesnické hospodě. Turek tuhle roli přijal s nadšením, které hraničí s narcismem. Naučil se nahodit svůj typický „vědoucí“ úšklebek a v drahém saku kázat o svobodě lidu, zatímco si úzkostlivě hlídá, aby se mu nepomačkal hedvábný kapesníček v klopě. Je to dokonalá iluze: antiboliševik s aristokratickými manýry, který bojuje za práva řidičů fabií z polstrovaného sedadla svého porsche. Turek v tomto vztahu funguje jako naleštěné beranidlo, zatímco Macinka je ten, kdo drží dálkové ovládání a dává pozor, aby loutka nezačala moc improvizovat.
Tragikomedie: Když „hvězda“ v debatě plave jako v bahně
Nejpůsobivější na Macinkově režii je práce s Turkovými intelektuálními kolapsy. Vzpomeňme na ty slavné televizní debaty, kde Turek místo argumentů předváděl jen arogantní mlčení nebo bizarní útoky na moderátory. Pro racionálního diváka to byla tragikomedie v přímém přenosu, pro Macinku jen další „výživná“ scéna. Když Turek v diskuzi evidentně „plave“, neví, která bije, a plete si základní fakta o institucích, do kterých se tak urputně dere, Macinka v zákulisí spokojeně pokyvuje.
Proč? Protože moc dobře ví, že jeho cílová skupina nehledá experta na legislativu, ale emoční prožitek. Když se Turek ztrapní svou neznalostí, Macinka to obratem prodá jako „brutální útok pražských elit na autentického chlapa“. V tomto divadle neexistuje věcná chyba. I když Turek zapomene text nebo plácne úplný nesmysl, Macinka divákům vysvětlí, že to byla vědomá rebelie proti systému. Je to mistrovská manipulace: čím víc se Turek v diskuzi potí a čím víc je jeho neznalost do očí bijící, tím víc z něj jeho režisér dělá mučedníka a oběť mediálního lynče.
Mít Filipa (podle Macinkova scénáře)
Turek se sice stylizuje do role neohroženého lidového hrdiny, ale v Macinkově scénáři má metaforicky každou vteřinu nasazenou tragikomickou masku. Na jedné straně „bojovník za svobodu“, na straně druhé sběratel, který se ve své „mladické nerozvážnosti“ nevyhýbal ani těm nejtemnějším a nejbizarnějším artefaktům historie. Když tyhle fotky se zdviženou pravicí vypluly na povrch, Macinka ani nemrkl. Prostě to přepsal na „sběratelskou vášeň“ a „provokativní humor“.
V Macinkově světě totiž neexistuje špatná pověst, existuje jen málo proma v hlavním vysílacím čase. Ten kontrast mezi nablýskanou fasádou a faktograficky prázdnou nádrží je přesně to, co Macinka k ovládání davu potřebuje. Turek je v jeho rukou dokonale tvárný materiál. Herec, který věří své roli natolik, že už možná sám nepozná, kde končí jeho vlastní myšlenka (pokud nějaká zbyla) a kde začíná Macinkův režijní pokyn.
Dokud se v sále tleská, opona nespadne
Filip Turek je nepochybně nejlepším a nejposlušnějším hercem v Macinkově politické stáji. A dokud tento dramaturg dokáže i Turkovy největší ostudy a věcné krachy vydávat za promyšlené tahy politického génia, bude publikum dál nadšeně kupovat lístky. V tomto cirkuse totiž o pravdu nebo službu veřejnosti nikdy nešlo – jde jen o to, aby show pokračovala za každou cenu, i kdyby na scéně v přímém přenosu hořela poslední špetka soudnosti a politické kultury. Macinka s Turkem nám prostě naservírovali velkofilm, kde je scénář děravý jako starý chladič, ale díky drahým efektům a silnému marketingu si toho diváci v první řadě ani nevšimnou.
Anketa
Věříte Filipu Turkovi jeho „přešlapy“, nebo si myslíte, že je to jen součást Macinkovy hry?
Věřím mu jeho lidskost, každý chybuje.
Je to všechno jen skvěle zvládnutý marketing.
Je mi to jedno, hlavně když je u toho zábava.
Tohle politické divadlo mě vůbec nezajímá.
Celkem
hlasovalo
418
čtenářů.