Nejnovější stíhačky F-35 mají podle původních plánů dostávat moderní radar AN/APG-85. Kvůli zpoždění upgradu a problémům s montáží však americké letectvo přebírá nové kusy bez radaru úplně — a do nosu se montuje závaží, aby sedělo vyvážení. Situace vyvolává otázky i u zemí, které na F-35 teprve čekají.
Foto: F-35 v barvách českého letectva (ilustrační AI obrázek) | ChatGPT / Open AI
Americké letectvo (U.S. Air Force) přebírá nové stíhací letouny F-35 bez palubního radaru. Důvodem jsou zpoždění v dodávkách a technické komplikace spojené s přechodem na nový radar AN/APG-85, který měl být nasazován od roku 2025.
Podle informací popsaných Avionics International se problém týká mimo jiné rozdílných montážních systémů: starší radar AN/APG-81, který se nyní instaluje u exportních objednávek a dříve se montoval i na domácí stroje, vyžaduje jiné uchycení než nový AN/APG-85. Ten je však výrazně zpožděn.
Výsledkem je, že od června 2025 jsou nové F-35 dodávány s aktualizovanými montážními prvky, ale bez radaru. Aby letoun splnil požadavky na vyvážení, je v přídi instalován balast.
Jak může F-35 fungovat bez radaru
V dodaných informacích se uvádí, že letoun bez radaru může nadále létat a být provozován jako operační stroj, pokud působí ve spolupráci s dalšími plně vybavenými platformami a využívá schopnost sdílet data v rámci rozsáhlé infrastruktury kolem F-35.
Současně je ale zdůrazněno, že jde spíše o řešení použitelné v mírových podmínkách a v případě ozbrojeného konfliktu by takové omezení zjevně vedlo k problémům.
Radar AN/APG-85: Posun z Lot 17 na Lot 20
Dodávky radarů AN/APG-85 měly původně začít v roce 2025 v rámci výrobní šarže Lot 17. Následně však došlo k odkladu až na Lot 20. V určité fázi podle popisu situace nebylo jasné, co bude s již plánovanými letouny, nyní se však ukazuje praktické řešení: dodávky letadel pokračují i bez radarů.
Lockheed Martin zvažuje úpravu trupu
Aby se podobným situacím do budoucna předešlo, Lockheed Martin podle uvedených informací navrhl vyvinout nový trup, který by umožnil instalaci jak nového, tak staršího typu radaru. Takový krok by měl výhodu v kompatibilitě, zároveň by však znamenal nový projekt, re-certifikaci a čas potřebný k zavedení do výroby.
Co to může znamenat pro dodávky pro českou armádu
Z pohledu zemí, které F-35 pořizují nebo na ně čekají, je klíčové, že se v praxi ukazuje možnost „dodávat drak a část vybavení doplnit později“. To může mít dopady na plánování zavádění do služby.
U české armády to v obecné rovině může znamenat zejména:
nejistotu v harmonogramu (pokud se budou šarže a konfigurace přeskupovat podle dostupnosti komponent),
riziko dočasných konfigurací a následných dodatečných úprav (retrofit), které mohou prodlužovat cestu k plným schopnostem,
komplikace pro výcvik a operační plánování, pokud by část flotily byla dočasně závislá na spolupráci s plně vybavenými stroji a datovém sdílení.
Zároveň platí, že program F-35 i přes dlouhodobé potíže zůstává nejrozšířenějším projektem stíhačky páté generace a dál jej volí řada zemí. V dodaných informacích se rovněž uvádí, že F-35 čelí problémům včetně nízké bojové připravenosti, kdy je schopna létat jen přibližně polovina letounů.
Zdroj: Autorský text Jonáše Nekolného