Svoz skla. Foto: Operátor ICT
Metropole ve spolupráci s městskými společnostmi Operátor ICT a Pražské služby testuje dynamický svoz skla. Město vyhodnotilo roční průběh pilotního projektu na území Prahy 11. Během něj se ušetřily dva miliony korun. Do 200 nádob na sklo magistrát instaloval senzory, které měří množství odpadu uvnitř, a podle míry zaplnění kontejnerů pak objednával jejich svoz.
Pilotní projekt probíhá od 1. února 2025 a od letošního srpna, s účinností nové smlouvy na zajištění služby svozu komunálního odpadu a jeho využitelných složek, přejde do rutinního provozu. Do projektu je aktuálně zapojeno 200 nádob určených pro sběr skla na Praze 11.
Projekt byl zaměřen na ověření svozu nádob se spodním výsypem pouze na základě kontinuálního měření jejich aktuální zaplněnosti, prostřednictvím instalovaných senzorických řešení, v reálném provozu.
Město k tomuto kroku přistoupilo z důvodu pokusit se optimalizovat svoz této pomalu se plnící komodity s důrazem na zlepšení vytíženosti přistavených sběrných nádob, tj. zajišťovat jejich svoz teprve v okamžiku, kdy je nádoba ze strany jejich uživatelů dostatečně naplněna.
„Každá nádoba je vybavena senzorem sledujícím její zaplněnost. Data se přenášejí do městské datové platformy Golemio, kde nastavený algoritmus jednou denně vyhodnocuje. Pokud systém predikuje zaplnění nádoby z 90 procent do následujících osmi dnů, je následně odeslán pokyn k provedení svozu,“ uvedl Luboš Kratochvíl, předseda představenstva městské společnosti Operátor ICT.
„Zvony, které jsou sváženy na základě zaslaných pokynů, se sváží každý týden ve středu. Zbylé kapacity svozového vozidla, pak využíváme například k zajištění opakovaných či mimořádných svozů, pokud se, z důvodu existence překážky v provedení ve svozu v předchozích svozových dnech, nebylo možné dostat k nádobám sváženým dle pevných harmonogramů,“ doplňuje pohled z provozní části projektu vedoucí Oddělení odpadů pražského magistrátu Radim Polák.
Průběžné výsledky pilotního projektu podle Kratochvíla ukazují, že je možné svážet odpad efektivněji, tedy v okamžiku, kdy jsou nádoby skutečně zaplněné. Průměrná zaplněnost nádob při dynamickém svozu dosahuje přibližně 85 procent, přičemž průměrná frekvence svozu je zhruba jednou za tři měsíce. Dříve se sklo na Jižním Městě vyváželo jednou za měsíc.
„Dynamický svoz nám umožňuje svážet odpad ve chvíli, kdy to skutečně dává smysl. Nevozíme vzduch, ale reálně naplněné nádoby. To znamená, že prostředky vynakládáme efektivněji tam, kde jsou potřeba,“ řekla Jana Komrsková (Piráti), náměstkyně pražského primátora pro oblast životního prostředí a klimatický plán.
„Dynamický svoz je skvělým příkladem toho, jak lze městská data využívat v každodenním fungování. Umožňuje městu reagovat na aktuální situaci v terénu a postupně zvyšovat kvalitu služeb,“ doplnil Daniel Mazur (Piráti), pražský radní pro oblast ICT, Smart City, vědu, výzkum a inovace.
Od letošního srpna se bude systém dynamického svozu skla postupně rozšiřovat na celé území metropole a bude přecházet do rutinního provozu. V další fázi se bude nadále zaměřovat především nádoby se spodním výsypem na sklo s nízkou četností svozu, případně na kovy, u nichž se s ohledem na pevně nastavené frekvence svozu rovněž spatřuje potenciál pro zvýšení efektivity jejich svozu.
Projekt chytrého svozu odpadu začal Operátor ICT připravovat v roce 2019. Pilotní projekt na Jižním Městě spustil loni v únoru. Čidly je v Praze osazeno 7663 kontejnerů. Informace o naplněnosti využívají zástupci města, svozové společnosti, dostupné jsou také veřejně na internetu. Lidé se mohou například podívat, zda je kontejner prázdný ještě předtím, než k němu vyrazí s odpadem.