Převahu v komisi budou mít poslanci vládní trojkoalice ANO, SPD a Motoristů. Celkem jich bude z 13 členů osm, z toho pět z ANO, dva z SPD a jeden z klubu Motoristů. Pětice opozičních frakcí, tedy ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09, by měla mít po jednom zástupci. Kdo z nich to bude, o tom by se mělo rozhodnout v polovině dubna, poté zvolí předsedu komise. Své závěry by pak měla předložit do roka.

Koaliční zástupci mluvili ve Sněmovně v souvislosti s případem Dozimetr také o financování TOP 09 a STAN. „Je třeba se zabývat tím, zda skutečně některé politické strany byly financovány z korupce,“ řekl k tomu ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).

V takovém případě by se justice měla podle něj zabývat tím, zda tyto strany nestíhat jako právnické osoby a zda nepozastavit jejich činnost. „To je věc, kterou rozhodně by měla řešit Poslanecká sněmovna,“ uvedla k podezřením předsedkyně ústavně-právního výboru a někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká (za Motoristy).

V kauze se u soudu zpovídá z obžaloby šest mužů v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem. Všichni vinu odmítají. Mezi obžalovanými je i někdejší člen hnutí STAN a bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček.

Poslanec SPD Jindřich Rajchl (PRO) poukazoval mimo jiné na to, že svědci a spolupracující obvinění vznesli závažná tvrzení, včetně toho, že peníze získané ze zakázek a z korupce inkasovaly TOP 09 a hnutí STAN. Ve své výpovědi u Obvodního soudu pro Prahu 9 o tom hovořil například původně obžalovaný podnikatel Pavel Kos. Ten se později dohodl na vině a trestu a dostal již počátkem loňského listopadu pravomocně tříletou podmínku a peněžitou sankci 12 milionů korun.

Co se týká Redla či Hlubučka, hlavní líčení v kauze Dozimetr i s nimi pokračuje právě tento týden. Ve čtvrtek má u soudu vypovídat jako svědek bývalý ředitel a předseda představenstva DPP Petr Witowski.

Nynější opozice, jejíž součástí jsou i poslanci STAN, před středečním hlasováním o zřízení vyšetřovací komise hovořila o své kriminalizaci.

„My naší justici důvěřujeme a nevidíme důvod, proč by poslanci měli justici suplovat,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Skutečným důvodem pro vznik komise je podle ní snaha vlády zakrýt vlastní neúspěchy a skandály a kriminalizovat politické oponenty.

„Nikdo z TOP 09 nezlehčuje závažnost kauzy,“ zdůraznil Michal Zuna (TOP 09). Ale vzhledem k tomu, že je případ stále otevřený, nemá se věcí podle něj zabývat sněmovní komise. „Otevíráte Pandořinu skříňku politických procesů,“ vzkázal Zuna podporovatelům jejího zřízení.

Zdrženlivost vyjádřil také Karel Haas (ODS), protože jde o živou kauzu, měly by v ní konat trestní orgány a komise by mohla jejich práci jen zdržovat. „Honění loupežníků všude možně je vždycky populární,“ poznamenal Haas.

Pirátskému předsedovi a někdejšímu pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi vadilo mimo jiné to, že koalice má mít v komisi většinu. Poukázal rovněž na to, že kvůli kontaktům s jedním z obviněných musela v minulosti rezignovat na pozici tehdejší místopředsedkyně Sněmovny a nynější senátorka ANO Jana Mračková Vildumetzová.

Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) připomenul Hřibovi, že byl v době policejního zásahu v roce 2022 primátorem. „Všichni za to můžou, jenom ne Piráti, kteří ale vládli a vládnou i teď v Praze,“ řekl Nacher.

Komise má podle zadání prověřit okolnosti vzniku, fungování a rozsah struktur a vazeb, které mohly ovlivňovat rozhodování ve veřejných institucích. Členové by se měli zaměřit také na postupy při zadávání veřejných zakázek, na personální řízení, na kontrolní, řídicí a dohledové mechanismy. Koaliční poslanci chtějí, aby komise zpracovala návrhy opatření, která by měla zamezit opakování obdobných případů v budoucnu.

Kdo je kdo v kauze DozimetrMichal Redl (51)

Zlínský podnikatel a lobbista dlouhodobě napojený na hnutí STAN a v minulosti také blízký spolupracovník odsouzeného uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře. V obžalobě je označen za hlavní postavu organizované zločinecké skupiny, jejímž členům prý rozdával úkoly a rozděloval peníze z úplatků. Vinu u soudu odmítl.

Státní zástupce pro něj navrhl trest cca 10 let vězení a sankci 5 milionů korun za účast na organizované zločinecké skupině, přijetí dvou úplatků a nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami – podle odposlechů měl v jednom ze svých bytů větší množství kokainu.

Petr Hlubuček (51)

Vrchlabský rodák se v roce 2010 stal jako nezávislý starostou pražské městské části Lysolaje, funkci o čtyři roky později obhájil už jako kandidát STAN, do hnutí vstoupil v roce 2016. O dva roky později se stal náměstkem pražského primátora pro oblast životního prostředí, infrastruktury, technické vybavenosti a bezpečnosti.

Od roku 2014 byl členem dozorčí rady pražského dopravního podniku (DPP). Po zatčení v roce 2022  o všechny funkce přišel, z hnutí STAN ho vyloučili, z funkce starosty Lysolají odvolali. Policie ho viní z účasti na organizované zločinecké skupině a přijetí úplatku, za což mu žalobce navrhl cca 8 let vězení a peněžitý trest 2,5 milionu korun. Hlubuček vinu odmítl.

Pavel Kos (52)

Podnikatel, blízký přítel a pravá ruka Redla byl souzen za daňové podvody. Policie ho považuje spolu s Redlem a Hlubučkem za zakládajícího člena skupiny. Ovlivňoval zakázky a byl přítomný při rozdělování úplatků. U soudu přiznal vinu za účast na organizované zločinecké skupině a přijetí úplatku a dohodl se s žalobcem na pravomocném trestu, který v podobě tříleté podmínky a peněžité sankce 12 milionů korun dostal počátkem listopadu.

Matej Augustín (47)

V době zatčení v roce 2022 ekonomický náměstek a člen představenstva DPP, kterého do funkce před třemi lety přes nesouhlas koaličních partnerů prosadil Hlubuček. Slovenský manažer Augustín měl blízko k slovenskému premiérovi Robertu Ficovi (SMER), v době jeho prvního kabinetu působil jako hlavní poradce na Úřadu vlády.

Za účast na organizované zločinecké skupině a přijetí úplatku v její prospěch mu žalobce původně navrhl cca 8 let za mřížemi a peněžitý trest 2,5 milionu korun. Jenže v květnu 2025 vzal obžalobu na Augustína zpět, protože obviněný začal spolupracovat s policií, přiznal svou vinu a rozhovořil se o dalších možných podezřelých skutcích i lidech.

Pavel Dovhomilja (44)

Podnikatel v oblasti IT, který se ihned po zásahu policie v červnu 2022 rozmluvil o korupci a ovlivňování zakázek DPP a v přiznání označil i ostatní podezřelé. Jako tzv. spolupracující obviněný se dohodl se žalobcem na vině a trestu. Od Obvodního soudu pro Prahu 9 dostal 30. dubna 2025 za účast v organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku a legalizaci výnosů z trestné činnosti pravomocně peněžitý trest dva miliony korun.

Zakaría Nemrah (35)

Podnikatel, působil jako funkcionář v Praze 9 ve Straně práv občanů – zemanovci. Do skupiny ho přivedl Redl jako osobu pohybující se v oblasti dopravních a jiných staveb a spolu s Dovhomiljou postupoval podle Redlových pokynů. Také on se dočkal dohody o vině a trestu v podobě finanční sankce tři miliony korun, kterou 30. dubna 2025 pravomocně schválil soud.

Luděk Šteffel (52)

V době zátahu byl vedoucím jednotky informačních technologií DPP, kterého do funkce dosadil Augustín. Zasahoval do zakázek DPP informováním skupiny o dění v podniku, aby z nich byly získávány provize. Žalobce se s ním rovněž dohol na vině a trestu, který mu soud počátkem listopadu vyměřil ve výši tříleté podmínky a peněžité sankce dva miliony korun.

Dalibor Kučera (39)

Při zátahu policie byl vedoucím právního odboru DPP a s členy skupiny podle obžaloby konzultoval a právně připravoval jak dosazení některých lidí do funkcí v DPP a odvolání stávajících manažerů, tak i zakázky v DPP. Za účast ve skupině mu žalobce navrhl dva až tři roky vězení a peněžitý trest jeden milion korun.

Martin Vejsada (53)

V době policejní akce byl vedoucím odboru Technické správy objektů DPP, kam byl skupinou do funkce dosazen. Redla a další členy podle obžaloby informoval o milionových zakázkách DPP a způsobu, jakým by je šlo zmanipulovat. I pro něj chce státní zástupce za účast ve skupině trest dva až tři roky nepodmíněně a uhradit jeden milion korun.

Ivo Pitrman (53)

Byl osobním řidičem Redla, zajišťoval i ochranu členů skupiny před odhalením policistů. Zařizoval směnu úplatků z korun na eura či předával peníze členům skupiny. Za účast v ní chce pro něj obžaloba podmínku kolem dvou až tří let se zkušební dobou na čtyři roky.

Maroš Jančovič (47)

Slovenský podnikatel, člen představenstva a generální ředitel IT firmy Uniprog Solutions byl skupinou dotlačen k zasílání milionových úplatků. Kvůli této provizi jeho firmy získaly další zakázky. Za podplácení a legalizaci výnosů z trestné činnosti mu státní zástupce navrhl trest cca 6,5 roku a ze všech nejvyšší finanční sankci 5 milionů korun.

Petr A. (60)

Obchodní zástupce nejmenované firmy podle obvinění slíbil úplatek ve výši 500 tisíc členovi dozorčí rady DPP Michalu Zděnkovi, kterému i obálku se 100 tisíci hodil do auta. Snažil se s ním domluvit, aby Zděnek nebrzdil projekt Komplexního bezpečnostního systému, při němž chtěl dodat kamerový a rádiový systém do metra, Zděnek vše ohlásil policii.

Byl obviněn z podplácení, ale pět dnů po policejní razii spáchal 21. června 2022 sebevraždu v sídle své firmy.

Jindřich Špringl (63)

V době policejní razie byl generálním ředitelem bezpečnostní a telekomunikační společnosti Analogia a podle obvinění se s již zemřelým podnikatelem Petrem A. podílel na pokusu o uplacení člena dozorčí rady DPP Zděnka. Jejich firmy měly do metra dodat nový kamerový a rádiový systém. Také on se uzavřel se žalobcem dohodu o vině a trestu a soud jemu a firmě Analogie uložil koncem června 2025 peněžitý trest v celkové výši osm milionů korun.