Třetí zastávka kriminálního cyklu České televize nás zavedla do Zlína. Po Ostravě, Plzni a Českých Budějovicích se tvůrci pokusili oživit žánr v kulisách, které jsou pro český film i televizi naprosto unikátní. Zlín se svou cihlovou architekturou, přísnou geometrií a historií postavenou na řádu sliboval vizuální zážitek, který se v našich končinách nevidí často. Jenže po odvysílání posledního dílu s názvem Poklad na jezeře zůstává otázka: Stačí k dobrému výsledku skvělá kamera, když pokulhává to nejdůležitější – uvěřitelnost postav a spád vyšetřování?

Na portálu Česko-Slovenské filmové databáze se seriál usadil v šedé zóně kolem 57 %. To není vyložený propadák, ale pro sledovaný pořad v hlavním vysílacím čase jde o jasný signál, že divák je dnes už mnohem dál. Rozmlsanost dřívějšími úspěšnými tituly nastavila laťku tak vysoko, že standardní „pondělní detektivka“ má co dělat, aby obhájila svou existenci. Diváci v recenzích často zmiňují, že seriál působí spíše jako „turistická pozvánka do Zlína“ než jako skutečně napínavý a propracovaný kriminální příběh.

Herecké obsazení: Obyčejnost, nebo nedostatek autority?

Klíčovým bodem vášnivých diskuzí pod každým dílem je samotné obsazení. Hlavní vyšetřovací tým tvoří čtveřice, která měla ambici ukázat moderní tvář policie, ale ne vždy se jí to daří uvěřitelně.

Radek Holub v roli majora Josefa Ptáčníka představuje naprostý odklon od stereotypních velitelů. Jeho Ptáčník je tichý, nekonfrontační a až příliš obyčejný. Zatímco některé kritiky vyzdvihují, že Holub dokázal být charakterním hercem první velikosti, část diváků mu roli šéfa mordparty prostě nevěří. Na diskusních fórech se objevily názory, že vyšetřovatelé pod jeho vedením spíše „vypadali jako debatní kroužek modelářů než policisté z elitního oddělení vražd“. Diváci si na jeho projev museli zvykat několik dílů, přičemž někteří uvádějí, že jim jeho repliky připomínaly spíše „štěkání naštvaného ratlíka“.

Jitka Schneiderová jako major Lucie Veselá tvoří důležitou spojnici s předchozí řadou z Českých Budějovic. Její postava je věcná, pragmatická a vnáší do týmu klid. Schneiderová přistoupila ke své roli rozvážně, což kvitují i kritičtější diváci, kteří oceňují, že se nechová jako zamrzlý puberťák, ale jako zkušená profesionálka. Přesto se najdou hlasy, které její postavu označují za nesympatickou a tvrdí, že se na ni „opravdu nedá koukat“.

Mladou krev zastupují Andrea Mohylová v roli kpt. Marty Benešové a Daniel Krejčík jako Vojta Černý. Právě u této dvojice se nejvíce projevuje snaha o modernizaci příběhu, která ovšem u diváků tvrdě naráží. Andrea Mohylová dodává seriálu energii a ženský prvek, ale i u ní lidé zmiňují, že její práce v týmu připomíná spíše neprofesionální diskusní klub. Postava Vojty Černého v podání Daniela Krejčíka pak vyvolala nejvíce negativních reakcí. Diváci jeho výkon často označují za „naprostou tragédii“ a vyčítají mu jistou těkavost a nervozitu, která v kontextu policejní práce působí nepatřičně a amatérsky.

Nepřehlédnutelnou postavou je Igor Bareš jako plukovník Terč. Diváci ho vnímají jako „starého jezevce“, který má jedinou výrazovou polohu – ubručeného fosila, který pronese jen pár vět. I když je jeho role v mnoha dílech upozaděna, v klíčových momentech, jako je finále, představuje nehybnou sílu starých policejních struktur, která celému týmu dodává aspoň špetku potřebné autority.

Poslední díl: Poklad na jezeře a stíny devadesátých let

Závěrečný díl s názvem Poklad na jezeře, který v premiéře sledovalo přes milion diváků, se pokusil o výraznou tečku za celou sérií. Scénář se v něm vrátil k jednomu z nejtemnějších témat naší novodobé historie – k podvodům s lehkými topnými oleji (LTO) z poloviny devadesátých let. Tato volba tématu dává smysl právě vzhledem k regionu východní Moravy, kde se tyto případy v minulosti silně zapsaly do paměti lidí.

V tomto díle dochází k rozuzlení starého případu, do kterého byl angažován i šéf zlínské mordparty Josef Ptáčník. Na Josefovi celá léta leží podezření, že při poslední předávce peněz odcizil 200 milionů korun a někde si je nechal. Situaci komplikuje fakt, že jeho bývalý informátor Kabát tehdy zemřel při výbuchu auta, a nemůže tak už nic vysvětlit. Hlavní konflikt se tedy netočí jen kolem zločinu z minulosti, ale kolem samotného majora Ptáčníka, který se nečekaně stává terčem podezření a musí očistit své jméno.

Ukazuje se, že nitky vedou k lidem z minulosti a pravděpodobně i do současné politiky. Protože lidé zapojení do této sítě mohou mít vliv v řadách policie i dnes, Josef neví, komu může věřit. Seriál zde využívá přímé odkazy na metody devadesátých let, jako jsou výbuchy aut a vyřizování účtů v podsvětí.

Podle hodnocení na ČSFD (62 %) vnímají diváci tento díl jako jeden z nejlepších v sérii. Zatímco předchozí epizody byly často kritizovány za vlažné tempo, závěr s tématem LTO přinesl potřebné napětí, které seriálu dříve chybělo. Uživatelé v recenzích oceňují především propojení s reálnou historií a osobní linku majora Ptáčníka, i když část publika stále vytýká celému týmu vyšetřovatelů určitou nevýraznost. Přesto je závěrečný díl hodnocen jako solidní zakončení, kterému pomohla sázka na atmosféru divokých devadesátek.

Problémy, které zůstaly: Jazyk, tempo a sterilita

Často kritizovaným je jazyková rovina celého díla. Zlínsko je kraj se specifickou mluvou, ale postavy v seriálu mluví spisovnou, téměř knižní češtinou, která v kulisách baťovských domků působí podle některých naprosto nepatřičně.

Dalším problematickým bodem je výrazná převaha obrazové stránky nad samotným obsahem. Kamera Asena Šopova je bez nadsázky špičková. Zlín v ní vypadá jako moderní, geometricky dokonale poskládané město. Jenže krása záběrů a neustálé přelety drony často jen zakrývají fakt, že samotná detektivní práce je v seriálu často zkratkovitá a nelogická. Vyšetřovatelé mnohdy přicházejí na klíčové stopy díky neuvěřitelné náhodě, zatímco poctivá mravenčí policejní práce ustupuje do pozadí ve prospěch vizuálních efektů.

Verdikt: Povedený bedekr, průměrná kriminálka

Místo zločinu Zlín skončilo jako řemeslně čistý projekt, který sice neurazí skalní fanoušky žánru, ale ani nedokáže vyvolat skutečné nadšení. Pro samotný Zlín je seriál nepochybně skvělou reklamou, město v něm vypadá fantasticky. Pro milovníky kriminálních příběhů je to však spíše oddechová záležitost k žehlení nebo večeři.

Jak trefně shrnul jeden z diváků v diskusi: „Zlín je krásné město, ale seriál je bohužel neslaný nemastný“. Pokud se Česká televize rozhodne pro další řadu v jiném městě, bude muset scénář výrazně přidat na opravdovosti, syrovosti. Jinak se tato série nikdy nevymaní z nálepky pořadu, který vznikl spíše z povinnosti zaplnit pondělní vysílací schéma než ze skutečné tvůrčí potřeby vyprávět silný příběh.

Anketa

Jak na vás zapůsobilo Místo zločinu Zlín?

Povedená detektivka, civilní pojetí a vizuál mě bavily.

Průměrná oddechovka, která neurazí, ale ani nenadchne.

Zklamání, chybělo tomu napětí a uvěřitelné postavy.

Celkem
hlasovalo
122
čtenářů.