Mezi nejdiskutovanější projekty jednoznačně patří oblast Hlavního nádraží. Právě tu podle architekta, urbanisty a náměstka primátora Petra Hlaváčka čeká zásadní proměna, která se stane klíčovou nejen pro Pražany.
Správa železnic letos zahájí rekonstrukci stropní desky odbavovací haly včetně hydroizolace pod magistrálou. Současně se bude upravovat i samotná magistrála. Tato investice se stává příležitostí k takzvané humanizaci dopravního prostoru: ubudou svodidla, přibudou stromy, rozšíří se chodníky a vznikne nový přechod pro chodce, přičemž cílem je zmírnit bariérový efekt magistrály a zpříjemnit pohyb v okolí nádraží.
Související
10 fotografiíProhlédnout si 10 fotografií
Významnou součástí projektu je pak nová tramvajová trať, která propojí Václavské náměstí, Vinohradskou třídu a oblast Masarykova nádraží přes Hlavní nádraží. Tím vznikne alternativní trasa k přetížené Jindřišské ulici. Tato část je však podle Daniela Kotuly pod rouškou nejistoty – projekt připravují, ale jeho realizace je časově navázaná na další části proměny území.
Zásadním tématem posledních měsíců je ale i projekt takzvaného Nového Hlaváku. Ten počítá s výraznou architektonickou proměnou prostoru včetně ikonické dřevěné střechy – pergoly. Projekt však naráží na realitu památkové ochrany i kritické připomínky veřejnosti – zejména uživatelů sociálních sítí. A odklad se týká proměny Vrchlického sadů, které jsou s projektem úzce provázané.
Diskuse o podobě Hlavního nádraží je velmi živá, což potvrzují i reakce veřejnosti. Část lidí vítá moderní architekturu a výrazné gesto v podobě pergoly, jiní ji naopak považují za nevhodnou – ať už esteticky, nebo s ohledem na české klimatické podmínky. A objevují se i širší obavy: kritika role památkářů a zdlouhavých schvalovacích procesů, pochybnosti o vhodnosti moderních zásahů v historickém prostředí či otázky bezpečnosti a sociální situace v okolí nádraží a parku. Na druhé straně však zaznívá i silná podpora změn a očekávání, že proměna konečně zlepší dlouhodobě problematické prostředí lokality.
Praha „necyklistická“?
Diskutovaným tématem je v oblasti nádraží a magistrály i cyklistická infrastruktura. Původní návrh samostatného cyklopruhu narazil na prostorová a bezpečnostní omezení – zejména kvůli úzkému prostoru pro cestující vystupující z autobusů a kolizím s odbočovacím pruhem směrem k Bulharu.
„Na základě kvalitní studie IPR se zde dlouho pracovalo se samostatným cyklopásem. Na jeden problém upozorňovala Správa železnic a tím byl relativně úzký prostor pro výstup lidí z autobusů, který bude do budoucna ještě posílen. Dále tento samostatný cyklopruh křížil sjezd vpravo směrem k Bulharu, což bylo vyhodnoceno jako nebezpečné. Proto bylo zvoleno kompromisní a akceptovatelné řešení pruhu podél jízdního pruhu na vnější straně autobusu,“ shrnuje Hlaváček.
Město tak řeší podpis smlouvy na svou část projektu – tramvajovou trať, park a veřejný prostor pod magistrálou mezi nádražím a Bulharem, přičemž část vlastního nádraží je v kompetenci Správy železnic.
Návrat zeleně i tramvají
Opomenout nelze ani revitalizaci Václavského náměstí, která se nyní nachází zhruba ve druhé třetině realizace. Dosavadní práce probíhaly především v podzemí – vznikla retenční nádrž a infrastruktura pro výsadbu stromů.
„Nyní se bude už více pracovat na povrchu – budou se pokládat koleje, opravovat stropní deska stanice metra Muzeum, zlepší se pěší a cyklistické vazby a především přibude nové stromořadí, městský mobiliář a vodní prvky. Vše má být hotovo v červnu 2027,“ říká náměstek primátora.
Zásadní je také návrat tramvajové dopravy, která zajistí přímé propojení s Hlavním nádražím. Tento krok má strategický význam pro stabilitu pražské MHD. „Strategické propojení tramvají k hlavnímu nádraží se stane paralelní pro kritickou trasu v Jindřišské,“ dodává Hlaváček.
Klidnější park a lepší využití
Revitalizace Karlova náměstí se pak zaměří především na parkovou část, která dlouhodobě trpí nevyhovujícím stavem. Projekt počítá s obnovou zeleně, lepší správou prostoru a zvýšením bezpečnosti.
Cílem je vytvořit přehlednější a přívětivější park, který bude lépe sloužit různým skupinám uživatelů – od místních obyvatel po studenty a návštěvníky. A důraz je kladen na kvalitní veřejný prostor, který podporuje pobyt i každodenní využití. „Momentálně zde probíhají předstihové práce, jejichž smyslem je připravit podmínky pro stávající stromy a nachystat je na budoucí revitalizaci celého náměstí,“ doplňuje Hlaváček. Právě stromy jsou nejcennější položkou tohoto parku.
Plusy a přínosy, ale i minusy a výzvy
Proměny však přinášejí i komplikace, jako dlouhodobé stavební práce omezující dopravu i pohyb, kompromisy v návrzích – například u cykloopatření, vysoké finanční náklady a obavy části veřejnosti ze změny charakteru tradičních míst.
Je však viditelné, že všechny tři projekty se snaží o zlidštění města: Praha by se tak měla dočkat více zeleně a vodních prvků, lepších podmínek pro pěší a cyklisty, zvýšení bezpečnosti a přehlednosti i posílení veřejné dopravy, zejména tramvají. A zásadní je také propojení jednotlivých lokalit, které zlepší prostupnost centra Prahy a sníží závislost na automobilové dopravě.
Jak zdůrazňuje Petr Hlaváček: „Cílem těchto projektů je vytvořit město, které je ‚prostupnější pro chodce‘ a příjemnější pro každodenní život.“ Pokud se plány podaří naplnit, čeká centrum Prahy výrazná proměna směrem k modernějšímu a lidštějšímu veřejnému prostoru.
Zdroj: autorský text, Instagram, IPR