Michl podle záznamu, který ve čtvrtek ČNB zveřejnila, zdůraznil, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. „Jestřábí politika je namístě,“ naznačil připravenost zvedat sazby.
Hlavně od sazeb centrální banky se přitom odvíjejí ceny úvěrů pro firmy a domácnosti.
Členové sedmičlenné bankovní rady se minulý čtvrtek sice shodli, že okamžité zvýšení sazeb by nebylo žádoucí a jednomyslně rozhodli o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta, podle komentářů analytiků však na zvýšení sazeb ČNB může v dalších měsících kvůli dopadům zdražení energií dojít.
Centrální bankéři považují za klíčovou otázku nejen velikost ekonomického šoku vyvolaného válkou na Blízkém východě, ale také dobu jeho trvání a to, jak rychle se po skončení konfliktu normalizují ceny komodit.
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová na jednání rady minulý čtvrtek uvedla, že akutní fáze konfliktu nemusí být dlouhá, ale problém může představovat strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty. Přes tento průliv se vyváží ropa z Perského zálivu, Írán ho po napadení Spojenými státy a Izraelem zablokoval.
Bankovní rada se na jednání shodovala, že šok zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými úrokovými sazbami. Bezprostřední zvýšení sazeb by podle ní nebylo vhodnou reakcí.
Náklady a inflační očekávání nejspíš porostou
Pokud by ale konflikt na Blízkém východě trval delší dobu a ceny komodit se dál zvyšovaly, mohlo by se to promítat do vyšších nákladů v dalších oblastech a k růstu inflačních očekávání. Pak by centrální banka podle rady měla reagovat.
Člen rady ČNB Jakub Seidler upozornil na to, že lidé i firmy si stále dobře pamatují inflační šok po invazi Ruska na Ukrajinu před čtyřmi lety. Inflační očekávání se proto podle něj mohou rychleji narušit a vyšší ceny energií se v cenách ostatních komodit mohou projevovat rychleji.
Příští měnové jednání centrální banky bude 7. května, další pak v červnu a srpnu. Na stejné úrovni je základní sazba ČNB od loňského května.
Hlavním rizikem nyní je, že se nynější nárůst cen energií začne promítat také do ostatních složek inflace. „Samotný nárůst cen energií je externí povahy a centrální banka s tím příliš nezmůže, na druhotné efekty by ale již reagovat nejspíše musela,“ podotkl analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Válka a uzavření Hormuzského průlivu přiškrtila dodávky ropy, zkapalněného zemního plynu, ale i některých dalších klíčových surovin, jako je hélium.
K akci je připravena i ECB
Zejména prudký růst cen ropy již urychluje inflaci. Na dopady války na Blízkém východě je proto podle své šéfky Christine Lagardeové připravena zareagovat zvýšením úrokových sazeb i Evropská centrální banka.
„Ve hře je přitom hned několik scénářů – od umírněného růstu sazeb až po razantní reakci. Zároveň je ale podle Christine Lagardeové možné, že ECB inflační šok takzvaně ‚vysedí‘ a sazby zvyšovat nebude – to vše bude záviset na rozsahu, délce trvání a přelivu energetického šoku do širší ekonomiky,“ poznamenal analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Dodal, že ke konci dubna už by mohlo být jasnější, zda blízkovýchodní konflikt vyústí pouze v dočasný šok, nebo zda půjde o významnější stagflační zásah do ekonomiky, tedy o vysokou inflaci při stagnaci hospodářského růstu, který si vyžádá razantnější reakci ze strany centrálních bank.
Podle údajů Českého statistického úřadu v únoru míra inflace v Česku zvolnila na 1,4 procenta z lednových 1,6 procenta. Jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům a je nejlépe ovlivnitelná měnovou politikou centrální banky, byla minulý měsíc 2,7 procenta.
Podle aktuální prognózy ČNB z letošního února, která ovšem může projít značnou revizí, zůstane inflace po celý letošní rok pod jejím dvouprocentním cílem. V průměru by letos měla podle dosavadní prognózy být 1,6 procenta.
„Pokud se konflikt a následně i logistika v Perském zálivu neuklidní v nejbližších několika týdnech, považujeme za pravděpodobné, že tuzemská inflace vzroste o vyšší desetiny až nízké jednotky procentního bodu a vyžádá si ještě v letošním roce zvýšení základní úrokové sazby v rozmezí 0,5 až jednoho procentního bodu,“ domnívá se však hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
