Asi málokoho překvapí, že písnička je původně spirituál ze Spojených států, na tento žánr se kapela specializovala, jak její název napovídá. Původní verze songu s názvem Little More Faith In Jesus vznikla v komunitách osvobozených otroků po občanské válce a do širšího povědomí ji v sedmdesátých letech devatenáctého století dostal soubor Fisk Jubilee Singers.

Tato skupina studentů z Nashvillu se vydala na koncertní turné s neobvyklým cílem – chtěli svým zpěvem vydělat peníze na záchranu své univerzity, které hrozil bankrot. Členové souboru, z nichž mnozí sami zažili otroctví, přinesli do koncertních sálů hudbu, která do té doby zněla jen na plantážích a v malých církevních sborech. Původní text byl ryze náboženský a vyjadřoval potřebu hlubší víry v Ježíše jako zdroj síly a naděje v těžkých časech.

V osmdesátých letech dvacátého století se píseň dostala k jednomu z předních členů Spirituál kvintetu Dušanu Vančurovi, který ji otextoval. Vančura byl jeden z těch autorů, kteří dokázali převést cizí předlohu do češtiny tak, aby v našem prostředí získala zcela nový a naléhavý význam, byl v ní podtext učité míry odporu a zároveň pravděpodobnost schválení úřady – Spirituál kvintet si na bojovníky nikdy nehrál.

U této písně se Vančura rozhodl pro zásadní změnu. Věděl, že v tehdejším socialistickém Československu by náboženský text o víře v Krista neprošel schvalovacím procesem. Nahradil proto tento motiv tématem lidských práv a spravedlnosti. Z duchovní písně se tak stal symbol touhy po svobodě.

S vydáním písně se pojí jedna z nejzajímavějších historek o tom, jak umělci dokázali obcházet tehdejší dohled. Když úřady projevily podezření, že text o návratu práva je politicky provokativní, vyžádaly si k nahlédnutí původní anglický text a jeho překlad. Kapelník Jiří Tichota věděl, že přiznat náboženský charakter originálu a de facto protestsongový význam nového textu napasovaný na české prostředí by znamenalo zákaz.

Oslovil proto známou z katedry anglistiky, která vytvořila „falešný originál“, který byl ve skutečnosti zpětným překladem Vančurova českého textu do angličtiny. Úřadům pak píseň prezentovali jako autentický projev boje amerických černochů proti rasismu v USA. Protože tehdejší cenzoři neměli k dispozici internet ani rozsáhlé archivy, a protože oficiální ideologie boj za lidská práva v Americe podporovala, píseň bez problémů schválili. Tímto odvážným kouskem se podařilo legálně vydat na singlu jednu z nejostřejších kritických skladeb té doby – pouze se změnou v názvu, jmenovala se totiž „neškodně“ Chci slunce být.

Ohlas u posluchačů byl okamžitý a obrovský. Na koncertech Spirituál kvintetu vznikala atmosféra tichého spojenectví. Lidé v sálech samozřejmě ihned pochopili, že se nezpívá o problémech v Alabamě, ale o situaci u nás doma. Každé slovo o právu a svobodě vnímali jako vyjádření svých vlastních pocitů. Píseň se stala hitem, hrála se nejen na koncertech, kde si publikum žádalo její opakování, ale i u táboráků.

Vrchol slávy píseň zažila během událostí roku 1989. Skladba, která léta fungovala jako skrytý vzkaz, se v listopadu stala přímým prohlášením o vítězství. Její provedení na balkoně budovy Melantrich v Praze na Václavském náměstí patří k nezapomenutelným okamžikům sametové revoluce.

První symbolickou tečku udělalo vystoupení o rok později, kdy ji Spirituál kvintet zpíval na Václavském náměstí za přítomnosti prezidentů Václava Havla a George Bushe staršího. Skutečnost, že americký prezident naslouchal české verzi písně ze své vlastní země, jen podtrhla univerzální platnost jejího poselství. Tehdy ovšem nikdo netušil, že protestsong ještě po třech a půl desítkách let přijde znovu ke slovu ve svém protivládně-rebelském smyslu jako letos o prvním jarním dni na Letné.

Původní spirituál Little More Faith In Jesus se šířil světem v jiných jazycích. Díky činnosti misionářů se dostal například do Asie, kde v Jižní Koreji nebo Číně zdomácněl v podobě sborových hymnů. V Evropě vznikly překlady do němčiny či francouzštiny, které se však drží původního náboženského významu a slouží pro potřeby církví.

Velmi neobvyklý vývoj měla píseň v Africe, konkrétně v Nigérii nebo Ghaně. Tam se spirituál v podstatě vrátil ke svým kořenům a místní hudebníci ho obohatili o tradiční africké rytmy a nástroje, čímž vznikly verze, které znějí úplně jinak než český komorní folk. Existují dokonce i nahrávky v esperantu nebo v některých jazycích původních obyvatel Severní Ameriky.

Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):

https://en.wikipedia.org/wiki/Fisk_Jubilee_Singers

https://hymnary.org/text/when_i_was_mourning_just_like_you

https://ia802908.us.archive.org/19/items/00987787.4834.emory.edu/00987787_4834.pdf

https://www.ireport.cz/clanky/pribeh-cz-hitu/pribeh-ceskeho-hitu-spiritual-kvintet-az-se-k-nam-pravo-vrati

https://www.lidovky.cz/kultura/dusan-vancura-spiritual-kvintet-rozhovor.A180126_135201_ln_kultura_bez

https://image.folkoveprazdniny.cz/2022/kolokvium2022/sbornik2022_14_Opekar.pdf

https://www.ireport.cz/clanky/smrt-si-rika-rocknroll/dusan-vancura-zpevak-a-kontrabasista-byl-pres-pul-stoleti-clenem-spiritual-kvintetu-jeho-domenou-byly-texty

https://www.idnes.cz/kultura/hudba/antikvartet-dusan-vancura-spiritual-kvintet.A220329_152147_hudba_jgo