Třetí generace Citroënu Berlingo a jeho klonů je mimořádně praktický, prostorný a pohodlný vůz. Problém je s motory, protože své zásadní chyby mají diesel i benzin. A když výrobce uvedl dobrý agregát, tak to z velmi nízkých pohnutek tajil.
Citroën s modelem Berlingo v roce 1996 v podstatě založil moderní kategorii kompaktních dodávek, jejichž plechové verze jsou dost levné, aby si je zvolili řemeslníci či firmy, osobní pak dost pohodlné, aby zaujaly rodiny.
Od té doby uplynulo hodně vody, Citroën s Peugeotem se staly součástí koncernu Stellantis, a tak současnému berlingu k tradičnímu Peugeotu Partner (jehož osobní verze se nyní jmenují Rifter) přibyli ještě sourozenci Opel Combo a Fiat Dobló, v rámci spolupráce s Toyotou pak model Proace City. Všechno technicky zcela identická auta lišící se trochu designem a občas složením výbav.
Diesely přišly do řečí
O jak extrémně praktické auto jde, jsme psali v letošním pátém čísle Světa motorů, jímž končil roční dlouhodobý test modelu Berlingo. Problémy s motory, kvůli kterým nám hodně píšete, jsme tam jenom nakousli – protože nám se v testu žádná závada neprojevila. A slíbili jsme, že se k nim vrátíme.
TEST Závěr dlouhodobého testu Citroënu Berlingo 1.5 BlueHDi EAT8 – Hodně radosti kazí pár starostí
U nejrozšířenějšího dieselu DV5, tedy patnáctistovky dříve označované jako 1.5 BlueHDI, dnes jen Diesel 100 k či Diesel 130 k, máte největší strach z potkání ventilů s písty. Neselže obvykle ozubený řemen mezi klikovou hřídelí a sací vačkou, ale krátký řetízek mezi oběma vačkovými hřídeli. Výrobce v červenci roku 2023 zavedl širší rozvodový řetěz a vyhlásil technickou servisní akci, v rámci které opravny při pravidelných prohlídkách motor poslouchají mobilní aplikací, která má charakteristický zvuk volného řetězu odhalit.