Média nějakou dobu předtím pochybovala o proveditelnosti takové akce. Její konání zprvu mířilo do sanfranciského Golden Gate Parku. K tomu ale pořadatelé nedostali patřičná povolení, a tak se zaměřili na závodní dráhu Sonoma Raceway v Kalifornii. Tam ovšem narazili na nepřekonatelné logistické potíže, pročež na poslední chvíli vzali zavděk špatně udržovanou motoristickou závodní dráhou Altamont Motor Speedway v Severní Kalifornii.
Tohle má být ochranka?
Přes noc, mnozí jen za svitu baterek, se snažili na tamním svahu postavit pódium a prostor pro zvukaře. Nikdo netušil, kolik lidí může na festival, na který se neplatilo vstupné, přijít. Organizátoři se nadto od začátku snažili o to, aby na akci nebyli žádní policisté. Rolling Stones totiž měli v té době s policií často problémy kvůli přechovávání a užívání drog.
Osloveni proto byli členové motorkářského gangu Hells Angels a jejich honorářem bylo pivo zdarma. Podle názoru policie byli tehdy hrozbou pro veřejnou bezpečnost a pořádek, Rolling Stones si je ale jako ochranku najali na doporučení manažera skupiny Grateful Dead Rocka Scullyho. „Jsou to opravdu spravedliví chlapi. Jsou čestní a důstojní,“ hlásal.
Motorkáři však tvrdili, že původně byli požádáni, aby jen dohlédli na aparaturu stojící u pódia. Výše honoráře by tomu ostatně odpovídala. Pokud to tak bylo, pak festival fakticky žádnou ochranku neměl.
Foto: ČTK/AP
Před koncertem rozdával Mick Jagger autogramy.
Jeho organizace byla vůbec dokonalou přehlídkou amatérismu. Na místě nebyl adekvátní počet toalet, chyběly zdravotnické stany, jídlo i voda, pódium bylo vysoké jen metr a půl a od diváků ho oddělovalo lano. Příchozí byli namačkáni rameno na rameni, a pokud měl mít festival nějakou strukturu, zhroutila se s příchodem prvních diváků.
Napětí mezi ochrankou a fanoušky nastalo už při úvodním setu Carlose Santany. Někteří z Hells Angels byli ozbrojeni kulečníkovými tágy, od začátku vyvolávali potyčky, prali se s fanoušky při každé příležitosti a chvílemi do nich dokonce najížděli na motorkách.
Když na pódium nastoupili psychedeličtí Jefferson Airplane, zpěvák Marty Balin se pokusil násilí uklidnit, ale marně. Od ochranky za to pak schytal ránu.
Čekání na hlavní hvězdy večera
Během vystoupení Crosbyho, Stillse, Nashe a Younga byl Stephen Stills jedním ze členů Hells Angels zraněn drátem. Při setu kapely The Flying Burrito Brothers klidu také moc nebylo a Grateful Dead sice začali hrát, ale brzy se stáhli, rozhodnuti svým vystoupením atmosféru nejitřit.
Ta totiž byla s příchodem soumraku a klesající teplotou už tak toxická, že někteří organizátoři navrhli akci ukončit. Bylo jich ale málo, navíc přišlo podle jejich tehdejšího odhadu na tři sta tisíc lidí, což byla masa, které by se zrušení akce těžko vysvětlovalo.
Pokud jde o odhad počtu diváků na festivalu, pohybuje se dnes od 150 tisíc po 700 tisíc. Vstup byl zdarma a přesné statistiky v tomto ohledu nikdo nevedl.
Foto: ČTK/AP
Na koncert dorazily statisíce návštěvníků.
Rolling Stones dopravila do areálu pozdě odpoledne helikoptéra. Když se poté zpěvák Mick Jagger prodíral davem, vrhl se na něj mladý muž, udeřil ho do obličeje a křičel: „Nenávidím tě, nenávidím tě.“ Byl to špatný signál…
Přesto Britové rozdávali úsměvy i autogramy, a když se konečně objevili na pódiu, byli zprvu oslniví. Jagger tančil v košili s netopýřími křídly v tlumeném protisvětle, zpíval z plna hrdla, bavil se. Jakmile se však na vyvýšeném místě zorientoval a pohlédl do davu, pochopil, že věci nejsou v pořádku. Viděl i cítil násilí a jeho tvář se zkřivila znepokojením. „Jen se tam vepředu uklidněte, netlačte se,“ zvolal.
Kapela začala hrát píseň Jumpin’ Jack Flash a pak Sympathy for the Devil. Byla však rušena různými potyčkami a do toho se muž z Hells Angels chopil mikrofonu a křičel: „Uklidněte se, nebo už nebude žádná hudba.“
Zdrogovaný a s revolverem v ruce
Rolling Stones spustili Under My Thumb, leč chaos pokračoval. Právě v těch chvílích se k pódiu přiblížil osmnáctiletý Meredith Hunter, Afroameričan z Berkeley v Kalifornii. Měl výrazný zelený kabát a na koncertě byl se svou přítelkyní Patty Bredehoftovou, sedmnáctiletou bělošskou studentkou posledního ročníku střední školy v Berkeley. Chodili spolu jen pár týdnů. Pro jejich ochranu měl revolver značky Smith & Wesson.
V těle ale měl ještě amfetamin a metamfetamin, syntetické stimulační drogy, a pod jejich vlivem se tlačil k pódiu. Členové Hells Angels ho nejdříve razantně odstrčili.
On se ale nedal a k pódiu se vrhnul s revolverem v ruce. To rozzuřilo Alana Passara z Hells Angels natolik, že jej spolu s dalším kolegou bil a sám pak smrtelně pobodal. Uštědřil mu šestnáct bodnutí do hlavy, krku a zad, přičemž svědci uvedli, že když už Hunter ležel na zemi, ještě po něm několik členů Hells Angels šlapalo.
Kapela v tu chvíli přestala hrát a Jagger volal do mikrofonu: „Máme tu opravdu někoho zraněného… Je tu doktor?“ Po několika minutách se k písním vrátila a set dokončila. Hunter však mezitím při převozu do nemocnice zemřel.
Passaro byl zatčen v březnu následujícího roku. Nejprve byl obžalován z vraždy a následně osvobozen s tím, že se jednalo o sebeobranu. Motorkářů se zastal i kytarista Rolling Stones Keith Richards. Podle něho se násilností zúčastnila pouhá desítka z celkového počtu tří stovek najatých členů Hells Angels. Připustil ale současně, že jejich angažování nebyl dobrý nápad.
Manažer Rock Scully, jenž ze střechy nákladního auta zaparkovaného u pódia mnohé zahlédl, o Hunterovi řekl: „Viděl jsem, na co se díval, i to, že je blázen, je na drogách a má vražedné úmysly. Nepochyboval jsem, že chtěl způsobit Mickovi, někomu z Rolling Stones nebo někomu na pódiu strašnou újmu.“
Z různých porušení pravidel a povinností bylo obviněno mnoho lidí, včetně majitele závodní dráhy, promotéra a dalších členů Hells Angels. Týkaly se jich ale mírné tresty, pokuty či osvobození. Když se pak Jaggera zeptali, co si o tom všem myslí, stroze odpověděl: „Je to prostě tak hrozné.“
Konec éry hippies
Podle Patricka Humphriese, autora knihy Rolling Stones ’69, byl Altamont Free Concert logickým zakončením roku, kdy kapelu přemohla vlastní arogance, posedlost penězi, drogami a požírání každého, kdo se dostal do její oběžné dráhy.
Foto: ČTK/AP
Rolling Stones během vystoupení v Altamontu
Festival je dnes vnímán jako konec éry hippies a de facto závěr americké mládežnické kultury konce šedesátých let. „Altamont se stal, ať už spravedlivě či ne, symbolem smrti woodstockého národa,“ psala dobová média.
V roce 2003 zahájil úřad šerifa okresu Alameda vyšetřování verze, že se na bodnutí Huntera nožem podílel i druhý člen Hells Angels. Jelikož se ale pro tuto hypotézu nenašel dostatek důkazů, znovu potvrdil, že Passaro jednal sám. Dne 25. května 2005 byl případ definitivně uzavřen.
