Banky pokračují v boji proti podvodníkům v kyberprostoru. Česká spořitelna nově upravila své algoritmy tak, aby detekovaly možné podvodné transakce. Již loni na podzim takto obohatila svou mobilní aplikaci George, od letošního února se varovná obrazovka zobrazuje rovněž v jejím internetovém bankovnictví. Největší česká banka uvádí, že se jí takto od října podařilo snížit škody klientů v důsledku kyberpodvodů o 40 procent, tedy více než o 21 milionů korun.
Své bezpečnostní systémy banka zkvalitňuje proto, že od loňska a také letos registruje zvýšený počet plateb, k nimž podvodníci zmanipulovali její klienty. „Podvodníci pod nejrůznějšími záminkami přesvědčují klienty, že jsou jejich peníze v ohrožení a musí je poslat na bezpečné místo nebo jim nabízí falešné investiční nabídky s vidinou rychlého zbohatnutí,“ uvedl manažer klientské bezpečnosti České spořitelny Petr Zíma.
Oběti se mnohdy nechají zmanipulovat k zadání platební transakce a o své peníze kvůli tomu přijdou. „Jsem proto moc rád, že se nám povedlo do digitálního bankovnictví implementovat další ochrannou vrstvu, která má za cíl jediné: klienta před finálním potvrzením zadané transakce upozornit, že se může jednat o nestandardní, rizikovou nebo podvodnou platbu,“ pochvaluje si Zíma.
Základní pravidla pro klientskou bezpečnost:
vždy si ověřit, s kým hovoříte nebo si píšete. Podvodník se může vydávat za kohokoliv
nikdy s nikým nesdílet přístupy a hesla ke svému účtu nebo čísla ze své karty
dávat si vždy pozor, co komu potvrzujete nebo platíte
Zdroj: Česká spořitelna
Klient dostane na výběr
Varovné upozornění se klientům zobrazí pouze v případech, kdy transakce naplňují vzorce typické pro kyberpodvody. Obvykle jde o tedy platbu, která je pro daného zákazníka banky neobvyklá. Neznamená to ovšem vždy, že se o podvod skutečně jedná. Bankéři se proto snaží lidi, kteří u banky mají své úspory, seznámit s nejčastějšími druhy podvodů, aby se sami mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda skutečně chtějí v platbě pokračovat.
S „kyberšmejdy“ bojují rovněž další tuzemské peněžní ústavy. „Podvodníci velmi dobře pracují s psychologií,“ potvrzuje expert na kyberbezpečnost Komerční banky Pavel Šašek. „Snaží se vyvolat strach, časový tlak a pocit, že je potřeba jednat okamžitě. Právě v takové chvíli lidé často udělají rozhodnutí, které by za běžných okolností nikdy neudělali,“ vysvětlil.
Zda jde o telefonát skutečného bankéře si přitom klienti Komerční banky mohou snadno ověřit přímo v její mobilní aplikaci KB+-, přes kterou jim pracovník banky pošle potvrzení se svým jménem. „Podvodník takovou výzvu splnit nedokáže a obvykle proto po vyzvání k ověření ihned zavěsí,“ zaznamenal Šašek.
Roli hraje psychologie
Moneta Money Bank zase kromě moderních technologií sází rovněž na klasické postupy. Ve spolupráci s klinickou psycholožkou její bankéři vytvořili intervenční a komunikační strategii, která pomáhá zaměstnancům banky při hovorech s podvedenými klienty. Také díky tomu se jim podařilo odvrátit škodu u téměř 3500 transakcí ve výši 195 milionů korun.
Psycholožka Markéta Celerová, která s bankou spolupracuje, vyvrací mýtus, že se obětmi podvodů stávají jen naivní lidé. Opak je pravdou, mnozí podvedení klienti bývají velmi inteligentní, jen se nechají zmanipulovat pod vlivem emocí. „Často se jedná o několikahodinovou komunikaci, během které je postupně zvyšován tlak, strach a pocit ohrožení. V takové situaci se člověk dostává do výrazného psychického diskomfortu a jeho schopnost racionálně uvažovat výrazně klesá,“ vysvětlila Celerová.
play_fill
Lidé pak podle ní jednají téměř automaticky a následují instrukce podvodníka. „Naší rolí je pomoci klientům znovu aktivovat kritické myšlení a umožnit jim podívat se na situaci s odstupem,“ dodala Celerová.
Jaké nejčastější scénáře podvodů se klientům České spořitelny v jejím bankovnictví zobrazují:
Falešné investice – v případě, že se klient chystá odeslat finanční prostředky na falešný investiční účet, který má zajistit vysoké zhodnocení v krátkém čase. Podvod zpravidla začíná tak, že narazí na reklamu na internetu nebo sociálních sítích nebo ho kontaktuje finanční poradce, kterého nezná a nikdy ho předtím neviděl
Falešný bankéř nebo policista – když klienta telefonicky osloví útočník, který se zpravidla vydává za falešného bankéře, policistu či zaměstnance ČNB a tvrdí, že došlo k napadení účtu klienta. Tvrdí mu, že peníze lze zachránit tím, že je pošle na tzv. “bezpečný účet” nebo je musí co nejrychleji vybrat a předat osobně kurýrovi
Falešné zprávy v SMS nebo na komunikačních aplikacích typu WhatsApp – zpravidla vše začíná zprávou od někoho „blízkého“, která se tváří jako by byla poslána od dítěte nebo vnoučete. Údajný potomek v ní žádá o peníze, protože má finanční problémy a potřebuje, aby mu klient okamžitě poslal peníze
Zdroj: Česká spořitelna