Navenek vždy vypadali jako sehraná dvojka, která přesně ví, co dělá. Otec píše, syn režíruje a vznikají filmy, které sbírají ceny i diváky. Jenže realita byla v jednu chvíli úplně jiná. Když přišlo na Vratné lahve, narazili na sebe tak tvrdě, že hrozilo, že spolu skončí.
Zdeněk Svěrák přinesl scénář s velkým očekáváním. Věřil, že naváže na předchozí úspěchy a že se znovu trefí. Jenže Jan ho hned uzemnil. Film se mu nelíbil a řekl to napřímo. „Jsou tam pěkné věci, ale dohromady to nefunguje. Mně připadá, že té srandy je tam málo na to, aby se z toho dělal celovečerní film,“ vysvětloval pro CNN Prima News.
Pro Svěráka to byla studená sprcha. Nešlo jen o odmítnutý scénář, ale o pocit, že něco, na čem mu záleželo, skončí v šuplíku. „Mně je strašně líto, když vidím, co tam všechno je, že to nepřijde na svět. Když je zaděláno na srandu a nevykvete, tak je to hřích,“ říkal.
Napětí mezi nimi rychle rostlo a došlo i na ostré výrazy. V jednu chvíli musela zasáhnout Svěrákova manželka. „Neříkej mu hajzle, je to tatínek tvých vnoučat,“ připomněla mu.
Situace zašla tak daleko, že oba začali počítat s koncem spolupráce. „Každé posvícení jednou končí. To naše trvalo třináct let. Natočili jsme tři pěkné filmy… Jsme z toho oba smutní,“ přiznal Svěrák. Ve vzteku dokonce vyhodil všechny verze scénáře do koše.
Jenže úplný konec se nakonec nekonal. Po čase přišel kompromis. Svěrák slíbil, že scénář ještě jednou přepracuje, a Jan mu dal poslední šanci. „Domluvili jsme se, že až udělám pátou verzi, tak mu to dám přečíst,“ popsal.
A právě tahle verze rozhodla. Jan Svěrák nakonec Vratné lahve natočil, otec si v nich zahrál hlavní roli a film znovu zabodoval. Z hádky, která málem všechno ukončila, tak nakonec vznikl další hit.
