Chtějí jen majetky
Jenže já cítím, že to není tak jednoduché. Syn mi říká, že se o chalupu vždycky staral nejvíc. Připomíná mi, kolikrát tam něco opravoval, sekal trávu nebo pomáhal s plotem. Prý by bylo logické, aby ji měl on. Dcera zase tvrdí, že má k chalupě největší vztah, protože tam s námi jezdila nejčastěji a chce, aby zůstala v rodině pro její děti. Nejhorší je, jak to na mě oba hrají. Jednou mi syn řekne, že by byl strašně rád, kdyby chalupa zůstala u něj, protože je to přece kus rodinné historie. Příště zase dcera přijde s tím, že by si přála, aby tam mohly jezdit její děti tak, jak tam kdysi jezdily ony. A já mám pocit, že mě oba tlačí do rozhodnutí, na které nejsem připravená.